Komáři sice v naší zeměpisné šířce nepřenášejí žádné smrtící nemoci, dokážou nás ale pěkně potrápit. Asi málokdo vyhledává společnost komárů a svědící štípance jsou docela k vzteku. Někdo je alergický na komáří štípnutí, většina z nás má alergii především na tón, kterým komár oznamuje svoji přítomnost v místnosti. Ten tón ohlašuje, že nadcházející noc bude ve znamení „kdo s koho“.
Vývojový cyklus komára
Komáři kladou vajíčka nejčastěji do vody nebo její blízkosti, kde se později líhnou komáří larvy. Larvy už jsou ty známé hbité zárodky, které žijí v různých vodních nádržích, sudech nebo jiné stojaté vodě a živí se rozkládající se organickou hmotou. Nejčastěji jsou zavěšené na vodní hladině, protože potřebují dýchat. Když ucítí vibrace, potápějí se ke dnu. Živí se řasami a vodními mikroorganismy. Kukly už potravu nepřijímají, ale stejně jako larvy se zdržují těsně u vodní hladiny. Když se z kukly vyloupnou dospělí komáři, začnou se ihned pářit.
K čemu potřebuje komár lidskou krev
Lidskou krev konzumují jen komáří samičky, samečci se živí pouze nektarem z květů. Samičky nepotřebují naši krev pro sebe, ale jako zdroj bílkovin pro vývoj svých vajíček. Ne všichni komáři, kteří žijí na naší planetě, sají lidskou krev, někteří se specializují na jiné savce, ptáky nebo obojživelníky, jiní nesají krev vůbec.
Samec nebo samička
Na první pohled nejsou rozdíly mezi samci a samičkami moc zřetelné, samečci mají ochlupenější tykadla a jsou o fous menší než samičky. To jsou ale věci, kterých si všimneme spíše na detailní fotce než v terénu.
Jak komár saje krev
Dívat se přes mikroskop na to, jak komár hledá svým sosákem pod kůží zdroj krve, vypadá dost strašidelně, ale zároveň je fascinující, jak komár dokáže své sací ústrojí navigovat na místo (k cévce), které potřebuje. Do kůže se sice musí zapíchnout jako jehla, ale pod kůží je už hodně flexibilní. Komáří savé ústrojí netvoří jen jednoduchá trubička, sosák se skládá ze 6 částí, které spolupracují. Během celého procesu je do kůže vstříknut roztok, který vpich lubrikuje a obsahuje také látky bránící srážení krve. Tyto komáří „sliny“ jsou důvod, proč nás komáří kousnutí tak svědí a skrz ně přenášejí moskyti (tropické druhy komárů) na hostitele různé smrtelné nemoci.
Záběr ústrojí komára Anopheles gambiae pod mikroskopem (Pasteur Institute v Paříži):
Co komáry na lidech přitahuje
Komáři se při hledání své nové oběti orientují pomocí koncentrace vydechovaného oxidu uhličitého (CO2) a pomocí tělních pachů, které uvolňuje lidská kůže. Podle této studie mají více a méně preferované pachy (složky pachů). Pokud jste někdy měli pocit, že je někdo u komárů obzvlášť oblíbený, tak přesně tohle potvrdila studie u komára Anopheles gambiae (africký komár, který přenáší malárii).
Lidský pach má hodně komplexní složení, vědci se zaměřili pouze na některé látky, které jsou známé a tvoří typickou lidskou „vůni“. Ze studie vyplynulo, že komáři reagují nejen na typ látky, kterou vylučuje naše kůže, ale také na její množství (koncentraci). Komáři mají receptory, kterými přijímají signály z okolí, a podle toho zjišťují, zda je v blízkosti něco k „zakousnutí“. Do toho všeho vstupují bakterie, které žijí na povrchu našeho těla a které dokážou některé látky na naší kůži přeměnit na látky atraktivní pro komáry. I tito neviditelní obyvatelé povrchu kůže můžou tedy ovlivnit, jak moc nás budou komáři „zbožňovat“. Naši vůni ovlivňují také další faktory, jako je těhotenství, nemoci nebo co jíme a pijeme.
Všechno tohle zkoumaní atraktivity pro komáry má za cíl přijít na to, jak by se mohl člověk komářím štípancům vyhnout – vymyslet funkční a spolehlivý repelent, který bude blokovat hmyzí receptory, tedy komunikovat jasnou zprávu „Tady není nic zajímavého, pokračujte plynule dále.“
Účinné složky repelentů proti komárům
Repelenty se dělí podle hlavní obsažené účinné látky, rostlinné repelenty jsou s lidmi už odjakživa, umělé látky se postupně objevily až ve 20. století v souvislosti s rozvojem chemického průmyslu.
