Kvalitní a bezpečné ptačí budky jsou pro ptáky velkým přínosem, dokážou jim nahradit přirozené hnízdní dutiny, kterých v naší krajině i ve městech dramaticky ubývá. Pokud je ale ptačí budka špatně navržená a pro predátory dobře dostupná, může představovat pro její obyvatele spíše past. Sepsali jsme proto ty nejdůležitější vlastnosti, které by měla budka splňovat, aby ptákům dobře sloužila.
Materiál ptačí budky
Zapomeňte na plast nebo kov, budku je nejlepší vyrobit z neošetřeného dřeva nebo lepených dřevěných desek. Dřevo „dýchá“ a zároveň dobře izoluje. Dřevěná deska, ze které budeme řezat jednotlivé díly budky, by neměla být příliš tenká (minimálně 20 mm) a dřevo by mělo být vyschlé, aby se budka nekroutila. Střecha může být sešikmená směrem dopředu nebo jako domeček do stran, takže po ní bude dešťová voda stékat mimo budku. I tak je ale dobré, když střechu ještě navíc oplechujeme nebo na ni přibijeme dodatečnou hydroizolační vrstvu (plast, plech, linoleum atp.). Pokud chceme prodloužit životnost dřeva, můžeme budku natřít nějakým ekologickým netoxickým lakem.
Na fotce vidíte ukázkovou ptačí budku, použitý materiál je: dřevěné lepené desky, vruty, střecha obalená plechem (s mírným sklonem dopředu) a otvor je navíc zajištěný recyklovaným plastem proti predátorům.
Vnitřní rozměry ptačí budky
Vnitřní dutina budky by měla být dostatečně prostorná. Minimum pro běžné sýkorníky se uvádí 12 x 12 cm (varianta 12 x 14 cm) pro vnitřní plochu podlahy. To aby se tam vešlo nejen hnízdo s vajíčky a rodiči, ale také už odrostlejší mláďata. Dostatečně velký prostor je důležitý i pro správný vývin peří, zejména letek, což je důležitý faktor pro přežívání mláďat po opuštění hnízda. Tento rozměr je základním rozměrem vhodným pro všechny druhy sýkor a další malé zahradní ptáky, vnitřní výška takové budky se doporučuje 20-25 cm.
Například brhlíci ale preferují větší prostor pro hnízdo, pro ty se doporučuje vnitřní plocha 20 x 20 cm a výška 34 cm.
Takzvaný špačník má vnitřní plochu 15 x 15 cm a výšku 25-30 cm. Tento typ budky mohou obsadit také strakapoudi, ale (pokud je jim to dovoleno) i menší zahradní ptáci jako sýkory koňadry, brhlíci, rehci zahradní atp.
Tohle jsou tedy tři nejzákladnější velikosti budek, které uspokojí většinu druhů zahradních ptáků.
Velikost vletového otvoru
Velikost otvoru se odvozuje od ptačího druhu, pro který je budka určena. Samozřejmě je možné, že i menší pták zahnízdí v ptačí budce s větším otvorem, menší vletové otvory ale chrání menší druhy před většími ptáky, kteří by je z budky mohli vyhnat. Z toho důvodu se na vletové otvory na dřevěných budkách často montuje také ochrana před predátory. Větší ptáci si jsou totiž schopni malý otvor pomocí zobáku rozšířit a obyvatele vyhnat nebo obsah hnízda zkonzumovat. Vletový otvor by neměl mít příliš ostré hrany a případná ochrana (například z plechu) by měla být o 1-2 mm větší než je vletový otvor, aby se o ni ptáci nezranili.
Na fotce vidíte ptačí budku pro strakapoudy s vletovým otvorem 55 mm. V takové budce může kromě strakapouda (těch je více druhů různých velikostí) zahnízdit také například špaček.
Průměr 32-35 mm je „univerzální velikost“ umožňující přístup malým ptákům téměř všech druhů: všechny druhy sýkor, oba lejsci (černohlavý i bělokrký), rehek zahradní, brhlík lesní, oba druhy vrabců, krutihlav obecný…
Průměr 25-28 mm umožňuje přístup pouze malým sýkorám: sýkora modřinka, sýkora babka, sýkora úhelníček a sýkora parukářka. Větší druhy jako sýkora koňadra, brhlík lesní a vrabec se dovnitř nedostanou.
