V letošním roce se sčítání ptáků na krmítku, tedy Ptačí hodinky, zúčastnilo téměř 30 tisíc pozorovatelů a celkem bylo nahlášeno přes 500 tisíc ptáků. To už je pěkný vzorek, díky kterému si můžeme udělat detailnější představu o ptácích, kteří navštěvují naše krmítka. Následující druhy se pravidelně objevují v první desítce nejběžnějších, a je tedy pravděpodobné, že je na svém krmítku potkáváte i vy. U každého je stručný výčet oblíbeného krmení a také tip, jak a kde je můžeme na zahradě ubytovat.
Sýkora koňadra
Jde o největší a nejrozšířenější sýkoru, která navštěvuje naše krmítka. Není náročná na krmné stanoviště, s přehledem zvládne všechny druhy krmítek. Oblíbenou potravou koňadry jsou semena (slunečnice nebo semínkové směsi), lojové krmivo nebo také ořechy.
Hnízdění: Koňadra hnízdí v ptačích budkách (sýkornících) s vletovým otvorem 3,2 až 3,5 cm.
Vrabec polní a domácí
Zatímco vrabce polního potkáme převážně na venkově a v krajině, vrabec domácí je typický obyvatel měst. Dva u nás žijící druhy vrabců se liší také vzhledem, co se ale potravy týče, jsou jak vrabec polní, tak domácí vděční a nevybíraví strávníci. Dospělí vrabci se živí téměř výhradně semeny, na krmítku ocení drobná semena a v zimě tukové krmivo. Konzumují také obilná zrna, arašídy, slunečnicová jádra. Přilétají v hejnu, takže toho spořádají opravdu hodně.
Hnízdění: Hnízdí v budkách s vletovým otvorem 3,2 až 3,5 cm. Rádi hnízdí blízko sebe.
Sýkora modřinka
Drobná a mrštná sýkora se dokáže nakrmit i zavěšená hlavou dolů. Není náročná na krmné stanoviště, s přehledem zvládne všechny druhy krmítek. Miluje zavěšené tukové krmivo, slunečnicová nebo i jiná drobnější semínka.
Hnízdění: Přímo pro modřinku jsou vhodné budky s otvorem 2,6 až 2,8 cm, protože větší ptáci (jako třeba koňadry) se do budky nevejdou, a nemůžou tak menší modřince prostor zabrat.
Hrdlička zahradní
Hrdlička je kupodivu také poměrně častým hostem na krmítku. Do menších domečků se nevejde a na zavěšená krmítka nechodí. Pokud ji chceme přikrmovat, je potřeba mít buď větší krmítko typu domek či krmný pult, popřípadě ji krmit ze země. Na krmítku jí můžeme nabídnout obilná zrna a různá semena nebo sušené bobule.
Hnízdění: Hrdličky si staví hnízda vysoko v hustých větvích stromů, často i na budovách nebo různých konstrukcích, kam se jim podaří naskládat drobné větvičky, které hnízdo tvoří.
Kos černý
Kosa často potkáme, jak si shání potravu na zemi. Přehrabuje se v listí, vytahuje ze země žížaly, ozobává spadlé ovoce, miluje také bobule různých keřů. Na zahradě se kos krmí nejraději ze země, popřípadě z pultíku nebo domku, který musí být ale dostatečně velký, aby se do něj kos vešel. Na zem mu můžeme položit jablka nebo sušené či čerstvé bobule, ostatní krmivo, jako drcené ořechy (i arašídy), slunečnici, různá semena nebo moučné červy, je lepší dávat na nějakou vyvýšenou plochu nebo do vhodného krmítka, aby se na vlhké zemi potrava nekazila. Kos si také rád ozobe lojové krmivo, které mu volně položíme do krmítka.
Hnízdění: Kosi hnízdí nejčastěji v hustých keřích nebo s oblibou v popínavých rostlinách. Pro kosy můžeme pověsit na zahradu nějakou polobudku, v nejhorším ji obsadí jiný pták preferující otevřený způsob hnízdění.
Stehlík obecný
Stehlíci jsou mistři na drobná semínka, na krmítku jim jako náhrada za jejich přirozenou potravu může posloužit niger, tedy semínka mastňáku habešského. Niger je potřeba nasypat do krmítka s malými otvory (speciální krmítko na niger), na běžném krmítku by lehká semínka rychle odvál vítr. Můžeme také vyzkoušet nabídnout stehlíkovi i jiná drobná semínka, která bude vybírat svým tenkým a přesným zobákem.
