Jedním z nejpozorovanějších ptáků na krmítku je dle sčítání ptáků z roku 2022 strakapoud velký. Je to jeden z pěti druhů strakapoudů žijících u nás v Česku, další jsou strakapoud bělohřbetý, s. malý, s. jižní a s. prostřední. Lidé si je občas pletou s datlem, protože jak strakapoudi, tak datlové šplhají po kmeni stromu a mají na temeni hlavy červeně zbarvené peří. U nás žijící datel černý je ale od červené čepičky až po konec ocasu černý jako bota, plus je výrazně větší (měří 40 až 46 cm) i než největší z našich strakapoudů. Strakapoudy poznáme podle černobílého peří a červených skvrn na hlavě či pod ocasem.
Naši strakapoudi
Nejběžnějšími strakapoudy, které můžeme v Česku potkat, jsou strakapoud velký, prostřední a malý. Strakapoud jižní a bělohřbetý jsou velmi vzácní. Strakapoud velký měří cca 22 cm, strakapoud malý 14-17 cm a strakapoud prostřední má něco kolem 20 cm.
Kde žijí strakapoudi
Strakapoudi obývali původně především lesy, strakapoud velký je už ale běžný i v zahradách a parcích, je nejvíce přizpůsobený životu blízko lidí. Zbylé dva druhy nejsou tak běžně ke spatření, protože stále preferují spíš divočejší přírodu, staré lužní lesy s odumírajícími stromy, velké sady a větší lesní porosty.
Strakapoudi hnízdí v dutinách stromů, které si sami hloubí v kmenech nebo větvích. Využívají k tomu stromy s měkčím dřevem, ideálně už trochu „načaté“, do kterých se lépe tesá. Tuto dutinu tesají sameček i samička společně, může to trvat až několik týdnů. Hnízdo bývá poměrně vysoko, 5 až 15 metrů nad zemí.
Čím se živí strakapoudi
Strakapoudi patří stejně jako datel mezi šplhavce, spíše než sedět na větvi je tedy uvidíte šplhat po kmeni stromu nahoru a dolu. Má to svůj účel, protože se živí larvami hmyzu, které ve stromě žijí. Proto preferují staré stromy, částečně ztrouchnivělé, protože v těch je hmyzu nejvíce. Datlovi černému se přezdívá lékař stromů, strakapoud se mu svým uměním a šikovností rozhodně vyrovná.
Kromě hmyzu žijícímu ve dřevě se živí také housenkami, pavouky, stonožkami, motýly, mravenci, bobulemi, semeny (např. semeny jehličnanů) či mízou stromů. Někteří strakapoudi získávají larvy tesáním děr do kmene (s. velký), jiní spíše odchlipují kůru a vybírají hmyz ukrytý pod kůrou (s. malý).
Strakapoud velký se řadí mezi predátory menších ptáků (sýkor, vrabců apod.), dokáže zvětšit vletový otvor dřevěné budky a vybrat ptačí hnízdo. Jako ochrana před tímto loupeživým chováním se u ptačích budek používá vyztužení vletového otvoru (z kovu nebo pevného plastu). Dobře fungují i dřevocementové budky, i když má strakapoud zobák opravdu silný, tak nad pevným dřevocementem nevyhraje.
Bubnování na stromy
Především strakapoud velký má ve zvyku svým silným zobákem bubnovat do stromů, což může mít dvojí účel. Strakapoud si tímto zvukem značí své teritorium a láká do něj samičky a díky své „sbíječce“ se dostává také pod kůru stromu nebo až do stromu, odkud vytahuje pomocí jazyku hmyz.
Odpružená hlava je nejspíš mýtus
Jak je možné, že si strakapoud při tak intenzivním klování nezpůsobí otřes mozku? Hlava strakapouda se při tesání pohybuje rychlostí až 6 metrů za sekundu a za jediný den udeří do stromu až 12 000 krát. Co tedy ochrání ptačí mozek před nárazy? Dlouhé roky se usuzovalo, že datlovití mají speciálně vyvinutou lebku tlumící ostré nárazy. Nový výzkum zveřejněný v letošním roce ale naopak ukazuje, že lebeční kostra strakapouda slouží spíše jako akcelerátor energie a znásobuje sílu zobáku.
