Motýlí zahrada

Motýli se dělí na denní a noční motýly, kterým se lidově říká můry. Následující text se věnuje denním motýlům, kteří jsou mezi lidmi všeobecně známější, i když můry jsou pro přírodu a její obyvatele stejně důležité. Motýly obdivujeme pro jejich křehká barevná křídla, úloha motýlů v přírodě je ale daleko významnější než jen ukazovat svoji krásu.

Životní cyklus motýla

Motýli tráví většinu svého života ve stadiu larvy (housenky) nebo kukly. Larvy potřebují pro svůj vývoj vhodnou potravu, proto kladou dospělí motýli svá vajíčka často přímo na rostliny, které pak housenky konzumují.

Larvy se z vajíček vylíhnou cca 2 týdny po nakladení. Housenky se pak živí okolní potravou a postupně rostou. Během růstu se housenka svléká, když se svlékne naposledy, zakuklí se a uvnitř kukly začne přeměna. Dospělý motýl pak vyleze z kukly, je ještě měkký a vlhký, na vzduchu oschne a jeho tělo ztuhne, vypne křídla. Dospělý motýl už neroste, živí se nektarem z květů a jeho posláním je se rozmnožit. Většina dospělců žije pouhé dva až tři týdny.

Proč jsou motýli pro zahradu důležití?

Motýli opylují rostliny

Motýli jsou nejen krásní, ale také užiteční opylovači. Když se krmí na květině nektarem, mimoděk nabírají na tělo pyl, který setřesou o kousek dále na jiném květu.

Potrava nejen pro ptáky a netopýry

Můry, motýli a jejich housenky jsou velmi důležitým článkem v potravním řetězci. Jsou lahodnou kořistí pro mnoho různých druhů ptáků i netopýrů. Na jaře a v létě jsou housenky oblíbenou potravou ptačích mláďat. Ptáčata potřebují pro svůj růst především proteiny, no a housenka, to je taková šťavnatá proteinová svačinka.

Indikátor stavu životního prostředí

Motýli slouží jako indikátor stavu životního prostředí. To znamená, že pokud se mění stav motýlí populace (motýlů přibývá nebo naopak ubývá), můžeme podle toho odhadnou, jak se vede i jiným obyvatelům zahrady. Tam, kde žije hodně motýlů a můr, tam se dobře žije i jiným bezobratlým a hmyzu. Motýlům a můrám se v naší krajině bohužel moc nedaří, už je nepotkáme tak často a v takovém množství, jak tomu bylo dříve. Dobrou zprávou ale je, že jim můžeme pomoci třeba tím, jak budeme hospodařit na své zahrádce. Naše zahrady, předzahrádky, balkony nebo i truhlíky za oknem můžou dohromady tvořit takovou záchytnou síť míst, na kterých najdou motýli domov, potravu, místo k rozmnožení – ideálně všechno tohle dohromady.

Zahrada pro motýly a jejich housenky

Pro motýly jsou nejvhodnější a nejlákavější slunné zahrady chráněné před větrem. Pokud na takové místo dosadíme správné květiny, vytvoříme malý ráj na zemi nejen pro motýly.

Spousta rostlin nabízí hmyzu jak pyl, tak nektar, takže vám tyto květiny přilákají řadu různých hmyzáků. Někdy je vodítkem také tvar květu, květiny z rodu hvězdicovitých, jako jsou třeba slunečnice a hvězdnice, lákají motýly a včely svými plochými širokými květy, které slouží jako skvělá přistávací dráha. Mezi hvězdnicovité patří i množství květin, které potkáme běžně v přírodě třeba na květinových loukách: chrpa, řebříček, kopretina, čekanka, pcháč nebo pampeliška. I na těch se dospělí motýli moc rádi zastavují. Naopak květy s úzkým trubkovitým tvarem poskytují motýlům pro změnu exklusivní přístup k nektaru, protože na ten dosáhne jen dlouhý motýlí sosáček.

