První pomoc pro ptáky v dešti a chladu? Tučné žrádlo, klid a teplo

I pro ptáky představuje současné počasí těžkou zkoušku. Vhodným krmením jim pomůžeme situaci přečkat. Důležité je nabídnout potravu bohatou na tuk, ze kterého zvířata načerpají potřebnou energii. Spolu s naším vlastníkem, Českou společností ornitologickou, jsme dali dohromady pár rad, čím v deštivých dnech ptáky krmit a jak pomoci opeřencům v nesnázích. Často stačí nasypat vhodnou potravu či bezpečný prostor, kde mohou zvířata nepříznivé podmínky přečkat.

Důležité je dodat energii, pomůže tučné krmivo

Ptáci i drobní savci mají při delších deštích omezenou možnost hledat potravu, a navíc se potřebují zahřát. První pomoc pro divoké tvory je nabídka

potravy, ze které získají dostatek energie. Nejsnadnější je nasekat vlašské nebo lískové ořechy, které si ptáci najdou na balkonech, v krmítkách i rozhozené v trávě. Mezi ptáky jsou velmi oblíbené i arašídy, které Zelená domácnost nabízí vcelku i nasekané. Vhodné jsou krmné směsi bohaté na bílkoviny a tuk – různé lojové koule, lojové koláče nebo sušené hmyzí larvy. Už jste vyzkoušeli třeba to, co vaši zahradní ptáci říkají na sušené larvy bráněnky? A nezapomínejme ani na klasiku, na moučné červy. Ovšem pozor, nikoliv na sušené, ale na konzervované! Konzervovaní mouční červi jsou totiž velmi efektivní první pomocí. Hmyzí larvy se velmi šetrně zavaří, takže se zachová maximum živin. Tučné krmivo plné bílkovin velmi chutná nejen ptákům, ale také ježkům, plazům nebo dokonce rybkám. Prodáváme je v kapsičce, kterou jednoduše uschováte a pak otevřete v případě potřeby.

A pomůže i absolutní klasika – slunečnicová semínka, která chutnají sýkorám, strakapoudům a brhlíkům. Kosy potěší jablka a hrušky položené na zem, pro ježky existují speciální granule.

Některé opeřence ale může kombinace deště a chladu opravdu vyčerpat. Jestliže najdeme zmoklého vysíleného ptáka, můžeme ho schovat do krabice od bot s otvory pro dýchání, kterou vysteleme papírovými utěrkami. Klid, tma a teplo dělají divy. Pták si odpočine, nabere energii a jakmile skončí největší průtrž, opět ho vypustíme.

Obecně by si ptáci měli i s více deštivými dny v řadě poradit. Po srážkách jsou navíc aktivní dešťovky či hlemýždi, kteří jsou vítanou kořistí třeba pro drozdovité.

Problém mají hlavně výhradní hmyzožravci

Největší dopad mají dlouhotrvající intenzivní deště na opeřence, kteří se živí výhradně létajícím hmyzem. „Vlaštovky a jiřičky rychlé ochlazení s nástupem srážek zaskočilo. Část populace ještě nestačila odletět na jih a teď se musí vypořádat s úbytkem potravy i chladem. Na rozdíl od ostatních ptáků bohužel nepomůže dokrmování, a to ani sušeným hmyzem. Oba druhy totiž chytají hmyz za letu, mouchy ale v dešti nelétají,“ vysvětluje Alena Klvaňová z České společnosti ornitologické. I když řada jedinců bohužel v důsledku hladu zahyne, většina jiřiček a vlaštovek těžkou situaci přečká a několik dní bez potravy zvládne.

Mláďata, která vyžadují nepřetržité krmení, už z hnízd vyletěla. Ptáci se tak v těchto dnech sdružují na římsách, krovech i v dílnách a výrobních halách, kde se k sobě tisknou ve snaze usušit se a zahřát. Vhodné je ptáky nerušit, a neplýtvat tak jejich energií. Jakmile se počasí zlepší, hmyzožravci si opět nachytají dostatek potravy.

I zde ale platí stejná rada jako u dalších vysílených ptáků. Pokud spatříme vysílenou a zmoklou jiřičku či vlaštovku, schovejme ji před deštěm a chladem do krabice. Dopřejme jí pár hodin v teple a klidu, velké části ptáků to bude stačit ke vzpamatování. Pokud je ale zvíře viditelně zraněné, je lepší zavolat do záchranné stanice. Jejich seznam najdeme na webu www.zvirevnouzi.cz.