DEET
Tato látka patří k nejznámějším složkám repelentů. Byla vyvinuta americkou armádou ve 40. letech 20. století původně jako zemědělský insekticid a dodnes je běžnou součástí repelentů proti kousavému a bodavému hmyzu. DEET je nebezpečné vdechovat (aerosol), pozřít (skrz ruce do úst), neměla by se dostat do očí. Správnou aplikací můžeme minimalizovat možné nežádoucí účinky. Přípravky s vyšší koncentrací nejsou účinnější, jen vydrží déle, nemusíme je tedy aplikovat tak často. DEET rozpouští některé syntetické materiály a v textech je často spojován s neurotoxicitou (správné použití je opravdu důležité).
Icaridin (picaridin)
Novější látkou z německé laboratoře Bayer je icaridin, který se na trhu objevil kolem přelomu století a dnes se často používá místo DEET. Pro DEET hovoří to, že je tato látka na trhu déle a bylo tedy možné přes 70 let zkoumat její možné negativní účinky, kdežto icaridin je poměrně „mladá“ sloučenina. Zatím se jeví, že icaridin dokáže s přehledem nahradit DEET, plasty nerozpouští, objevila se ale studie (2018), která zjistila vysokou úmrtnost larev mloků vystavených picaridinu. Larvy mloků byly krmeny larvami komárů ošetřenými přípravkem s picaridinem. Zatímco larvám komárů picaridin nevadil, u larev mloků vznikaly deformace těla a výrazně se zvýšil jejich úhyn.
IR3535
Tato látka je dle WHO (Světová Zdravotnická Organizace) označena za méně nebezpečnou než DEET a Picaridin, používá se v přípravcích pro citlivější osoby. Byla vyvinuta německou společností Merck v 70. letech 20. století.
Přírodní repelenty – nejběžnější ingredience
Spousta rostlin na naší planetě obsahuje látky odpuzující hmyz. Proč tomu tak je? Jednoduše proto, že pokud je rostlina nějak poškozena, snaží se předejít dalšímu napadení. Primární funkce těchto látek je ochránit rostlinu před konzumací býložravým hmyzem, fungují ale i na jiné druhy hmyzu. Používání samotných rostlin jako repelentu má dlouhou historii a dodnes se praktikuje především tam, kde nejsou jiné metody ochrany dostupné.
Lemon eucalyptus (Korymbie citroníková/blahovičník citroníkový)
Silice se vyrábí z listů stromu Corymbia citriodora (pozor, neplést s klasickým eukalyptem), samotná silice se používá jako přírodní lék, pro použití v repelentech se ještě dál chemicky zpracovává. Silice (tedy esenciální olej) je totiž velmi těkavá látka, takže se po nanesení na kůži rychle vypařuje. Pro použití v repelentech se používá látka PMD (para-menthan 3,8 diol) syntetizovaná z oleje rostliny. PMD je jediná přírodní sloučenina, která je některými světovými organizacemi doporučována pro pobyt v tropických oblastech.
Citronella (Cymbopogon nardus)
Další oblíbená rostlina, která se běžně používá jako složka v rostlinných repelentech proti komárům. Jedná se o aromatickou travinu, která voní výrazným citronovým nádechem. Stejně jako u jiných esenciálních olejů se firmy produkující repelenty s citronellou snaží, aby se látky uvolňovaly co nejpomaleji a doba ochrany se prodloužila.
Jiné rostliny, které se postupně zkoumají a testují pro repelentní účinky, jsou neem (Azadirachta indica), pelargónie, máta, borovice, tymián a další.
I když se v Česku nemusíme obávat, že nás místní komár nakazí malárií, virem zika nebo jiným smrtícím onemocněním, máme tu klíšťata, která nejsou o nic méně nebezpečná. V závěsu za nimi je spousta dalšího bodavého nebo kousavého hmyzu, který nám více či méně znepříjemňuje pobyt na zahradě nebo v přírodě.
Máte rádi letní posezení na terase? Zdá se, že to samé milují i stovky komárů ve vašem okolí. Rádi se účastní grilování nebo letních venkovních oslav, občas zaletí i na nějaký pěkný film v letním kině. A víte, kdo miluje komáry? Netopýři! Netopýr tedy není v pravém slova smyslu repelent, ale svojí přítomností dokáže množství komárů příjemně eliminovat, za jednu noc jich uloví i několik tisíc. Komáry se živí také vážky, pavouci, obojživelníci, ryby (larvami). To jen tak povzbuzení na závěr, abychom si nemysleli, že komáři tu s námi žijí jen kvůli tomu, aby nám doslova pili krev.
Úvodní foto: freepik.com
Zdroje informací:
Mloci a picaridin High mortality in aquatic predators of mosquito larvae caused by exposure to insect repellent
Studie Human scent guides mosquito thermotaxis and host selection under naturalistic conditions
Článek You really are a mosquito magnet. Here’s what you can do about it.
Komentáře jsou zamknuty.