Ze studií úmrtnosti ptáků vlivem člověka vyplývá, že největší nebezpečí představují pro ptáky nárazy do skleněných ploch na budovách (skleněné fasády). Vysokou úmrtnost mají na svědomí také úrazy elektrickým proudem, lov lidmi a predace kočkami. Když se nad tím zamyslíme, tak je až nepochopitelné, proč necháváme ptáky umírat, když tomu lze zrovna v případě skleněných fasád a jiných skleněných objektů docela jednoduše předejít.
Ptáci versus sklo
Ptáci nechápou, jak sklo funguje, nevědí, že to, co ve skle vidí, je jen odraz. Čím větší je skleněná plocha a čím více okolí zrcadlí (např. zrcadlové sklo nebo zrcadlová fólie), tím je pro ně nebezpečnější. Pokud je taková plocha umístěná v blízkosti parku, ve skle se odráží stromy a ptáci vše vidí jako přirozené pokračování zeleně.
Průhlednost a zrcadlení představují pro ptáky smrtící nebezpečí. A nemusí jít jen o vysoké budovy. Jelikož se ptáci nejčastěji pohybují jen do určité výšky, ke kolizím dochází převážně do výšky vzrostlých stromů. Nebezpečné jsou tedy jakékoliv průhledné nebo odrazivé plochy, což jsou také skleníky, autobusové zastávky, okna u rodinných domů, zimní zahrady, protihlukové stěny, skleněné průhledné zastřešovací konstrukce, spojovací krčky dvou budov, průhledné rohy budov, prosklené lávky, skleněné zábradlí…nemusí jít jen o sklo, i jiná hladká plocha (polykarbonát, plexisklo), která je průhledná nebo odráží své okolí, může na ptáky fungovat jako matoucí past.
Při migraci se ptáci pohybují ve větších výškách (až do 150 m), to je ale aktuální např. v USA nebo v Kanadě, u nás tolik výškových prosklených budov nenajdeme.
Pro noční ptáky je nebezpečné noční osvětlení směřující od země vzhůru, kombinace odrazu a pouličních světel nebo také vnitřní osvětlení výškových skleněných budov.
Ptáci se pohybují v průměru výrazně rychleji než savci. I drobní pěvci velikosti sýkory při přeletech na kratší vzdálenosti létají rychlostí min. 30 km/hod. a např. holubi běžně létají rychlostí okolo 70 km/hod. Navíc ptáci vidí nejostřeji do stran a do ploch před sebou narážejí často v plné rychlosti.
Ptáci po nárazu do bariéry umírají nejčastěji na krvácení do mozku, pokud neumřou ihned, ale leží třeba omráčení na zemi (otřes mozku), stávají se lehkou kořistí pro predátory. Někteří se zvládnou ještě přemístit do bezpečí, ale umírají brzy poté např. na vnitřní krvácení z důvodu zranění.
Jedna silueta dravce nefunguje
Jde o mýtus, že ptáci vidí siluetu dravce a celé ploše se vyhnou. Jedna silueta ale nestačí, tento způsob ochrany není funkční. Ptáky nevaruje před sklem tvar vzoru, ale vizuální podnět. Více obrazců vedle sebe lépe upozorňuje ptáky na neprostupnost skla. Pokud chceme plochu zajistit před nárazy, je potřeba ji polepit celou a samolepky musí být v dostatečné blízkosti.
Co se týče zmiňované siluety dravce, tak ptáci samozřejmě poznají, když nad nimi živý dravec krouží, na nepohyblivého nalepeného dravce v prostoru si ale brzy zvyknou a nijak je od průletu neodradí.
Zajištěné skleněné povrchy
Občas jsou u nás v Česku k vidění i dobré příklady. Stačí myslet na ptáky už během návrhu objektu a skleněné plochy zajistit vzorkem, který odraz okolí rozbije a upozorní ptáky na pevnou bariéru. Může jít o jakýkoliv vzor, mezi jednotlivými prvky velikosti 2 cm a více by měly být mezery max. 10 cm.
Základem je rozbít odraz nebo zabránit úplné průhlednosti skla, to lze docílit i jinými prvky než je vzorek přímo na skle, můžou to být předsazené clony, vnější žaluzie, ozdobné mříže či jiné prvky, které souvisle pokrývají fasádu. Pokud se na ptáky během projektu nemyslelo, lze takovou plochu dodatečně pokrýt speciálními samolepkami na sklo.
Dodatečné zajištění ploch samolepkami
Když samolepky, tak hustě u sebe, na tvaru nezáleží, vzdálenost mezi jednotlivými prvky by měla být max. 10 cm (cca šířka dlaně). Polepy musí být aplikovány na vnější stranu skel.
UV samolepky na sklo
Schopnost ptáků pozorovat (na rozdíl od nás lidí) ultrafialové světlo můžeme využít při zabezpečení budov, kdy je pro nás prioritou prostupnost světla. Samolepky odrážejí UV světlo, takže ptáci je vidí jako jasně svítivé objekty, pro lidi však zůstávají téměř průhledné. Díky tomu se dají použít všude tam, kde by běžná samolepka rušila.
Schopnost samolepky odrážet UV světlo začne po čase postupně klesat v závislosti na umístění (době osvitu sluncem apod.), proto se doporučuje jejich obměna po cca 1 – 2 letech. Z toho důvodu jsou vhodné spíše tam, kde jsou plochy dobře přístupné.
Když najdeme u skleněné plochy mrtvého ptáka
Pokud nám to není lhostejné, můžeme upozornit majitele této plochy, místní úřad, nějaký místní spolek na ochranu přírody a zkusit zajistit dodatečný polep plochy.
Pokud se do tohoto tématu chcete ponořit více, tak Česká společnost ornitologická má na webu ke stažení několik šikovných a inspirativních brožur – odkazy najdete pod článkem. Co je na těchto publikacích asi nejzajímavější, jsou příklady, kdy jsou budovy bezpečné pro ptáky a zároveň je jejich vzhled dost atraktivní i pro nás pro lidi. Vlastně by se dalo říci, že tyto úpravy, pokud se udělají pěkně, tak svému okolí rozhodně prospějí. Možná je to tím, že ani lidskému oku není příjemné dívat se na skleněný monolit a že dobře zvolený potisk skleněných povrchů může objekt nakonec i pozvednout.
Úvodní foto: pixabay.com
Zdroje informací:
ČSO brožura Ptáci a skla – bezpečné soužití
ČSO brožura Kolize ptáků s transparentními a reflexními plochami
ČSO brožura Ptáci a skla
Brožura města Toronto Bird Friendly Best Practices Glass
Náš samostatný web věnovaný ochraně ptáků ochranaptaku.cz
Komentáře jsou zamknuty.