Kdo jsou pestřenky a čím je můžete na zahradě pohostit

Pestřenky jsou příbuzné much, stejně jako mouchy mají jen dvě křídla. Lidé si je často pletou s vosami, protože mívají žlutohnědě pruhovaté tělo, oproti vosám jsou ale naprosto neškodné a mírumilovné, nemají žihadlo ani kusadla. Při pohledu na pestřenku zblízka je pěkně vidět, že nejde o včelu ani o vosu, tvar těla a hlavy připomíná spíš mouchu.

Pestřenky lze rozeznat už z dálky podle charakteristického způsobu letu, vznášejí se ve vzduchu jako malé vrtulníčky a trhavým pohybem mění směr. Jak si jednou tohoto specifického pohybu všimnete, příště už budete hned vědět, o koho jde. Spolu s včelkami samotářkami jsou pestřenky jedni z nejvýznamnějších opylovačů a vedle slunéček a zlatooček jsou také velcí konzumenti mšic.

Jak žijí pestřenky

Dospělci se živí nektarem a pylem a při tom mimoděk opylují rostliny. Larvy pestřenek jsou predátory mšic, jedna larva za svůj krátký život dokáže zkonzumovat stovky mšic (počet záleží především na velikosti mšic). Samičky kladou svá vajíčka přímo ke koloniím mšic, po pár dnech se z vajíček vylíhnou dravé larvy a ty se začnou mšicemi živit. Zavděk vezmou ale i třásnokřídlými, červcemi, molicemi nebo housenkami, prostě drobným hmyzem s měkkým tělem.

Když nastane čas, larvy se na stonku nebo listu rostliny zakuklí a brzy je na světě dospělá pestřenka. Životní cyklus pestřenky trvá asi jen měsíc (délka cyklu závisí především na teplotě prostředí), což je poměrně málo, ale dospělá pestřenka dokáže naklást až stovku vajíček, takže se poměrně rychle množí.

Larvy některých druhů pestřenek žijí ve vodě, bývají to znečištěné stojaté vody s rozkládajícím se organickým materiálem. Mohou žít v jímkách, žumpách, na hnoji, v močůvce nebo ve vykotlaném stromu s vodou a hnijícím listím. Vyhledávají totiž vody s vysokým obsahem dusíku a fosforu. Tyto druhy se živí rozkládajícími se látkami a pro lidi slouží jako indikátor znečištění vody.

Vodní larvy vaši zahradu sice mšic nezbaví, ale jsou zcela neškodné. Zblízka vypadají možná strašidelně, mají na těle dlouhou trubičku, pomocí které dýchají, ale po zakuklení z nich vylezou klasické dospělé pestřenky.

 

 

Predátoři pestřenek

Nejčastějšími predátory pestřenek jsou ptáci, pavouci a vosy. I když používají pestřenky dobré mimikry (pestrými pruhy napodobují vzhled včel a vos), někteří ptáci dokážou jejich maskování prokouknout. Pestřenky mají v zásobě ale i dobré manévrovací schopnosti, dokážou ve vzduchu dokonce couvat.

Květy vhodné pro pestřenky

Zatímco včelky samotářky a čmeláci disponují dlouhými sosáčky, kterými dosáhnou i na hlouběji uložený nektar, většina pestřenek má ústa podobná mouchám, takže potřebují květiny s lépe přístupným nektarem. Vhodné jsou rostliny s rozevřenými květy, aby se pestřenky mohly navíc posadit na okvětní lístky.

Kromě níže uvedených rostlin je také důležité, abyste na zahradě nepoužívali chemické postřiky, protože ty pestřenkám škodí a nejen jim. Pokud potřebujete zbavit své rostliny hmyzu, který jim škodí a oslabuje je, můžete vyzkoušet 100% přírodní odpuzovače, které obsahují pouze extrakty z bylinek. Nezanášíte si tak svoji s láskou opečovávanou zahrádku zbytečnými chemikáliemi.

Pestřenky budou rády za některé z následujících rostlin, ale není to samozřejmě konečný seznam, vhodných květin existuje daleko více.

