Rok v zahradě: duben

Duben nabízí spoustu příležitostí k pozorování života na zahradě. V dubnu už se ale také pomalu pracuje na záhonech a sází se a seje základ budoucí úrody. Za okny rostou sazeničky a probíhají diskuze, co a kam se letos umístí, aby se tomu co nejlépe dařilo. Živočichové, kteří trávili zimu hibernací, se už probudili, takže můžete pomalu začít manipulovat i s hromádkami, které mohly být jejich zimním úkrytem.

Pozor při práci na zahradě

Na jaře se se často rozeznívají sekačky, křovinořezy a motorové pily. Je to ale trochu smutná oslava nového života. Pokud potřebujete něco posekat nebo přemístit, dělejte to opatrně, abyste neublížili volně žijícím tvorům, kteří s vámi zahradu sdílí. V kompostu se může ukrývat třeba váš soused ježek nebo ještěrky. Jestli se chystáte spálit hromádku přírodního materiálu ze zahrady, vždycky předem zkontrolujte, jestli se v navrstveném materiálu někdo neschovává. A nebo dejte raději všechen organický materiál na kompost a nic nepalte.

Volný průchod pro ježky a bezpečná zahrada

Ježci už jsou vzhůru a po setmění brázdí zahrádky sem a tam. Brzy nastane sezóna ježčích námluv a to ujdou samečci ježků až 3 kilometry za jednu noc! Pomůže jim, když bude vaše zahrada dobře průchozí. Pokud máte zahradu obehnanou plotem, bude stačit, když necháte u země prostor, aby mohl ježek podlézt. Když to není možné, postačí i malý průlez v plotě cca 13 x 13 cm, aby se dostal ježek z vaší zahrady na tu sousední. Otvor můžete i nějak zajímavě zvýraznit.

Zvlášť u nově postavených domů jsou oblíbené vysoké kompaktní betonové zdi. Pro ježka to ale znamená, že musí zahradu obejít po chodníku nebo po silnici a tím se zvyšuje riziko střetu s vozidlem.

Zkontrolujte, jestli nemáte na zahradě nějakou šachtu nebo jámu, kam by mohl ježek nebo jiný živočich spadnout. Taková místa je lepší zajistit poklopem nebo do nich umístit nakloněnou rovinu, po které zvíře vyleze. Zahradní jezírka by měla mít pozvolný přístup, všechny nádrže s vodou by měly být opatřené víkem. Pro menší živočichy a hmyz se jako záchrana do nádrží s vodou hodí plováky proti utonutí malých zvířat. Při testování tento plovák používal hmyz a někdy i ptáci pro pití vody ze sudu, kdy přistávali na plovák a pili skrze síťovanou část plováku.

První ptačí mláďata jsou na světě

Ptáci, kteří zahnízdili v březnu, už v dubnu pečují o vylíhlá mláďata. Sezení na vejcích zabere menším ptákům 10 až 14 dní, těm větším 3 týdny až měsíc. Ptačí rodiče krmí své mladé převážně hmyzem, a to dospělým hmyzem nebo hmyzími larvami (červy, housenkami atp.). Ptáci jsou tak skvělou přirozenou ochranou například ovocných stromů před hmyzími škůdci.

Čím dříve ptáci zahnízdí, tím více mohou mít během sezóny mláďat. Je to ale zároveň trochu risk, protože pro snášení vajíček a péči o mláďata potřebují ptáci množství energie a zima sotva skončila. Březen je obdobím, kdy jsou zásoby potravy v přírodě po zimě dost vyčerpány, v dubnu je situace trochu lepší, ale rozhodně neuškodí, když poskytnete starostlivým rodičům krmítko s potravou i v tomto období. Ptáci pak budou shánět hmyz a bezobratlé pro svoje mladé a na krmítku se zastaví, aby doplnili energii pro sebe. Při celoročním přikrmování je jen potřeba ještě více dbát na hygienu krmítka.

Netopýři jsou po zimě zase aktivní

Netopýři jsou probuzení ze zimního spánku, několik měsíců viseli ve svých úkrytech hlavou dolů a hibernovali. V březnu a dubnu se probouzejí, musí se pořádně nakrmit a přelétají na místa, kde se setkávají s jedinci stejného druhu. Po tomto jarním přeletu pak tvoří takzvané letní (mateřské) kolonie, tedy společenství samiček s mláďaty.

Žáby putují k vodě, aby se tam rozmnožily

Sezóna žabích koncertů začíná v březnu až dubnu, samečci vábí samičky k páření, každý druh svým specifickým zvukem. Žáby se rozmnožují ve stojatých vodách, po zimě vylézají ze svých skrýší a putují k vodě, aby si tam našly partnera. Cesta probíhá především za stmívání a v noci, žáby si vybírají dny, kdy ustanou noční mrazíky a trochu se oteplí, ideální je, když do toho navíc i zaprší. Většina druhů žab se ve vodě zdržuje jen na jaře v době rozmnožování, ale často se celoročně pohybují v těsném sousedství vody.

