Vosy společenské i samotářské

Vosy jsou mezi pruhovaným hmyzem vyhlášené tím, že jim jako prvním „ujedou nervy“, co se týče obrany hnízda. Diplomaticky řečeno. Vosy milují oslavy s masovými pokrmy a šunkové chlebíčky si nenechají vzít bez boje. Na život a na smrt. Pokud si v létě na zahradě v poklidu vychutnáváte oblíbenou malinovou limču, pravděpodobně se kolem vás brzy objeví nějaká vosa, která vás prostě nenechá být, dokud neuklidíte všechno jídlo a pití. I ty zaschlé zbytky melounu na stole. Vosy jsou prostě takové pruhované nenechavé potvory hmyzí říše, což ale neznamená, že bychom je měli nesnášet nebo dokonce hubit.

Společenská vosa obecná

Vosa obecná (Vespula vulgaris) je spolu s vosou útočnou (vespula germanica) nejběžnější vosa, kterou můžeme v Česku potkat, patří mezi zástupce vosí čeledi sršňovitých (vosovitých) patřící do podřádu štíhlopasí. Jsou to ty vosy, které se nejčastěji účastní našeho letního pikniku. Žlutočerně pruhované, s kusadly a žihadlem.

Kde vosy bydlí

Vosy obecné si staví hnízda z papírové hmoty, kterou si vyrábějí okusováním starého dřeva. Vosí hnízdo potkáme nejčastěji v nějakém suchém a tmavém prostoru, pod střechou, v budce, ale i v zemi, protože podobně jako čmeláci obsazují vosy podzemní prostory po hlodavcích. Hnízdo začíná jako malé a postupně se rozšiřuje, slouží ale pouze jeden rok (tedy v našem klimatickém pásmu), další rok si vosy budují hnízdo nové. Opuštěné vosí hnízdo tedy můžeme klidně odstranit.

Co se děje ve vosím hnízdě

Ve vosím hnízdě žije několik set až tisíc jedinců, všemu velí jedna královna, která má kolem sebe spoustu dělnic (těch je v hnízdě nejvíce). Oplodněná vosí královna jako jediná přežívá zimu a na jaře se po důkladném posilnění pustí do práce. Kousek po kousku staví první buňky z papírové hmoty, do kterých klade vajíčka. Po vylíhnutí musí královna sama krmit larvy, ty se pak po určité době zakuklí a konečně jsou na světě první dělnice, které mohou přiložit ruku k dílu. Královna pak už jen klade vajíčka, dělnice se postupně specializují, takže některé hlídají vchod do hnízda, jiné shánějí potravu pro larvy.

Na konci léta se pak rodí také vosy, které se mohou rozmnožovat (samci a samičky). Ti se spáří a samičky si na konci podzimu dobře vykrmené hledají škvíru, ve které by mohly v bezpečí přečkat zimu. Je to podobné čmelákům nebo i včelám medonosným, i když každý druh má svá specifika. Čmeláčí systém je trochu jednodušší, kdežto včely medonosné mají ještě detailnější dělbu práce a zimu přečkávají společně v úlu, kde se živí nastřádaným medem.

Všichni obyvatelé vosího hnízda kromě mladých oplodněných samiček (budoucích královen) před zimou umírají.

Čím se vosy živí

Dospělé vosy se živí převážně cukry – výměšky svých larev, nektarem, medovicí mšic nebo ovocem. Svoje potomky ale krmí hmyzem (housenkami, mouchami, pavouky), svoji kořist paralyzují, naporcují a odnesou do hnízda jako potravu pro larvy. Jsou to velmi efektivní predátoři.

Proč vosy bodají?

Vosy používají své žihadlo s jedem k usmrcení kořisti a také k obraně hnízda v případě nebezpečí. Pokud nás vosa bodne, viděla v nás hrozbu, ať už si o tom myslíme cokoliv. Jelikož mají vosy v hnízdě na stráži dělnice, když se k nim přiblížíme, už nás monitorují. Důležité je nepřekážet jim v letovém prostoru a nemanipulovat s hnízdem (vosy jsou citlivé na vibrace).

