V předchozím blogu o mrtvém dřevě V mrtvém dřevě to žije jsme se zaměřili na užitečné vlastnosti, které takové dřevo má, a na prostor k životu, který může svému okolí nabídnout. Dnes chceme sdílet nějaké tipy, jak si ho šikovně zakomponovat do zahrady. V přírodní zahradě by mrtvé dřevo určitě nemělo chybět, prostor mu můžeme dát ale i v běžné zahradě, parku, předzahrádce nebo prostě všude tam, kde chceme podpořit biodiverzitu.
Podoby mrtvého dřeva
Mrtvé dřevo může být součástí ještě rostoucího stromu, může to být celý uschlý strom, stojící nebo ležící vyvrácený, může jít o pařez, kořeny, odpadlou větev nebo kus kmene záměrně umístěného v rámci zahrady nebo parku.
Pokud jste i vy pánem byť jen malého pozemku, tak máte možnost ovlivnit životy mnoha drobných živočichů. Co je pro nás možná malý plácek u domu, může být pro obyvatele naší zahrady klidně i celý jejich svět. To je velká motivace k tomu, abychom vytvořili místo, kde se jim bude dařit. A umístěním mrtvého dřeva na zahradě toho lze velmi lehce docílit.
Praktické využití mrtvého dřeva v zahradě
Starý strom v zahradě
Pokud máte na zahradě nějaký strom, který je mrtvý nebo z velké části mrtvý, nejspíš jste si jeho existenci museli před svým okolím často obhajovat. Pro člověka neznalého věci je strom, který už se nezelená, na zahradě naprosto zbytečný. Navíc působí někdy docela strašidelně, tedy v našem lidském světě, v přírodě se ho nikdo nebojí a život v něm dál pokračuje…
V minulém textu o mrtvém dřevě najdete spoustu argumentů, proč takový strom na zahradě zachovat. Pokud ani to nebude stačit, můžete z něj nechat alespoň pahýl nebo nízký pařez. Součástmi starého nebo mrtvého stromu mohou být zachycená voda v rozsochu mezi větví a kmenem, díry a dutiny vytvořené ptáky, ztrouchnivělý a vysypaný vnitřek stromu, škvíry mezi kůrou a dřevem, trhliny v kůře, díry po odpadlých větvích a další drobné prvky, díky kterým strom druhotně ožije.
Hromádka větví a větviček
Tyto hromádky často zmiňujeme v souvislosti s ubytováním ježků a plazů, můžou se do nich nastěhovat i žáby, vlhké hromádky přírodnin milují škvoři nebo stínky a svinky, mnohonožky a další hmyz a bezobratlí. No a kde je hmyz, tam jsou hmyzožravci. Pokud zastřihujeme nebo ořezáváme nějaký strom, můžeme ze zbytků větví vytvořit na zahradě během chvíle novou ubytovnu.
Návod přímo na zimoviště pro obojživelníky a plazy najdete na blogu zde. Samostatný článek má i téma hadník, což je větší celoroční úkryt pro plazy.
Dřevěný neošetřovaný plot
Který blázen by si stavěl plot s myšlenkou, že si ho příroda postupně vezme zpět? No třeba někdo, komu přijde každoroční natírání dřevěného plotu ztrátou času a zároveň dokáže ocenit struktury, které vytvoří na plotu lišejníky a mechy. Aby se předešlo uhnívání dřevěných kůlů v zemi, lze je jednoduše před zapuštěním v dolní části opálit ohněm.
Pokud má v sobě dřevo opuštěné chodbičky larev, můžou se v nich usadit včelky samotářky, které vyhledávají dutinky ve dřevě pro stavbu svých rozmnožovacích komůrek. Dřevo bez nátěru brzy krásně zvětrá a do zahrady přirozeně zapadne.
Plot z větví
Proutky ze stromů můžeme využít pro stavbu proutěného plotu, zapíchneme klacky do země a proplétáme je ohebnými proutky. Můžeme si tak rozčlenit zahradu nebo zakrýt něco nevzhledného.
Plot z větví je něco malinko jiného, jsou to dvě řady kůlů, vzdálenost kůlů v řadě je cca 50 cm a vzdálenost těchto řad je cca 25 cm, řady kůlů by měly tvořit cik-cak vzor. Kůly nám vymezují prostor, do kterého naskládáme podélně kmeny a větve ze zahrady. Kůly stačí mít vysoké tak, jak chceme mít vysoký tento „plot“.
