Co dělají netopýři v průběhu roku? Netráví čas pouze na jednom místě, ale podle potřeby mění působiště i spolubydlící. Jejich život se točí kolem rozmnožování, péče o mláďata a vykrmování před zimní hibernací. Jsou to docela akční tvorové, i když to tak možná na první pohled nevypadá…
Příprava před zimou
V říjnu a listopadu se netopýři přesouvají do svých zimních úkrytů. Často jsou to místa, která využívají pravidelně a mají je tedy už prověřená a taky trochu „načichlá“. Jsou to různé jeskyně, sklepy, štoly (podzemní tunely), tedy ideálně tmavá chladná místa s pokud možno konstantní teplotou.
Netopýři tráví zimu hibernací. Pokud je nic nevyruší nebo nedojde k nečekanému výkyvu teplot, zimním spánkem se prospí až do jara. Zatímco lidé oslavují příchod nového roku, netopýři jsou zavěšení ve svých úkrytech, mají výrazně sníženou tělesnou teplotu a zpomalené životní funkce. Podobně jako u jiných hibernujících zvířat se tak děje proto, že potřebují šetřit energií. Vytvořili si tukové zásoby, které jim musí vystačit až do jara, protože hmyz, kterým se živí, před zimou buď zahynul, nebo se také někde schovává.
Netopýři dokážou celé týdny jen tak viset díky šlachám, které se automaticky stahují hmotností těla. Netopýr se při tom neunaví, takže neplýtvá cennou energií.
Jarní přelety
V únoru a březnu opouštějí netopýři svá zimoviště, zpočátku třeba jen proto, aby se trochu posilnili a napili, jak se ale teploty zvyšují, jsou čím dál tím aktivnější. Po zimě mají hlad a potřebují se nasytit.
V dubnu už je většina netopýrů probuzená a jejich hlavní činností je pořádně se „nacpat“. Jde o období jarních přeletů, netopýři mění stanoviště a krmí se.
Letní kolonie a netopýří školka
V květnu se začínají formovat takzvané letní kolonie, což jsou kolonie netopýřích samiček (desítky až stovky), které spolu vytvářejí na několik měsíců „netopýří školky“. Pro letní kolonii si vybírají bezpečné úkryty v budovách, štěrbiny ve stavbách nebo dutiny ve stromech, ideálně teplé a suché prostory. Podobně jako v případě místa pro hibernaci se rády vracejí každý rok na stejné místo. Samečci bydlí zvlášť v malých skupinkách.
Samičky jsou březí šest až devět týdnů, délka březosti záleží na druhu a je ovlivněna také klimatem nebo dostupností potravy. Během června a července rodí samičky mláďata, v letní kolonii je docela živo. I porod probíhá hlavou dolů a po něm samička zachytí potomka létajícími blánami na svém těle. Samička má jedno až dvě mláďata ročně, u většiny druhů jen jedno. Netopýři jsou savci a krmí svá mláďata mateřským mlékem 4 až 5 týdnů, dokud nezačnou mláďata létat. Poté si mláďata začnou lovit hmyz stejně jako dospělí.
Podzimní přelety a páření
Letní mateřské kolonie se během srpna postupně rozpouštějí a netopýři se potkávají na místech, kde se páří. To je období podzimních přeletů. Kromě páření se netopýři před nadcházející zimou musí také vykrmit. Podkožní tukové rezervy jsou pro ně životně důležité.
Netopýři se páří před zimním spánkem, ale mláďata se rodí až na jaře, jak je to možné? Samičky si uchovávají samčí sperma až do jara, kdy nastane ovulace a vajíčko je oplodněno. Některé samičky si uchovávají v těle oplodněná vajíčka během zimního spánku až do doby, kdy budou vhodnější vnější podmínky.
Protože mají netopýři převážně jen jedno mládě ročně, rozmnožují se velmi pomalu a každá ztráta netopýra je ohrožující. Lidé se dostávají do kontaktu s netopýry nejčastěji v době jarních a podzimních přeletů. Netopýři nám můžou připadat strašidelní, ale jsou velmi křehcí. Pokud k vám do bytu zalétne netopýr, můžete vyzkoušet zhasnout, otevřít okna a počkat, jestli netopýr sám nevyletí. Pokud si nevíte rady, nebojte se zavolat odborníkům, kontakt na centrálu záchranných stanic je 774 155 155, kontakty přímo na Českou společnost pro ochranu netopýrů a jednotlivé pobočky najdete zde. Rádi vám poradí.
Na závěr přidávám ještě tip na pěkný krátký dokument o našich okřídlených sousedech. Kromě ptáků jsou v něm zmíněni také netopýři. Dokument je volně ke shlédnutí na youtube pod názvem Okřídlení sousedé: Obyvatelé půd.
Zdroje informací:
web Soused netopýr
Úvodní foto: Ludmila Korešová
Komentáře jsou zamknuty.