Motýlí zahrada

Ideální motýlí zahrada zahrnuje širokou škálu květin s květy různých velikostí a tvarů, množství trvalek, které nabízejí dospělým motýlům nektar už od brzkého jara a také později na podzim. Není to nic složitého, stačí jen vybrat ty správné druhy podle období kvetení a pěkně si je nakombinovat.

Květiny pro motýly

Kvetou převážně na jaře: prvosenka jarní, hyacintovec, zběhovec plazivý, pomněnka, řeřišnice luční, vrba jíva

Kvetou převážně v létě: chrpa modrá, aksamitník (afrikán), majoránka zahradní, chrastavec rolní, bodlák, kyprej vrbice, sadec konopáč, levandule, šalvěj, hadinec obecný, dobromysl, rozrazil klasnatý, cínie (ostálky)

Kvetou převážně na podzim: břečťan, hvězdnice, třapatka, rozrazilec (hebe), sporýš

Keře pro motýly

Motýlí keř

Motýlí keř čili komule davidova je poměrně nenáročná rostlina, která v létě kvete mnoha drobnými fialovými až purpurovými kvítky. Říká se jí také letní šeřík, protože květenství, které je z kvítků složené, je šeříku dost podobné. Bývá obsypána motýly a jiným hmyzem. Rychle se rozrůstá a dobře se vysemeňuje.

Šeřík

Keř až menší strom, květenstvím je hrozen drobných kvítků, prospívá mu slunečné stanoviště, základní druh šeřík obecný kvete fialově, ale existuje spousta jiných druhů i kultivarů.

Zahrada pro housenky motýlů

Pokud chceme mít na zahradě dospělé motýly, měly bychom v ní ubytovat také housenky. Ty bývají postrachem zahradníků, protože hodují na listech plodin. Pokud máme ale přírodní zahradu, tak v ní jsou housenky přirozeně regulovány jejich predátory, takže tolik škody nenadělají, u ptáků jsou vítanou potravou pro ptačí mláďata.

Za to, že housenky určitých motýlů škodí, si můžeme my lidé navíc trochu sami – tím, že narušujeme rozmanitost, a tedy i přírodní rovnováhu. V motýlí zahradě musíme housenkám sem tam odpustit nějaký okousaný list keře, květiny nebo zeleniny. Motýli i jiné druhy hmyzu škodí nejvíce v případě, že vysazujeme větší plochy monokultur.

Rostliny pro housenky

brukvovité rostliny (zelí, brokolice, květák…) – bělásek zelný, bělásek řepový
miříkovité (mrkev, kopr, fenykl…) – otakárek fenyklový
vikvovité rostliny – žluťásek čičorečkový
brukvovité, řeřišnice luční – bělásek řeřichový
bobovité rostliny – modrásek jehlicový
šťovík menší, š. kyselý – ohniváček černokřídlý
kostřava a jiné trávy – okáč luční
chmel, vrbice kyprej, ostružiníky, krušina olšová, břečťan – modrásek krušinový
lichořeřišnice větší – různé druhy bělásků
kopřiva dvoudomá – babočka paví oko, babočka bílé C, babočka admirál, babočka kopřivová

Čím motýly přikrmit?

Krmit motýly zní trochu zvláštně, ale ve skutečnosti to může být jen to, že motýlům necháme trochu na zem spadaného přezrálého ovoce. Šťávy z tlejících jablek, hrušek nebo švestek využívají dospělci pro doplnění energie, někteří si navíc dělají i zásoby energie pro přezimování.

Motýlům i jinému hmyzu můžeme pomoci i krmítkem pro motýly (jedno takové vidíte na fotce vlevo). Molitanový váleček se namočí do sladkého roztoku a mističky naplníme třeba šťávou z ovoce nebo speciálním nektarem. A motýlí hostina může začít! A proč vlastně motýli přikrmovat? Kromě skvělé příležitosti pro pozorování motýlů a jiného hmyzu je to možnost, jak motýlům pomoci překlenout období, kdy u nás na zahradě zrovna nic nekvete.

