V 70. letech 20. století bylo náhodou při pokusu s holuby zjištěno, že jsou ptáci schopní vidět ultrafialové světlo. Do té doby se tak nějak automaticky předpokládalo, že ptáci vidí svět stejně jako my a až tento docela náhodný objev odstartoval další výzkumy na téma ptačího zraku.
Lidské versus ptačí oko
To, co oko vidí, je vlastně jen světlo, které se odráží od objektu. Lidské oko vnímá barvy (vlnové délky odraženého světla) díky třem druhům čípků (buněk), které jsou citlivé na červenou, zelenou nebo modrou barvu. Oproti tomu má většina ptáků (a také plazů a ryb) navíc čípky citlivé na ultrafialové světlo.
Ptačí a lidské oko lze porovnávat také dle hustoty tyčinek, tedy buněk vnímajících intenzitu světla. Světlocitlivé buňky jsou v sítnici ptačího oka na mnohem větší ploše a mnohem rovnoměrněji rozloženy než v oku lidském. Místa v oku, na kterých je největší hustota tyčinek, se nazývají žluté skvrny. Zatímco člověk má jednu žlutou skvrnu ve středu oka, ptáci mohou mít žlutých skvrn více, některé ptačí druhy mají tyto skvrny podlouhlé/horizontální, ti vidí velmi dobře dění po celém horizontu. Mezi ptáky s nejostřejším zrakem patří dravci. Však se taky říká „vidí jako ostříž“.
Ptáci mají navíc v oku také takzvanou mžurku, což je třetí víčko, tenkou průsvitnou vrstvu, kterou můžou přes oko „přetáhnout“. Ta má ochrannou funkci, třeba vodní ptáci ji používají při potápění.
Ptačí oči dokážou rozlišit až 180 obrázků za sekundu, lidské oko cca 20 obrázků za sekundu, to nám stačí k tomu, abychom vnímali děj na plátně plynulý.
Většina druhů ptáků má oči po stranách hlavy, mají díky tomu široký zorný úhel, u některých ptačích druhů je to horizontálně až 360°. U lidí je to cca 200°. Ptáci mají ale poměrně úzké zorné pole, ve kterém vidí oběma očima, proto mají omezené prostorové vnímání.
Výběr partnera a shánění potravy
Pro ptáky je zrak nejdůležitějším smyslem, spoléhají se na něj při hledání potravy, výběru partnera a využívají ho k tomu, aby včas odhalili možného predátora. Ptáci vidí díky odrazu UV záření věci, které nám lidem zůstávají skryté. Tak se například zjistilo, že ačkoliv u sýkorky modřinky vypadá sameček na první pohled jako samička, díky odrazu UV světla není pro ptáky vůbec složité je od sebe rozeznat. Ptáci navíc vnímají i detailní rozdíly (určující například atraktivnost) mezi jedinci opačného pohlaví, které my lidé nevidíme.
Ptáci používají UV světlo i při shánění potravy, protože mnoho druhů hmyzu má na sobě vrstvu, která ultrafialové světlo silně odráží. Podobně je to třeba u semen a bobulí. Ty jsou někdy kontrastní oproti zbytku rostliny i pro nás pro lidi, pro ptáky je ale tento kontrast ještě zesílený.
Odraz UV záření hraje zásadní roli také u dravých ptáků, kteří loví kořist na poli. Drobní hlodavci jsou na první pohled hodně dobře maskovaní, hnědá srst splývá s hnědou zemí, vědci ale zjistili, že jejich moč odráží UV záření a oni si močí značí svoje cestičky z díry do díry. Dravcům to práci při hledání potravy výrazně usnadňuje.
Využití k ochraně ptáků
To, že ptáci vidí i to, co my lidé nevnímáme, lze využít třeba při zabezpečení skleněných ploch. Do těch ptáci často naráží, evoluce ptačího oka nepočítala s překážkou, která dokonale odráží okolní prostředí nebo je naopak tak průhledná, že je téměř neviditelná. K zabezpečení těchto ploch lze využít průhledných samolepek s UV vrstvou, které jsou pro ptáky jasně zářivě viditelné. UV samolepky je potřeba po cca 2 letech vyměnit, protože UV vrstva slábne. V USA lze sehnat také roztok, kterým lze na plochu skla nanést povlak ve tvaru koleček, ten ale chrání sklo pouze cca 3 měsíce, musí se tedy obnovovat ještě častěji než samolepky.
Jelikož jsou skleněné fasády docela oblíbené, odborníci hledají způsob, jak sklo dále používat a ptáky při tom neohrožovat. Nejčastějším řešením je sklo se vzorem (leptaným nebo nanášeným jako vrstva barvy). Sklo lze doplnit také o vrstvu odrážející UV záření, díky které by měla být dle výrobců plocha zabezpečená, i když není omezená její průhlednost. Dle testů v průletovém tunelu (standardizovaný test dle normy ONR 191040) ale nevychází sklo se zabudovanou UV vrstvou moc dobře, tuto variantu tak nelze s čistým svědomím zatím bohužel doporučit.
Úvodní foto: pixabay.com
Zdroje informací:
článek v časopise Živa Svět očima zvířat aneb jak ptáci vnímají barvy
studie Avian UV vision enhances leaf surface contrasts in forest environments
publikace ČSO Ptáci a skla bezpečné soužití
studie o modřinkách Ultraviolet crown coloration in female blue tits predicts reproductive success and baseline corticosterone
výsledky z průletových tunelů zde
Komentáře jsou zamknuty.