Co s bioodpadem v bytě?

Pokud máte domek se zahrádkou a pěstujete si vlastní plodiny, pravděpodobně už svůj kompost máte. Je škoda vyvážet organický materiál pryč se zahrady a kupovat si zeminu v pytli, když si ji můžete vytvořit přímo na místě, kde ji pak rovnou využijete. Ani lidé z bytovek ale nemusí zůstat o tento zajímavý proces přeměny materiálu ochuzeni. Víte, že existují i komunitní komposty?

Kompost můžete mít ve vnitrobloku, u kanceláře nebo třeba ve škole. Nejpohodlnější řešení je pak popelnice na bioodpad. U ní sice nezažijete ten zázračný přerod odpadu na poklad, alespoň ale ulevíte skládce a město, které takové popelnice sváží, vytvoří kompost ze zbytků z domácnosti za vás.

Základní principy kompostu

Kompost se skládá ze dvou složek – dusíkaté (jinak také zelené) a uhlíkaté (jinak také hnědé). Samozřejmě, že i jiné barvy se můžou na kompostu objevit, názvosloví je čistě jako pomůcka, protože uhlíkaté složky bývají spíše do hněda (sláma, drcené větve, piliny, seno, listí, papírové kompostovatelné sáčky, čaj, kávová sedlina, popel ze dřeva atp.), dusíkaté jsou spíše do zelena (čerstvá posekaná tráva, zbytky zeleniny a dalších rostlin, plevel atp.). Další pomůckou pro odlišení složek je starší a pevnější versus mladší a plné vody. A proč na tom tak záleží? Protože kompost funguje nejlépe, když má správný poměr těchto dvou složek.

Poměr uhlíkaté (hnědé) k dusíkaté (zelené) části by měl být 2,5-3:1, takže si stačí pamatovat, že na 2-3 díly hnědého materiálu je potřeba přidat 1 díl zeleného.

Kompost potřebuje být přiměřeně vlhký a mikroorganismy dobře fungují díky kyslíku, takže je potřeba směs alespoň 2x do roka provzdušnit. Detailnější informace o tom, jak založit a udržovat kompost najdete v našem textu zde.

Kompostování bez zahrady

Každá obec v Česku má povinnost zajistit svým občanům možnost třídění bioodpadu. Pokud tedy nemáte u bytu nějaký společný kompost s jinými domácnostmi, o který dohromady pečujete, pravděpodobně máte možnost si zažádat u obce o svoz popelnice s bioodpadem.

Některé obce mají místo popelnic sběrný dvůr, kam je možné materiál odvézt. Některé velké kompostárny nabízejí výměnou za dovezený rostlinný odpad už hotový kompost.

Kompost ve vnitrobloku může být ale docela zajímavá kratochvíle. Pokud je dobře založený, téměř nezapáchá, nic se nemusí nikam vozit a vy máte později pěknou zeminu třeba pro svoje květiny na parapetu či balkonu.

Kromě kompostérů různých tvarů a velikostí existují i otočné kompostéry s nožičkami. Ty se dají postavit i na dlažbu (nemusíte řešit kontakt s půdou) a díky systému otáčení nemusíte materiál ručně přehazovat. Když má otočný kompostér více komor, v každé je kompost jiného stáří, takže máte postupný přísun hotové výživné zeminy.

Urychlovač kompostu

V kompostu se přirozeně vyskytují mikroorganismy, které materiál účinně rozkládají. Pokud chcete svému kompostu trochu pomoci, můžete si koupit biologicky aktivní přípravek, který potřebné bakterie a enzymy do kompostu dodá. Tyto bakterie snižují případný zápach kompostu, potlačují vznik patogenních organismů a plísní a urychlují zrání kompostu. To se může hodit zvlášť ve městě u bytovek, když potřebujete svůj kompost trochu popostrčit správným směrem.

 

V čem hromadit bioodpad v domácnosti?

Tohle je tip pro ty, kteří to mají ke kompostu nebo popelnici na bioodpad dál, než je jim milé, a tak si chtějí doma bioodpad pár dní sbírat, než ho vynesou ven.

Jako takový mezikrok mezi kuchyní a kompostem můžete používat koš na hygienické třídění bioodpadu. Ten vypadá jako obyčejný koš s víkem, často bývá děrovaný (vysušuje bioodpad a snižuje tak jeho případný zápach) a víko zamezuje vniknutí hmyzu k obsahu. Některé koše, jako třeba tento, mají navíc šikovnou pojistku proti otevření, takže se nemůže stát, že se vaši domácí mazlíčci zmocní lákavého obsahu.

Koš se používá buď v kombinaci s kompostovatelnými papírovými sáčky nebo se vyrábějí i kompostovatelné sáčky z biooplastu, které lépe zadržují vlhký obsah. Koš se sáčkem má fungovat tak, že když se naplní, nebo když vy chcete, tak sáček vezmete a společně s rostlinnými zbytky z domácnosti ho odložíte na kompost nebo do popelnice na bioodpad před domem. Nemusíte nic vysypávat, odpad odložíte spolu se sáčkem.

Kompostovatelné sáčky na bioodpad

Ne každý sáček, který se na vzduchu rozpadá, je vhodný do kompostu. Oxo-rozložitelný sáček je vyrobený z polyethylenu, do kterého jsou přidána aditiva, díky kterým se sáček po čase na vzduchu rozloží na okem neviditelné částice. Tyto částice jsou ale stále kousky plastu a na kompost rozhodně nepatří.

Kompostovatelné sáčky jsou oproti tomu vyrobeny z takzvaného bioplastu, který je zároveň biologicky rozložitelný. Většina kompostovatelných bioplastů je určena do takzvaných průmyslových kompostáren, kde je rozklad řízený. Zůstane po nich jen voda, CO2 a biomasa.

Abyste mohli dát sáček s klidem i na svůj kompost u domu, musí být značený například „OK kompost HOME“. Tak se rozpadne i za podmínek běžných u domácího kompostu v našich zeměpisných šířkách.

Více o kompostovatelných bioplastech si můžete přečíst v tomto textu, který je této problematice věnovaný.

 

Co nepatří do hnědé popelnice na bioodpad?

Pokud se rozhodnete pro nejpohodlnější způsob třídění bioodpadu a pořídíte si před dům či bytovku hnědou popelnici, i ta má jistá pravidla, co do ní dávat můžete a co ne. Seznam vhodného a nevhodného biologického odpadu byste měli najít na webu společnosti, která vaši popelnici vyváží, protože se to odvíjí také od technologie, kterou při zpracování odpadu používá.

Do hnědé popelnice všeobecně nepatří živočišné zbytky z kuchyně, oleje z fritézy (na to by měl být speciální sběrový kontejner), papír a lepenka, textil, uhynulá zvířata a exkrementy masožravců. Proč? Na webu kompostuj.cz se píše: „Kritériem rizikovosti kompostovaného materiálu je zejména zvýšený výskyt patogenních organizmů, které se převážně vyskytují u živočišných zbytků.“

Třídit plast, papír a sklo už je poměrně běžné, bioodpad přišel na řadu trochu později, ale i tak už si řada lidí především ve městech zvykla na to, že když nakrmí svoji hnědou popelnici, bude produkovat méně směsného odpadu.

Díky sběru bioodpadu a kompostování se navíc vyrábí hnojivo pro lepší půdu. Proto, jestli to ještě neděláte, jděte do toho. Není to nic složitého a je to další krůček k udržitelnějšímu životnímu stylu.

 

Úvodní foto: The Sustainable People