Stínky a svinky: mnoho důvodů, proč si je oblíbit

Jestli něco připomíná dobu dávno minulou, tak je to liánovitý břečťan a pak ještě tyhle malé potvůrky, jinak řečené stínky nebo svinky, které se nejčastěji shromažďují pod kameny a trochu se podobají trilobitům. Stínky a svinky jsou půdní korýši, což je dost neobvyklé, protože korýši se většinou vyskytují ve vodě. Mají členitý krunýř, sedm párů nohou, dva páry tykadel a na zahradě a v přírodě mají důležitou funkci.

Kde žijí stínky a svinky?

Stínky a svinky patří do řádu stejnonožců, první stejnonožci se na naší planetě objevili nejspíš už v raných až středních prvohorách, proto ten nádech historie.

Stínky můžete potkat všude tam, kde je vlhko a vyskytuje se tam organická hmota, kterou se ony živí. Klasické místo je ve vlhku pod kameny, v kompostu nebo mezi různými předměty a zemí, třeba pod naskládaným dřívím. Jsou světloplaché, protože je sluneční paprsky vysušují a mohly by je zabít, přes den se tedy schovávají ve skrýších a aktivní jsou v noci. Aktivitu ovlivňuje i vítr, při větší rychlosti větru dochází totiž také k většímu odpařování tělní vlhkosti. S jejich potřebou vlhkosti a stínu souvisí i jejich chování. Stěhují se za vlhkostí dle aktuální potřeby vody v organismu.

Jedinci z čeledi Armadillidiidae (svinkovití) jsou odolnější proti suchu, často obývají vápenaté půdy. Mají možnost stočit se do kuličky, což je činí ještě zajímavějšími především pro nenechavé děti, které tuto jejich schopnost pravidelně testují. Tímto svinutím se brání proti predátorům, mají totiž krunýř (stejně jako stínky) vyztužený uhličitanem vápenatým.

Stínky a svinky se nacházejí na všech kontinentech kromě Antarktidy, jejich šíření pomáhají samozřejmě i lidé, když je nevědomky převážejí spolu s různým organickým materiálem.

Suchozemští korýši jsou výjimeční také tím, že přešli ze života ve vodě na souš a dokázali se tomuto novému životu přizpůsobit. Znamená to pro ně ale jistá omezení, protože jejich tělo nedokáže zadržovat vlhkost, musí si ji regulovat pobytem v různě vlhkém prostředí a jsou náchylní na vyschnutí.

Proč jsou stínky a svinky pro vaši zahradu dobré?

Živí se odumřelou organickou hmotou, tedy podobně jako žížaly tuto hmotu rozmělňují průchodem přes trávicí trakt a dělají živiny dostupnější pro rostliny. Celkově vám tedy půdu zúrodňují. Navíc slouží jako potrava mnohým živočichům (některým pavoukům, rejskovitým, ptákům, ježkům, obojživelníkům, stonožkám, střevlíkům). Tlející zbytky organické hmoty jsou pro lidi odpad, pro tyto korýše je to živná půda. Kromě toho se živí také houbami, spadaným ovocem, mrtvými zvířaty nebo výkaly.

Životní cyklus

Samička klade 1 až 3 krát do roka desítky vajíček, které nosí na spodku těla v malém váčku naplněném tekutinou. Po vylíhnutí se malé světlé stínky schovají do půdy, jak rostou, tak se svlékají, dospělosti dosahují cca po měsíci, přičemž celý životní cyklus stínek trvá kolem 2 až 3 let.

Jak vnímají své okolí?

Stínky a svinky mají dva páry tykadel, kratší tykadla slouží nejspíš jako chemoreceptory, delší pár tykadel má na sobě chloupky a funguje jako detektor vibrací (pohybu). Mají dvě složené oči, které reagují na světlo a tmu.

V souvislosti s těmito půdními korýši s neobvyklým zjevem se často objevují zvěsti, že vám vybílí sklep plný uskladněného ovoce. Ano, stínky a svinky mají rády vlhké prostory a živí se ovocem, pokud se vám ale ve sklepě usídlily, můžete je přenést třeba na zahradu na kompost. Jako prevence pomáhá udržovat místo co nejsušší a odebírat ovoce, které začíná hnít.

Pokud byste je chtěli naopak na své zahradě trochu podpořit, nechte jim na zemi spadané ovoce a listí, klidně i přes celou zimu, pochutnají si i na hodně rozložených plodech a v hromádce listí najdou potřebný úkryt.

Pokud by vás zajímali i další půdní živočichové, doporučujeme pěknou publikaci Život v půdě.

Úvodní foto: freepik.com