Proč jsou listy na podzim barevné a další zajímavosti ze světa stromů

Proč jsou listy na podzim barevné? Jednoduchá otázka a zdánlivě jasná odpověď. Když ale trochu zapátráme v odborných knihách, tak zjistíme, že listy se vlastně nezbarvují, ale odbarvují. Změna barvy u listnatých i některých jehličnatých stromů je součástí přípravy na vegetační klid, který s podzimem nastává a díky kterému stromy bez úhony přečkávají mráz i omezený sluneční svit.

K čemu slouží stromům listy?

V listech probíhá fotosyntéza, což je vlastně získávání živin (především cukrů) z oxidu uhličitého a vody. Díky chlorofylu dokážou rostliny využít při tomto procesu energii ze Slunce.

Proč listnaté stromy na podzim opadávají?

Z listů se odpařuje voda, což můžeme pocítit kdykoliv jsme v lese, parku, nebo prostě stojíme pod stromem, kde je klima vždy příjemnější (stín a vlhkost) než na místě, kde žádná zeleň není. V zimě je ale odpařování vody nežádoucí, protože půda je často zamrzlá, strom tím pádem nemůže čerpat vláhu, kdyby ji navíc odváděl skrz listy, mohl by uschnout. Mráz by mohl strom poškodit, proto musí listí pryč a vláha a živiny se stahují do kmene a kořenů.

Shazování listů je tedy takové úsporné a bezpečnostní opatření. Je řízeno hormonálně. Na podzim se chlorofyl v listech štěpí (až na některé výjimky), zelená barva mizí, a proto se listy tak pěkně vybarvují.

Další důvod, proč stromy ztrácejí listí, jsou vichřice. Strom bez listí má ve vichřici významně menší odpor a šance vyvrácení z kořenů je menší. To platí i pro padající sníh a námrazu, čím menší povrch, tím menší zatížení a nebezpečí poškození.

Proč listy na podzim žloutnou a červenají?

Ve skutečnosti se listy spíš „odzeleňují“, protože je z nich odveden chlorofyl (zelený pigment) a my můžeme konečně pozorovat i jiné pigmenty obsažené v listu. Listy se zbarvují do žluté až oranžové (pigmenty karoteny a xantofyly). Pokud v nich navíc vznikají antokyany, zbarvují se do červené.

Hnědou barvu mají na svědomí melaniny a v zářivě žlutých listech, jako jsou například listy jinanu dvoulaločného, je navíc obsažena látka, která funguje jako optický rozjasňovač.

Výjimky, co potvrzují pravidlo

Výjimkou jsou v tomto případě stromy, které shazují listí už zelené (např. olše, některé jasany, černý bez), nebo pak duby, které odčerpají úplně vše a zbydou na nich jen suché hnědé listy. Duby si tyto listy často ponechávají po celou zimu a shodí je až na jaře, kdy už raší listy nové.

Z čeho žijí stromy v zimě?

Kromě toho, že mají stromy v zimě vegetační klid, tak si před zimou dělají zásoby živin. To málo tedy, co k životu v zimním období potřebují, čerpají z vlastních zásob.

Jak to dělají jehličnany?

Aby jehličnanům jejich jehličí v zimě nezmrzlo, potahují ho vrstvou vosku. I jehličnany své jehličí ale obměňují, jen to nedělají naráz, ale starých nefunkčních jehliček se zbavují postupně v několikaletých cyklech.

Výjimka mezi jehličnany

Je to samozřejmě modřín. Už děti na základní škole se učí, že modřín opadavý na podzim svoje jehličky ztrácí. Jehličky modřínu se nejprve zbarví do žluta a pak opadají.

Pokud v zimě vydatně nasněží, jehličnanům hrozí zlomení větví kvůli zvýšené zátěži sněhem, modřín ale nemá jehlice, na něm tedy tolik sněhu nedrží a je oproti stálezeleným stromům ve výhodě.

 

Jak stromy poznají, že nastal čas shodit listy?

Stejně jako třeba zvířata, na stromy působí zkracování dnů (úbytek světla) a nižší teploty.

Jehličnany jsou vývojově starší, opadávání listí je tedy novější strategie, ale i tak těžko říci, který způsob příprav na zimu je lepší. Listnáče začínají každý rok nanovo, jehličnany jsou na jaře v předstihu. Obojí má své pro i proti. Určitě záleží také na lokalitě, kde stromy rostou. Naštěstí si tím nemusíme lámat hlavu a můžeme si jen tak užívat všech těch krás a barevných variací, které nám příroda každý podzim připravuje.

 

Úvodní foto: pixabay.com

Zdroje informací:

kniha Tajný život stromů