Hnízdění: Stehlíci si staví hnízda na stromech, v keřích a v živých plotech, je velmi nepravděpodobné, že by obsadili ptačí budku. Můžeme jim ale, pokud u nás v blízkosti hnízdí, nabídnout nějaký vhodný hnízdní materiál – třeba vyčesané psí chlupy nebo ovčí vlnu.
Zvonek zelený
Zvonek se živí často ze země, obvykle přilétá v hejnu, je to semenožravý pták, který má rád menší i větší semínka a lojové krmivo, ozobává také bobule nebo spadané ovoce. Svým silným zobákem dokáže rozlousknout i tvrdá semena, dospělí zvonci jsou téměř výhradně býložraví.
Hnízdění: Hnízdí na otevřeném hnízdě v hustých keřích nebo živých plotech, někdy i v hustých větvích stromů, ne ale moc vysoko. V budce nejspíš nezahnízdí, ale můžeme mu na zahradě vysadit dostatek keřů.
Straka obecná
Velký a poměrně dominantní pták. Může se krmit ve větším domečku, na pultu nebo na zemi. Menší ptáci mají ze straky respekt, ale kvůli tomu není potřeba straku od krmítka vyhánět. Má ráda ořechy, slunečnicová jádra, obilná zrna, ovoce, moučné červy. Není vybíravá a zkonzumuje téměř vše, je to typický pták města, který se výborně přizpůsobil podmínkám a životu v blízkosti lidí.
Hnízdění: Straky si staví nejčastěji velká klenutá (spíše uzavřená) hnízda s postranním vchodem vysoko v korunách stromů nebo keřů. Jsou ale hodně flexibilní, takže ve městě můžou zahnízdit klidně na budovách a s otevřeným hnízdem. Hnízdo si staví z klacíků a je vyztužené blátem a mechem. Ptačí budky straka neobývá, naopak její starší hnízda mohou využít jiné druhy ptáků.
Brhlík lesní
Brhlík se obratně pohybuje po kůře stromů, nahoru a dolů. Potravu z krmítka si často odnáší a schovává do různých dutin v okolí na „horší časy“. Brhlíka můžeme přikrmovat slunečnicovými semínky (neloupaná mu ve skrýších vydrží déle), různými ořechy, tukovým krmivem nebo bobulemi. Když bude krmítko hned u kmene, bude ho mít brhlík na dosah, ale rád se zastaví také v domečku nebo v krmítku zavěšeném v prostoru.
Hnízdění: Brhlík má rád větší hnízdní dutiny (budky) než ostatní zahradní ptáci stejné velikosti, ale s otvorem cca 3,2 cm.
Strakapoud velký
Jde o nejběžnější druh strakapouda u nás, pohybuje se šplhem po kmeni stromu, je k tomu dokonale uzpůsobený, proto i na krmítku je nejraději uchycený pomocí drápků a skrz mřížku nebo otvory vyzobává obsah. Zbožňuje lojové krmivo, můžeme mu nabídnout lojové koule nebo koláče v závěsném zásobníku, má rád také ořechy všeho druhu, slunečnicová semena, larvy hmyzu nebo různé sušené bobule. Když mu naservírujeme lojové koule s obsahem hmyzu, bude blahem bez sebe. Jelikož si i svoji přirozenou potravu hledá v kůře stromu, můžete mu tukovou směs naservírovat vtlačením do kůry.
Hnízdění: Strakapoudi hnízdí rádi ve stromových dutinách, někdy si tyto prostory sami vysekávají zobákem. Strakapoud, vzhledem ke své velikosti, potřebuje prostornější budky s vletovým otvorem kolem 5,5 cm.
Těchto deset ptačích druhů má svým způsobem štěstí, některých je sice méně než dříve, ale stále je ještě můžeme běžně potkávat v zahradách a parcích. To polní ptáci a ptáci mokřadů mají situaci o mnoho složitější. Važme si tedy našich ptačích sousedů, i těch, kterých máme na zahradě víc než dost.
Úvodní foto: pixabay.com
Komentáře jsou zamknuty.