Jsou extrémně roztomilí, při jídle mlaskají, hodně funí a na zahradě jsou velmi užiteční. Jejich role je zásadní především proto, že se živí těmi tvory, kteří by se jinak „pásli“ na naší úrodě. Ježci jsou aktivní v noci, brázdí naše zahrádky a my jejich přítomnost často odhalíme až podle exkrementů, ve kterých se lesknou zbytky broučích krovek. Dnes si povíme něco více o ježčím jídelníčku a na čem všem jsou schopní si pochutnat. A že je toho požehnaně!
Ježčí jídelníček
Větší část ježčího jídelníčku tvoří hmyz a bezobratlí: žížaly, brouci, slimáci a šneci, housenky, škvoři, mnohonožky a stonožky, tiplice, pavouci, stinky a svinky, larvy dvoukřídlých a brouků. Každá skupina je v jídelníčku různě zastoupena, jako nejběžnější se ale uvádějí brouci, škvoři a housenky. Jídelníček ježka se samozřejmě liší podle toho, co je v přírodě (v dané lokalitě nebo ročním období) zrovna k dispozici.
Vzácněji si ježci pochutnají také na nějaké mršině, ještěrce, žábě, mláďatech hlodavců, ptačích vejcích nebo spadaném ovoci. Ježci jsou takzvaní oportunisti, což znamená, že pokud narazí na „oběd zdarma“, který je dostatečně „pomalý“, dlouho neváhají. Ne vše, co najdeme v jejich jídelníčku, tedy aktivně vyhledali a ulovili, často šli prostě jen kolem „dobroty“, kterou někdo jiný na místě zanechal (mrtvý pták, myš nebo třeba i ryba).
Jedí ježci ovoce?
Jedí, ale ne tak, jak si představujeme. Anglický bestiář z roku 1230 uvádí, že ježci vyráželi do vinohradů, aby tam lezli na keře a shazovali ovoce na zem, načež se pak v tomto spadaném ovoci řádně vyváleli. Ovoce napíchané na bodliny si poté odnesli domů jako potravu pro mláďata. Taková roztomilá pohádka.
I dnes ale lidé věří, že si ježci nosí jablka na zádech do svého doupěte jako zásobu potravy. Ježci ale ovoce vyhledávají jen jako doplněk ke stravě a poměrně výjimečně.
A co jiné rostliny?
Mezi obsahem žaludků zkoumaných uhynulých ježků byl nalezen také mech, jehličí, kousky kůry, kořínky, sláma a semena nebo listy různých rostlin. Většinu z toho ale pozřeli zkoumaní ježci spíš náhodně (například společně s jinou potravou). Cíleně konzumované rostliny bývají jen různé spadané plody, můžeme najít i zmínky o pupenech stromů a keřů. Z toho znovu vyplývá, že ježek sní leccos, ale ne všechno je pro něj to „pravé ořechové“, některá potrava je prostě spíš taková „bokovka“.
Ježci versus slimáci a šneci
Ježci jsou často zmiňováni jako požírači slimáků, bohužel to ale není tak, že by ježek šel a slimáky „luxoval“. Slimáci se v ježčím jídelníčku vyskytují, ale ne v tak velkém množství, jak by si zahradníci a zahradnice přáli. Ježci pojídají spíše menší slimáky a z pozorování plyne, že ježci mají podobně jako lidé problémy s hlenem, který si slimáci na těle tvoří. Hlen drží na ruce jako lepidlo, to asi znáte, pokud jste někdy slimáky na zahradě sbírali. Stejně nepříjemný je slimáčí hlen i pro ježka. Ježci byli dokonce pozorováni, jak si před jídlem slimáky válí po zemi, aby je části hlenu zbavili. Dle studií si ježci vybírají k jídlu slimáky s tenčí kůží. U hlemýžďů pro změnu řeší překážku v podobě ulity. Ježci ale dokážou menším hlemýžďům ulitu rozdrtit a vnitřek vyjíst.
Ježci a návnady na slimáky
Nikdo nemá radost, když mu malé sazeničky během jedné noci sežerou plzáci. Pokud se ale uchýlíme k jedovatým návnadám na slimáky, měli bychom myslet na to, že ty s s obsahem metaldehydu jsou jedovaté i pro jiná zvířata. Kromě ježka mohou návnadu pozřít i kočky, psi nebo ptáci, můžou se přiotrávit nebo na otravu zemřít. Když máme přírodní zahradu, na které si chceme vytvořit zdravý ekosystém, tyhle látky do ní rozhodně nepatří.
U ježků se často jedná o druhotnou otravu způsobenou konzumací slimáků otrávených metaldehydem. Další nevýhodou tohoto jedu je, že zabije i hlemýždě, kteří fungují jako predátoři slimáků, protože jim požírají vajíčka.
Ježek se nemusí návnadou na slimáky „nakrmit“ najednou, může se ale otrávit postupně, nemusí zemřít hned, ale jedovaté látky mu dokážou trvale poškodit zdraví. Ačkoliv neexistuje žádná oficiální studie, která by měla jednoznačný závěr, že návnady na slimáky s metaldehydem ježky zabíjí, nedá se ani říct, že jsou neškodné. Nálezy mrtvých a nemocných ježků s vysokou koncentrací metaldehydu v těle ukazují, že rozhodně nejde o neškodnou látku.
Ve Velké Británii, která je známá svou láskou k ježkům, jsou peletky s metaldehydem pro venkovní použití od dubna 2022 zakázané.
Přikrmování ježků
Převážnou část ježčího jídelníčku tvoří živočišná potrava bohatá na bílkoviny a tuky. Na to bychom měli myslet, když chceme ježky přikrmovat. Ne mléko, tvaroh ani sýr, ne pečivo, ne ovoce, ale kvalitní strava s obsahem masa. Pokud jim dáváme přímo maso, mělo by být vařené (tepelně upravené). Pro volně žijící ježky se vyrábí i speciální strava, mokrá nebo granulovaná. Do misky jim ale můžeme dát také krmení určené pro kočky nebo psy (masové konzervy nebo kapsičky). A neměli bychom zapomínat ani na misku s vodou, zvlášť pokud je venku velké sucho.
Pokud máme podezření, že je ježek nemocný (přiotrávený atp.), spíše než nakrmit je lepší ho co nejdříve dopravit do záchranné stanice, abychom mu svou péčí ještě nepřitížili.
Co ježci jedí, víme především díky odborníkům, kteří v rámci studie analyzovali ježčí výkaly nebo zkoumali obsah žaludku ježků uhynulých po střetu s autem. Místo ježka s jablky na zádech tu hned máme ježka, který si užívá švédské stoly plné hmyzu, bezobratlých i drobných savců. Pokud mu to tedy prostředí našich zahrad a krajiny umožní.
Více článků na téma ježci najdete v samostatné ježčí kategorii.
Úvodní foto: stock.adobe.com
Zdroje informací:
článek o ježčím jídelníčku na webu wildlifeonline.me.uk European Hedgehog Diet & Feeding Behaviour – Diet Composition
článek o peletkách na slimáky Do slug pellets pose a risk to hedgehogs?
Komentáře jsou zamknuty.