Plot z větví, pohled shora:
Pařez
Když pokácíme strom a zbyde nám po něm pařez, může se to zdát jako problém. Ale to jen do té doby, než zjistíme, jak může být pařez naší zahradě prospěšný. Pařez na zahradě znamená zároveň dřevo nad zemí i pod zemí (kořeny stromů). A pokud nás jen samotný pařez nudí, můžeme ho využít třeba jako květináč (když ho naplníme zeminou) nebo stojan na květník atp.
Položené kmeny
Pokud jsme museli na své zahradě pokácet nějaký strom a nechceme se ho úplně vzdát, můžeme si ho umístit do prostoru jako volně položený kmen. Občas se z takových větších kmenů dělají lavičky, ale pro potřeby obyvatelů přírodní zahrady je vhodnější, když bude trochu stranou a třeba i něčím porostlý. Tak jako tak by neměl být kmen ničím ošetřený (lazura či nátěr).
Broukoviště – pyramida pro brouky
Jde o kulatinu z listnatých stromů, která je částečně zapuštěna do země. Někteří brouci totiž potřebují pro svůj vývoj dřevo, které je po zemí. To můžou být i odumřelé kořeny stromu. Dřevo různé délky je zapuštěno až cca 60 cm do země, na pohled tvoří kulatina takovou jako pyramidu.
Původně jde o způsob záchrany ohroženého roháče obecného, k tomuto účelu se používá dřevo dubu, v něm žije nejvíce ohrožených druhů bezobratlých. Lze použít ale i jiné druhy listnatých dřevin. Do základu této stavby (do vyhloubené jámy) lze nasypat vrstvu dřevní štěpky, která bude sloužit jako zásobárna vlhkosti. Kulatina by měla být dost tlustá, aby se tvořila dostatečná masa mrtvého dřeva. Ztrouchnivělým dřevem se živí larvy brouků, kukly se pak nejčastěji ukrývají pod zemí.
Broukoviště je vhodné umístit do polostínu, aby se v něm držela vlhkost a nevysychalo. Můžeme přes něj nechat popínat rostliny. Více o tomto tématu si můžete přečíst v samostatném textu Pomoc broukům na zahradě.
Dřevní štěpka
Dřevní štěpka z listnatých stromů nám může v zahradě posloužit jako skvělý mulč, který zadržuje vlhkost a zabraňuje vysychání. Musíme ji nakupit v dostatečně silné vrstvě (klidně i 20 cm). Časem bude potřeba ji doplnit, protože se postupně rozkládá. Štěpku můžeme dát kolem stromů, keřů nebo si z ní můžeme vytvořit třeba přírodní cestičku mezi záhony, což je takový mělký příkop vyplněný štěpkou.
Pokud prořezáváme stromy a keře a máme vlastní drtič větví, můžeme každému stromu dát kolem kmene jeho vlastní štěpku. Také ve štěpce, stejně jako v jiném mrtvém dřevě, se daří velkému množství hmyzu, ježci, rejsci nebo ptáci si v ní budou hledat potravu. Někteří ptáci, jako třeba kos černý, jsou na vyhrabávání hmyzu ze štěpky úplní experti.
Dřevo pro včelky samotářky
Některé druhy včelek samotářek obsazují opuštěné chodbičky po larvách brouků, jiné si vytváří vlastní chodbičky v silně ztrouchnivělém dřevě. Pokud máme v zahradě nějaký položený kmen stromu, můžeme do něj včelkám vyvrtat otvory o průměru 3 až 8 mm (zezadu zaslepené, ne skrz). Pro takový účel volíme suché dřevo, u mokrého hrozí napadení plísní. Vhodnější jsou listnaté stromy, protože neobsahují tolik pryskyřice jako jehličnaté, dutinky umisťujeme horizontálně.
Včelky, které dají přednost ztrouchnivělému dřevu, jsou například pelonoska čistcová, čalounice černobřichá nebo drvodělka fialová.
Využití a recyklace dřeva v zahradě je velké téma, zatím ale spíše opomíjené. Mrtvé části stromu nebo keřů jsou cenným mikrobiotopem (drobným stanovištěm) a rozhodně není potřeba rozdělávat ohně, abychom zahradu „uklidili“. Vhodnější je dřevo zkompostovat (piliny nebo štěpka jsou dobrou přísadou do kompostu bohatou na uhlík), použít jako mulč pro rostliny nebo nakupit na hromadu, kterou necháme svému osudu. Z větších kusů dřeva si můžeme vytvořit zajímavé doplňky zahrady, které budou pěkné a zároveň z nich může mít užitek mnoho volně žijících živočichů.
Úvodní foto: pixabay.com
Zdroje informací:
kniha Mrtvé dřevo plné života
kniha Tajný život stromů
Komentáře jsou zamknuty.