Největším nebezpečím jsou pro žáby silnice s hustou dopravou, protože žáby, které se pohybují pomalu a většinou ani nejdou nejkratší cestou, jsou během překonávání silnice často usmrceny projíždějícím vozidlem. Tyto jarní tahy se tak nezřídka mění v žabí genocidu. Ochranáři a dobrovolníci se tomu snaží zabránit tím, že na vybrané úseky umisťují zábrany a žáby přenášejí z jedné strany vozovky na druhou. Při rekonstrukci nebo stavbě nových silnic je určitě dobré myslet i na obojživelníky. Pokud se silnice nachází mezi zimovištěm žab a vodní plochou, kam se na jaře chodí rozmnožovat, může pomoci vybudování podchodu a systému zátaras, které do podchodu žáby navedou.

Včelky samotářky budují svá hnízda

Některé druhy včelek samotářek už vylétly ze svých zimovišť a hledají si prostor, kam by vložily své plodové komůrky. Samotářky se obvykle vrací rozmnožit na místo, kde se samy narodily. Takovému místu jsou věrné po generace.

Včely samotářky využívají k výrobě svých hnízdních komůrek rozmanitý podklad a materiál, jsou to například přirozené dutiny v zemi nebo ve dřevě, chodbičky nebo hnízda jiného hmyzu, prázdné ulity plžů, skalní štěrbiny a převisy. Některé včelky samotářky si vyhrabávají chodbičky v zemi, v měkké dřeni stonků nebo v opadávající omítce. Takže pokud máte u sebe na zahradě nějaký takový přirozeně se vyskytující materiál, určitě najde svoje využití.

Vyráběné a prodávané hmyzí domečky jsou určeny pro ty včelky, které hnízdí v dutinkách. Tyto dutinky by měly mít průměr od 3 do 9 mm, neměly by mít ostrý okraj vchodu a nesmí být průchozí skrz. Do domečků se vám nastěhují nejčastěji zednice a čalounice.

Kolem 70 % druhů včelek samotářek hnízdí v zemi, vchod do jejich hnízda poznáte podle hromádky materiálu, který je vyhrabaný kolem chodbičky.

Mulč ochrání vaše rostliny

V dubnu už byste měli mít nové stromy, keře, živé ploty a různé trvalky vysazené na svém místě. Můžete kolem nich rozprostřít mulč, který bude chránit kořeny, zabraňuje vysušování půdy a když ho uděláte dostatečně silný, bude přirozeně regulovat růst plevelu. Pro teplomilné rostliny se hodí mulč z oblázků, pro ostatní můžete použít slámu, štěpku z listnatých stromů nebo jiné druhy organického mulče.

Vysévání plodin spolu s užitečnými rostlinami

Když plánujete svoje záhonky, můžete to udělat chytře a kromě plodin, které vyséváte pro jídlo, si na záhonu udělat místo i pro rostliny, které budou vaší zahrádce nějak užitečné. Třeba tím, že budou přímo odpuzovat hmyz a choroby, které si dělají na vaši úrodu zálusk, nebo budou lákat užitečné predátory, které vaši úrodu částečně ochrání.

Monokultura je všeobecně hůře udržitelná, na záhoncích se osvědčilo použití smíšené kultury. Místo velké plochy jedné plodiny si zasejete a zasadíte řádky s různými rostlinami, které si vzájemně svědčí a dobře se doplňují. Tito dobří sousedé mají často různou hloubku kořenů, takže si nekonkurují, využívají různé živiny, které si mezi sebou rády vyměňují.

Při pěstování můžete také šikovně využít odlišné výšky rostlin, takže jeden druh bude poskytovat potřebný stín pro druhý. Je to hodně komplexní téma, které vyžaduje trochu plánování, ale určitě to stojí za to.

Další přístup je výsadba rostlin, které přilákají užitečný hmyz, který pak navíc přiláká další užitečné tvory. Nepřátelé vašich nepřátel jsou vašimi přáteli, takže když jim pomocí vhodných květin a prostředí vytvoříte zázemí, vznikne z toho oboustranně prospěšný vztah. O tom si můžete více přečíst v textu Predátoři na zahradě jsou vašimi spojenci.

 

Lednový díl seriálu si můžete přečíst ZDE.

Únorový díl seriálu najdete ZDE.

Blog o březnu na zahradě si můžete přečíst ZDE.

Úvodní foto: pixabay.com