Miříkovité

To je například fenykl, mrkev, pažitka, petržel, koriandr, kopr, libeček, andělika…

Jestli si vybavíte alespoň některé tyto rostliny a to, jak kvetou, tak víte, že mají velké široké složené květy. Hmyz se po nich rád prochází a nektar je dobře dostupný.

Tyto rostliny se běžně pěstují na záhonech, jen ne vždy je lidé nechají vykvést, což je škoda, protože pro hmyz jsou jejich květy jako magnet.

 

Jiřiny s jednoduchým květem

Pokud máte rádi i čistě okrasné rostliny, můžete hmyzáky pohostit jiřinami. Jiřiny si můžete koupit ve formě semínek, hlíz nebo sazeniček. Jsou citlivé na mráz, takže se doporučuje hlízy na zimu vykopávat a do země je znovu dávat až po posledních mrazících. Jiřinky vás za péči odmění krásnými květy od druhé půlky léta a kvetou až do prvních mrazíků, takže i opylovači, kteří jsou aktivní ještě na podzim, najdou u vás na zahradě dost potravy. Jednoduchý květ je vhodný kvůli lepšímu přístupu k pylu a nektaru.

Sadec

Trochu větší trvalka a léčivka, která je oblíbená především u včel a motýlů. U nás roste volně v přírodě sadec konopáč, který má rád slunečné a vlhké stanoviště a dorůstá do výšky 70 až 150 cm.

Na zahradách se ale často vysazuje nepůvodní sadec nachový, který pochází ze Severní Ameriky a může být 1,5 až 2,5 metru vysoký.

 

Chrpa a řebříček

Chrpa není jen ta jedna typická modrá, chrp existuje spousta druhů a některé připomínají spíš pcháč. Jak chrpy, tak i pcháč jsou z čeledi hvězdnicovitých a u hmyzu jsou velmi oblíbené, nejen u pestřenek.

Do stejné čeledi patří i oblíbená bylinka – řebříček, nejčastěji ho potkáte v bílé variantě květu, existuje ale i žlutě nebo růžově kvetoucí řebříček.

 

Květy ovocných stromů

Jabloně mají relativně velké a otevřené květy, které jsou pro pestřenky dobře dostupné. Další vhodné stromy jsou hrušně, švestky, hlohy a trnky.

Aksamitník (afrikán)

Letnička, kterou si lze jednoduše vypěstovat a doplnit s ní okrasné i užitkové záhonky, přiláká na vaši zahradu nejen pestřenky. Afrikány vyžadují jen minimum péče, zvládne je pěstovat skoro každý, a proto patří mezi oblíbené letničky. Afrikány odpuzují komáry a vysazují se také mezi zeleninu, protože odpuzují půdní háďátka.

 

 

Měsíček lékařský

Pokud si jednou na zahradě měsíček vysejete, asi se vám tam na nějakou dobu zabydlí. Když mu necháte dozrát květy, vysévá se každý rok sám.

Měsíček je oblíbená léčivka a podobně jako afrikán se často pěstuje mezi zeleninou jako doprovodná rostlina.

 

 

Rozchodníky a rozchodníkovce

Jde o suchomilné rostliny, která se skvěle vyjímají na různých skalkách. Listy připomínají sukulenty a dobře zadržují vodu, složené květy zase napovídají, že tady se bude hmyzákům dobře hodovat. Rozchodníky jsou nižší a latinsky jsou označovány Sedum, rozchodníkovce kvetou až do výšky 60 cm a latinsky jsou Hylotelephium.

 

Břečťan

Na břečťan jsme tu nedávno pěli ódy, takže o něm si můžete podrobně přečíst v samostatném textu Proč je dobré mít na zahradě břečťan. Břečťanům se daří ve stínu a polostínu, do zahrady přináší spoustu květů pro opylovače a posléze také množství plodů pro ptáky.

 

 

 

Pokud se zaměříte na rostliny pro přilákání pestřenek, usadí se vám na zahradě i další zástupci užitečného hmyzu, kteří budou živi z nabízeného nektaru a pylu. A když se zaposloucháte do zvuků bzučícího hmyzu, možná na chvíli zapomenete na všechny starosti, překažené plány a propadlou abonentku Symfonického orchestru a budete vděční i za tyhle neméně krásné hmyzí koncerty, které si můžete dopřát třeba každý den.

 

Úvodní foto: pixabay.com