Pokud se vosy objeví v blízkosti lidí, nejčastější reakcí bývá křik a mávání rukama. Reakce logická, ale může způsobit víc škody než užitku. Vosa, která se kolem nás pohybuje nebo na nás usedne, může být prostě jen zvědavá a chce si nás očichat. Takže pokud to vydržíme, můžeme počkat, až si nás prozkoumá a sama odletí.

Kromě vosy obecné existují i další druhy vos, některé žijí ve společenství (v Česku několik druhů, např. vosa útočná, vosa lesní…), jiné jsou samotářské (v Česku necelá stovka druhů). Ty samotářské jsou často nenápadně zbarveny, takže nás ani nenapadne, že jde o druh vosy.

Vosy samotářky

Podobně jako včely také vosy mají své zástupkyně, které nežijí ve společenstvích. Jak si představit vosu samotářku? Třeba jako hnědý nebo černý štíhlý typ vosy, který nejčastěji hnízdí v zemi, kde má komůrky a kam nosí svým larvám potravu. Některé samotářské druhy vos si staví hnízda z hlíny.

Stejně jako u včelek samotářek se o potomky stará jen samička, po oplodnění staví komůrky, do kterých klade vajíčka. Zatímco společenské vosy krmí své larvy jednotlivě, ty samotářské pokládají potravu (nejčastěji larvy hmyzu) v celku do komůrky a nechávají ji tam volně ležet. Vosy samotářky jsou často zaměřené na lov určitého druhu hmyzu (podobně jako včelky samotářky, které se často živí pouze na určité skupině rostlinných druhů). Společenské vosy si hnízdo brání, ty samotářské tuto potřebu nemají, nejsou vůbec agresivní a lidem se spíše vyhýbají.

K čemu jsou vosy dobré

Odborníci přes hmyz pravidelně zdůrazňují důležitou roli vos v ekosystému. To je něco, čeho si laik nemusí vůbec všimnout. Veřejnost vnímá spíš fakt, že vosy někde překážejí (svým hnízdem) nebo někoho nechtěně děsí.

Jaká je role vos v přírodě?

Dospělé vosy se živí pouze cukry a ten získávají například ve formě nektaru z květů rostlin. Tím mimoděk přenášejí pyl mezi květy, takže rostliny opylují.

Vosy krmí své potomky uloveným hmyzem, fungují tedy jako regulátor jiných druhů.

Pokud najdou vosy nějaké mrtvé zvíře, i to dokážou zpracovat na potravu pro své larvy, jejich úlohou je tedy recyklace organické hmoty. Kromě masa se „postarají“ také o larvy hmyzu v mrtvolce.

Některé druhy vos rozšiřují po okolí semínka rostlin.

Vědci zkoumají složení vosího jedu a zdá se, že by určité látky v něm obsažené mohli být použity i pro člověka např. na léčbu nemocí.

Vosy v ptačí budce

Co dělat, když vosy obsadí ptačí budku? Jak vosy, tak i třeba sršni nebo čmeláci obsadí budku jen na jednu hnízdní sezónu, kolonie s podzimem zanikají, takže poté můžeme prostor budky bezpečně vyčistit a připravit pro další obyvatele, ať už pro ptáky, hmyz nebo i drobné savce. Pokud máme přírodu opravdu rádi, tak by nám nemuselo vadit, že ptačí budku obsadil někdo jiný, než jsme původně plánovali.

Vosy nemají mezi lidmi úplně dobré jméno, včely a čmeláky ještě možná vezme většina z nás na milost, ale vosy? No ale to bychom nebyli my, kdybychom prostě stále dokola nezdůrazňovali, že i vosy, které nejsou u lidí moc oblíbené, jsou pro celý ekosystém stejně důležité jako jiný možná o fous sympatičtější hmyz.

 

Úvodní foto: pixabay.com

Zdroje informací:

kniha Blanokřídlí České republiky I.

článek Vosy bodají jen výjimečně. Lidstvo je potřebuje k přežití, ukazuje výzkum.

článek Vosy nejsou, čím se zdají být. Regulují škůdce a v opylování si nejspíše nezadají se včelami, hájí dravce entomolog