Střevlíci patří mezi střevlíkovité, což je řád brouci a podřád masožraví. Jde převážně o dravé brouky a jejich larvy jsou dravé též. Mají dlouhé nohy, to aby zvládli dostihnout svoji kořist (většinou nelétají), a silná kusadla, takže dokážou naporcovat i menšího slimáka, žížalu nebo housenku. V Česku dosahují největší střevlíci délky cca 4 cm, což už je pořádný kus brouka. Střevlíci jsou aktivní převážně v noci, ale jak sami nejspíš víte, i přes den je můžeme potkat, často si vykračují po lesní cestě nebo pěšince.
Kde střevlíci žijí
Život střevlíků se odehrává nejčastěji ve svrchních vrstvách půdy nebo na jejím povrchu. Uchylují se také pod kameny, pod naskládané dřevo, do hromádek organického materiálu apod. Jednotlivé druhy se liší podle velikosti, vzhledu a také tím, jaké prostředí preferují, některé druhy jsou vysloveně suchomilné, jiné jsou těsně vázány na vlhké prostředí klidně i okolí vod, malá část střevlíků žije na rostlinách (rákosí, traviny, stromy, keře…). Jednotlivé druhy si lokalitu vybírají podle vlhkosti, teploty, zastínění, typu vegetace a vlastností půdy.
Biologové používají střevlíky jako indikátor vlastnosti prostředí. Tím, že jde o tolik různorodou skupinu s různými preferencemi biotopů, se dle nalezených druhů dá popsat dané stanoviště. Stejně tak je pro daný biotop možné předpokládat určité složení druhů.
Některé druhy střevlíků jsou výjimečně vázány na člověkem vytvořené biotopy, konkrétně na aleje.
Čím se střevlíci živí
Střevlíci jsou draví brouci, živí se jiným hmyzem nebo drobnými bezobratlými. V závislosti na velikosti samozřejmě. Na zahradě si můžou pochutnat na mšicích, housenkách, slimácích, třásněnkách, larvách tiplic a dalších obyvatelích, čímž se stávají vítaným regulátorem okolního hmyzu. Svoji kořist zkonzumují tak, že do ní vstříknout trávicí tekutinu a natrávenou tkáň poté snědí. Některé druhy se živí i mršinami.
A nejsou rozhodně upejpaví, denně dokážou zkonzumovat potravu o hmotnosti vlastního těla nebo i více. Nezaměřují se na jeden konkrétní druh potravy, jako třeba slunéčka na mšice, ale jejich jídelníček je pestrý, takže regulují populaci svých hmyzích a bezobratlých sousedů celkově.
Střevlíci patří také k běžným predátorům plžů s ulitami. Pro překonání ulity se u brouků vyvinuly různé strategie, u střevlíkovitých jde o protažení hlavy a napřímení kusadel, kdy se střevlík protáhne dovnitř ulity, větší druhy s mohutnými a silnými kusadly jsou schopni ulitu rozlámat. Spirálovitě vykusují ulitu od ústí k vrcholu a postupně odlamují jednotlivé částí ulity. Někdy používají střevlíci kombinaci obou metod.
Malé množství druhů střevlíkovitých je vysloveně býložravé.
Svižníci
A zase jsme u krásného českého názvosloví. Dlouhé nohy, vypouklé oči, velká kusadla a rychlost blesku, to jsou naši nejsvižnější brouci a patří mezi střevlíkovité. Kusadla mají i larvy svižníků, tihle brouci jsou postrachem okolí prostě už od „narození“. Larvy si hloubí v hlíně chodbičky kolmé k zemi, z tohoto úkrytu dělají výpady na kolemlezoucí hmyz (mravence, pavouky, housenky apod.). Svižníky můžeme v Česku nejčastěji potkat na prosluněných okrajích lesů, mají rádi teplé, slunné a suché počasí.
Co střevlíkům škodí
Střevlíkům nevyhovuje (mírně řečeno) používání umělých chemických přípravků v zemědělství, především insekticidů (přípravků určených k hubení hmyzu) a umělých hnojiv. Ubylo u nás také druhů, které jsou navázány na specifické biotopy jako mokřady, močály, lužní lesy apod. Když zmizí vhodné prostředí, zmizí s ním i jeho obyvatelstvo.
Jak střevlíky na zahradu přilákat a kde je ubytovat
Všeobecně vyhledávají střevlíci a další brouci na zahrádkách nejčastěji hromádky dřeva, kompostu nebo jen tak spadaného listí. Střevlíci kladou vajíčka do půdy (nebo nahromaděné organické hmoty), jiní brouci ale rádi využijí například ztrouchnivělé dřevo. Vybudováním takových míst můžeme „své“ brouky koncentrovat do určitých koutů zahrady.
Střevlíci jsou citliví na změny a narušování svého prostředí, takže kultivátorem je rozhodně nepotěšíte. Co je ale na zahradu může přilákat, je živý plot, divoké květiny a trávy a už výše zmíněné přístřešky, kde se mohou přes den ukrývat.
Kompost – pro brouky a jiné živočichy je nejlepší přístupný kompost spojený se zemí, lepší s dřevěnou ohrádkou než plastový
Kameny – hromádka kamení bude sloužit jako denní úkryt na tmavém vlhkém místě, stačí navršit pár kamenů a „domeček“ je hotový
Dřevo – může jít o prkno položené na zemi, nebo dřevo naskládané na hromádce, můžete vyzkoušet i broukoviště se zahloubenými kládami dřeva, ty jsou doporučovány především pro roháče, ale ocení je i jiní brouci
Střevlíci jsou neúnavní predátoři a díky tomu jsou velkými (svým přínosem i vzrůstem) pomocníky každého zahradníka, který nechce do přírody vypouštět další syntetické chemikálie, ale rád by hospodařil za pomoci svých šestinohých sousedů.
Zdroje informací:
článek Predátoři suchozemských plžů aneb Co prozradí prázdné ulity o osudu svých bývalých majitelů
Komentáře jsou zamknuty.