Průměr 45 mm je vhodný pro větší druhy ptáků, např. pro špačky nebo strakapoudy.
To jsou tři nejběžnější průměry vletových otvorů ptačích budek pro zahradní ptáky.
Způsob otvírání budky
Každá budka by měla jít otevřít, kutilům to sice trochu ztíží práci, ale pro ptáky je to důležité, protože budky je potřeba jednou ročně čistit od starých hnízd a případných parazitů. Níže jsou vysvětleny nejčastější způsoby otvírání budky.
Otvírací čelní stěna
Přední stěna může být konstruována jako vysouvací, otevíraná pomocí malého pantu, vyklápěcí na dvou hřebících atd. Přední panel je ale potřeba navíc zajistit před náhodným otevřením.
Otvírací boční stěna
Podobný systém jako u čelní stěny, i zde je potřeba zajistit, aby se díl neotevřel sám, můžeme to udělat například zajištěním otočnou kličkou.
Otvírací střecha
Střecha se k budce připevňuje malým pantem či dvěma dráty nebo hřebíky po stranách budky. Střechu stabilizujeme také malou deskou, přibitou ze spodu střechy, která zapadne do vnitřku dutiny. Pokud máte budku na stromě ve výšce, tak otevírání střechy není pro čistění zrovna pohodlné a lepší jsou ostatní možnosti otvírání.
Nejčastější chyby při výrobě a umístění ptačí budky
Budka se nedá otevřít
Pokud se nedá budka otevřít, nedá se ani vyčistit, což je špatně, protože se v ní za několik sezón hnízdění nahromadí stará hnízda a mohou se v ní množit ptačí parazité. Budku doporučujeme čistit jednou ročně před každou zimou, nejpozději však před novou hnízdní sezónou.
Vletový otvor je umístěný uprostřed čelní stěny
Otvor by měl být cca ve 2/3 výšky čelní stěny, aby se na ptáčata nedostali predátoři (kočky, kuny atp.). Důležitá je vzdálenost mezi hnízdem a vletovým otvorem.
Střecha bez ochrany proti dešti
To není ani tolik chyba, jako spíš vlastnost, která zkrátí životnost budky. Střecha budky je nejexponovanější část budky, prší na ni, sněží, padají na ni listy ze stromu atp. Pokud střechu oplechujete, připevníte na ni třeba nějakou voděodolnou desku atp., výrazně tím prodloužíte životnost budky.
Zadní lišta uhnívá
Ptačí budky se často připevňují ke stromu pomocí zadní lišty. Je to úzké dřevěné prkýnko nebo lať, které je připevněné jak k zadní stěně budky, tak i ke stromu, zdi atp. Díky liště se budka nedotýká přímo stromu a stěna zbytečně nevlhne. Spoj mezi lištou a budkou ale často zahnívá, to můžeme vyřešit jednoduše tak, že dáme mezi lištu a budku nějakou podložku, aby vznikla mezi lištou a stěnou budky mezera, ve které může proudit vzduch. Jako podložku stačí použít malý kousek překližky, zátky od piva atp.
Lišta je ke stromu přibitá na doraz
Strom postupně sílí a hřebík se zapouští do kmene, může se stát, že hřebík projde lištou a budka spadne. Pokud přiděláváte budku ke stromu hřebíkem, nepřitloukejte ho nadoraz, nechte ho klidně pár cm koukat.
Na fotce vlevo je vidět, jak se hřebíky už pomalu protlačují do lišty, za pár let, až strom ještě více zesílí, lišta tlak neudrží a hřebíky jí projdou.
Pokud se na výrobu ptačí budky úplně necítíte, můžete si pořídit třeba sadu k výrobě budky, ve které najdete už jednotlivé díly nařezané a připravené k sestavení pomocí hřebíků. Tyhle „udělej si sám“ sady můžou být také prima dárkem pro všechny milovníky přírody. Nebo si můžete vybrat z opravdu široké nabídky ptačích budek na e-shopu. Kromě dřevěných se prodávají i dřevocementové od německé značky Schwegler, ty jsou velmi odolné a vydrží vám i přes 20 let.
Úvodní foto: pixabay.com
Zdroj informací:
Metodická příručka ČSOP – Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.