Autor studie Sam Van Wassenbergh se pustil do zkoumání datlů a strakapoudů, protože mu nedávalo smysl, aby ptačí lebka absorbovala (tlumila) energii, kterou pták pracně vyvine. Spolu se svými kolegy zkoumali nejen živé ptáky, ale vytvořili také počítačové modely a žádné tlumení nárazů (například pomocí houbovité kosti, jak se často uvádí) se nepotvrdilo. To, že se ptáci nedostanou do stavu bezvědomí, vidí Van Wassenbergh spíše v tom, že mají poměrně malý mozek, hladký a natěsnaný v malém prostoru.
Tak jako tak je jasné, že ptačí mozek je i při takových nárazech v bezpečí a nehrozí mu otřes mozku, jak by tomu bylo třeba u mozku lidí. Jen desetina vyvinuté síly by poslala člověka do bezvědomí, strakapoudi ale přežívají bez úhony.
Jak používají strakapoudi jazyk
Ptáci mají jazyk, to možná víte. Strakapoudi a datlové mají ale jazyk, který je neobyčejně dlouhý (strakapoud velký až 5 cm za špičku zobáku) a přizpůsobený přesně tomu účelu, aby co nejlépe dosáhl na šťavnaté larvy ukryté v dutinách stromu. Díky lepivému povrchu a výstupkům je sbírání potravy ještě efektivnější. Pokud jazyk na potravu nedosáhne, strakapoud prostě vyklove směrem ke kořisti širší díru. Vysouvací jazyk je uložený v lebce hodně originálním způsobem, jak můžeme vidět na obrázku vlevo.
Jak můžeme strakapoudům pomoci
Budky pro strakapoudy
Strakapoudi hnízdí ve starých stromech s dutinami, nebo si sami tyto dutiny do kmene vytesávají. My tedy nemusíme každý takový strom hned kácet jako „kazový“, ale můžeme nechat na přírodě, koho ve vzácné dutině ubytuje. Můžeme na svoji zahradu umístit také budku pro strakapoudy, ta má průměr vletového otvoru 5,5 cm a vnější rozměry 23,5 x 23,5 x 38 cm. Je navržená na míru přímo pro strakapoudy.
Přikrmování strakapoudů
Strakapoudi preferují závěsná ptačí krmítka nebo krmítka blízko kmene stromu. Pokud by si mohli vybrat z pomyslného ptačího menu, jako nechutnější by zvolili asi lojové koule nebo lojové koláče, u těch tráví nejvíce času. Prostě tukové krmivo. Pokud budou v tukovém krmivu také kousky hmyzu nebo hmyzí tuk, tím lépe.
Oblíbená mají také slunečnicová semínka a ořechy. Když umístíme závěsné krmítko do prostoru, strakapoud se na něm v pohodě zavěsí, pokud dáme takové krmítko na kmen stromu, může se strakapoud krmit, zatímco se bude drápy držet kmene.
Strakapoudi versus zateplené fasády
Někdy se stane, že strakapoud si za oběť svého tesání vybere fasádu zateplenou polystyrenem. Důvod není úplně jasný, pravděpodobně mu materiál připomíná měkké dřevo a hledá v něm potravu nebo si snaží vybudovat úkryt. Odnaučit ptáky toto chování je téměř nemožné, různé plašiče jsou neúčinné. Na webu ČSO najdete tipy, co může v této situaci pomoci.
První lednový víkend se uskuteční již pátý ročník Ptačí hodinky, nezapomeňte oprášit ptačí krmítka a pořídit dostatek krmení. Jak to probíhá a co je potřeba udělat, abyste správně sečetli „své“ ptáky na krmítku, najdete na webu České společnosti ornitologické.
Úvodní foto: freepik.com
Zdroje informací:
Strakapoudí klovací fakta zde
Článek Why woodpeckers actually don’t need shock-absorbing skulls to headbang
Článek v časopise Current Biology Woodpeckers minimize cranial absorption of shocks
Ptačí hodinka Výsledky 2022
Web ČSO Tesající strakapoudi
Komentáře jsou zamknuty.