Když jsme tohoto zvláštního živočicha spatřila poprvé na květech před domem, hned mi v mysli vyskočil kolibřík. Co by ale dělal kolibřík v Česku? Dlouhozobka svízelová je svým letem opravdu podobná kolibříkovi, protože při sání nektaru „visí“ na místě ve vzduchu, pták to ale není. Jde o motýla z čeledi lišajovitých, patří tedy mezi noční motýly, létá ale převážně ve dne. Na květ většinou ani neusedá, pouze se jako vrtulník na chvíli ukotví v prostoru, sosáčkem si nabere nektar a pak rychle přelétne k dalšímu květu.
Migrující motýl
O tomto způsobu přezimovaní jsme psali v článku o motýlech, někteří naši motýli totiž odlétají na zimu do teplých krajin. Dlouhozobka svízelová migruje do jižní Evropy nebo Afriky, když je ale zima mírná, dokáže ji přečkat i v našem mírném pásmu. Zimuje jako dospělec ve škvírách skal, stromů nebo i v budovách.
Život dlouhozobky
Dlouhozobka má stejný životní cyklus jako jiní motýli, z nakladených vajíček se vylíhnou larvy, ty se postupně zvětšují, až se zakuklí a z kukly se vyloupne tato úchvatná můra.
Samička klade vajíčka na rostliny čeledi mořenovité (Rubiaceae), konkrétně na rod svízel, na této rostlině se pak živí vylíhlé larvy (housenky). Tato nenápadná a nám lidem často obtížná rostlina (je to prostě svízel) je tedy domovem unikátního nočního motýla.
Konvergentní evoluce
To, že dlouhozobka nápadně připomíná kolibříka, je příkladem takzvané konvergentní evoluce, kdy nezávisle na sobě vznikly nepříbuzné druhy, které mají podobné vlastnosti. Je to vlastně potvrzení toho, že evoluce má určitou logiku, protože těmto druhům „nadělí“ vlivem prostředí nebo způsobu života velmi podobné vlastnosti. Jednoduchým příkladem jsou křídla, která se vyvinula jak u ptáků, tak u netopýrů (savců) a také pterosaurů (vyhynulých ptakoještěrů).
Dlouhozobka na zahradě
Nejen denní, ale i noční motýli jsou důležitými opylovači. Dlouhozobka má hodně zvláštní svinovací sosáček. Pokud byste chtěli, aby se u vás na zahradě tento motýl rozmnožoval, tak si můžete vypěstovat například svízel syřišťový, svízel povázku nebo třeba mořenu cizí. Tyto rostliny mají prý housenky, které mohou před zakuklením měřit až 6 cm, nejraději.
Dospělí motýli jsou pak silně přitahováni květinami, které obsahují velké množství nektaru, to je třeba bylinka mavuň červená (nebo příbuzný kozlík lékařský), zimolez, motýlí keř, šeřík, petúnie či floxy.
Dříve se prý věřilo, že když spatříte dlouhozobku, přinese vám to štěstí. Jestli se naše štěstí skládá z malých okamžiků, kdy člověk oněmí úžasem nad krásou světa, tak je to určitě pravda.
Úvodní foto: pixabay.com
Zdroje informací:
web motyli.kolas.cz
Komentáře jsou zamknuty.