Co pijí motýli?

Motýli mají místo úst takzvané savé ústrojí tedy sosák. Ten je normálně stočený, ale když dojde k podráždění chemických receptorů na chodidlech (motýli svými končetinami objevují potravu), sosák se rozvine. Motýli sají nektar z květů, tekutinu a energii ale získávají také z přezrálého ovoce (sají ovocnou šťávu), můžou pít také vodu s cukrem (10 dílů vody, 1 díl cukru), mízu ze stromu… samečci potřebují navíc zdroj minerálů, takže pijí třeba kalnou dešťovou vodu. Když motýli jedí, tak vlastně zároveň pijou, jejich strava obsahuje hodně vody, pokud je ale velké teplo, pijí i samotnou vodu například z louže.

Jak motýli zimují?

Existují motýli, kteří na podzim odlétají do teplých krajin. Někteří dokonce putují mezi kontinenty. Babočka bodláková migruje každý rok až do severní Afriky. Ostatní druhy u nás přezimují, někteří přečkají zimu jako dospělci, u jiných druhů dospělí na podzim umírají a přezimují jen vajíčka, larvy (housenky) nebo kukly.

Zimující dospělci hibernují, jsou tedy v klidovém režimu, nepřijímají potravu. Měli by být na suchém chladném místě, probuzení ze zimního spánku je značně vyčerpává a může je stát i život. K přezimování motýlů nebo i jiného hmyzu se vyrábějí také speciální domky.

Jak jsou na podzim dny chladnější, motýli začnou vyhledávat vhodné úkryty k hibernaci, můžou to být různé škvíry pod kůrou stromů, skuliny mezi kameny nebo v hromádce spadaného listí. Někdy se stane, že se motýl rozhodne přezimovat uvnitř lidského obydlí, pokud jde o nevytápěnou místnost se stálou teplotou, tak to není problém. Teplota pod bodem mrazu jim nevadí, ale časté střídání teplot je pro ně nebezpečné.

Co dělat, když jsme našli motýla uvnitř domu?

Občas se stává, že v zimě objevíme uvnitř domu zmateného motýla, který si myslí, že už nastalo jaro. Často se to děje tak, že se k nám domů motýl dostane ještě na podzim, nějakou dobu hibernuje, ale jak začne topná sezóna, vyšší teploty ho probudí. Je potřeba ho přemístit někam, kde bude konstantní chladno a sucho.

Motýla můžeme opatrně vložit do krabice a přenést ho do nevytápěné místnosti (garáž, kůlna, zahradní domek atp.). Motýl by se měl pomalu uklidnit. Je potřeba ho nechat někde, kde bude mít na jaře možnost vrátit se zpátky do přírody.

Co motýli neradi?

Insekticidy a pesticidy

Tyto chemické zbraně hubí motýly i další opylující hmyz, stejně tak slunéčka, střevlíky, pavouky atd.

Rašelinový kompost

Rašelina nevadí ani tolik našim motýlům, ale její těžba ohrožuje motýly, kteří žijí v rašeliništích. Rašeliniště se odvodňují a rašelina je vytěžena, tím přijde velké množství druhů (včetně motýlů, např. okáč stříbrooký) o svůj jedinečný biotop.

Naše soužití s motýli je taková paralela vztahu k přírodě, většina z nás miluje krásné dospělé motýly, ale pokud jde o housenky, ty na svých rostlinách spíše nechceme. Nemáme ale na výběr, buď vše nebo nic. Bez vhodných rostlin nebudou housenky, bez nich ani dospělí motýli, bez hmyzu nebudou ptáci a bez ptáků se nám přemnoží housenky. Všechno je to dobře zařízené, tak jako vždy v přírodě. Jen my lidé to někdy nechápeme nebo chápat nechceme.

 

Úvodní foto: pixabay.com

Zdroje informací:

web lepidoptera.cz

web motyli.kolas.cz

web butterfly-conservation.org