Mšice jsou nejběžnějším a nejúspěšnějším škůdcem na našich zahrádkách. Mohou se vám objevit na stromech, na keřích, na bylinkách či květinách, na zelenině a ovoci, na zahradě i v bytě. Mšic je velké množství druhů, mají různé barvy, rychle se množí a čím víc jich je, tím více zatěžují hostitelskou rostlinu.
Na začátek je ještě potřeba říci, že mšice nejsou problém, přemnožené mšice jsou indikátorem, že zahrada není v rovnováze. To může znamenat, že půdní živiny nejsou v rovnováze, že napadené rostliny nemají optimální podmínky, a tím pádem jsou oslabené nebo že mšice nemají přirozené nepřátele, kteří by je usměrnili. Zdravý půdní život a kvalitní humus je tedy základem zdravých rostlin, které nebudou “potřebovat“, aby se na nich mšice sytily. Zároveň se hodí mít na zahradě predátory, kteří v případě potřeby mšice zredukují.
Co dělají mšice?
Kromě toho, že většině zahradníků “pijou krev“, tak především sají šťávu z rostlin. Někdy to dojde až tak daleko, že se listy začnou kroutit a občas dokonce celé rostliny usychají a umírají.
Mšice vylučují sladkou tekutinu, které se říká medovice. Medovici milují hlavně mravenci a také včely, které ji přetvářejí na medovicový med.
Medovice, kterou nikdo nezkonzumuje, tvoří na rostlině lepivý povlak, který přitahuje různé houby, ty často dokonají zkázu, kterou mšice začaly.
Ještě před samotným sáním mízy z rostlin vstříknou mšice do rostliny své sliny, kterými můžou přenést různé viry, nebo prostě jen rostlinu lokálně poškodit.
Symbióza mšic a mravenců
Asi jste si všimli, že když objevíte na rostlině hromadu mšic, v jejich blízkosti se často vyskytují mravenci. Není to náhoda, protože mravenci vědí, že mšice produkují sladkou medovici.
Mravenci se o své mšice starají a hlídají je, protože pro ně představují kvalitní a stálý zdroj potravy. Mravenci někdy dokonce hladí mšicím břicho, aby uvolnili více sladké tekutiny, a pokud je to potřeba, přenesou mšice na místo, které se jim zdá vhodnější. I mšice z tohoto vztahu něco mají, protože mravenci je na oplátku chrání před beruškami, zlatoočkami a jinými predátory.
Kdo vám pomůže mšice usměrnit?
Slunéčko a jeho larvy
Populární beruška se živí celými mšicemi, a to jak dospělá beruška, tak její dravé larvy, které jsou v konzumaci mšic ještě efektivnější. Slunéček se u nás vyskytuje množství druhů, nejen ty sedmitečné.
Jak přilákat do zahrady slunéčko
Slunéčka se živí jak drobným hmyzem, tak nektarem a pylem z rostlin. Oblíbené rostliny slunéčka jsou: andělika, měsíček zahradní, pažitka, mrkev, petržel, koriandr, krásenka, fenykl, kopr, libeček, řimbaba, tařinka, řebříček a jiné (jde především o rostliny z čeledi miříkovitých).
Slunéčka budou mít samozřejmě užitek z květů, takže je potřeba nechat rostliny vykvést. Pokud je pěstujete i pro vlastní potřebu, můžete část sklidit a část pustit do květu a pozorovat, které hmyzáky to do vaší zahrádky přiláká. Zdá se, že slunéčka mají nejraději rostliny s bílými a žlutými květy a preferují plochý tvar květů, na kterém se jim dobře přistává a hoduje.
Pro slunéčko a jiný hmyz můžete na zahradu umístit mělké pítko se záchytnými ostrůvky (aby se vám ve vodě hmyz netopil). K tomu stačí jen obyčejná podmiska pod květináč, do ní nalijete vodu a vyskládáte kameny tak, aby trochu vykukovaly z vody. Uděláte tak dobrou službu nejen hmyzu, ale i ptákům a dalším obyvatelům zahrady.
I berušky mají své predátory, potřebují bezpečné a suché místo, kde se před nimi mohou ukrýt. Může to být zakoupený domeček pro slunéčka, který umístíte nejlépe na jižní chráněnou stranu domu nebo kůlny, ideálně poblíž rostlin, které vám mšice napadají. Slunéčka ocení i nízké podsadité keře, třeba oregano nebo tymián.
Škvoři
Škvoři nemají tak líbivý vzhled jako třeba berušky, nemají proto mezi lidmi tolik fanoušků, i když jsou stejně užiteční jako slunéčka. Dospělí škvoři i jejich larvy se řadí mezi všežravce, preferují ale živočišnou potravu, mimo mšic jedí také vlnatky, svilušky a jiný pomalu lezoucí drobný hmyz a jeho vajíčka.
Jak přilákat do zahrady škvory
Škvoři vyhledávají temné mírně vlhké úkryty, často je na takových místech vyrušíme, když kolem domu uklízíme. Aktivní jsou v noci, přes den se ukrývají pod kameny, v kůře stromů, pod prkny a v zahradním materiálu. Pokud je vaše zahrada uklizená do posledního smítka a není zde žádný kout, kde by škvor nebo jiný hmyzák mohl spočinout, můžete škvorům pořídit škvoří domeček, který se instaluje přímo na stromy. V něm budou přes den odpočívat a v noci se vydají na lov. Úkryt pro škvory můžete umístit přímo na napadený strom nebo vedle napadené rostliny. Co ale škvorům nejvíc prospěje, když necháte na zahradě sem tam nějaký kout neuklizený, aby v něm našli svoje útočiště.
Pestřenky
Dospělé pestřenky se živí nektarem a pylem z květů, larvy většiny pestřenek jsou ale dravé, takže se živí mšicemi a dalším drobným hmyzem. Pestřenky mají sice žlutě pruhované tělo, takže mohou na první pohled připomínat včelky samotářky, mají ale hodně charakteristický styl letu. Často se vznášejí ve vzduchu na místě jako malé vrtulníčky (anglicky se jim dokonce říká hoverfly ~ vznášející se moucha, stejně jako mouchy mají jen dvě křídla).
Larvy pestřenek svojí žravostí dokonce překonají nenasytná slunéčka.
Jak přilákat do zahrady pestřenky
Pestřenky přilákáte na svoji zahradu různými aromatickými květy, mají podobné preference jako berušky, takže především různé miříkovité, ze stromů jabloně, hrušně, švestky, z keřů bez černý, hloh nebo trnku.
Zlatoočky a jejich larvy
Zlatoočky vypadají trochu jako tvorové z jiné galaxie. Mají velká průhledná křídla a dlouhá tenká tykadýlka. Dospělé zlatoočky se živí pylem, nektarem a medovicí mšic.
Larvy zlatooček jsou pak stejně jako larvy sluníček dravé, živí se mšicemi, ale konzumují i svilušky, třásněnky, molice, vajíčka křísků a můr, malé housenky, larvy brouků a můry. Jsou oblíbené mezi zemědělci a ti je vysazují na svoji úrodu jako biologickou ochranu před drobnými škůdci. Dospělé zlatoočky kladou vajíčka přímo mezi mšice.
Jak přilákat do zahrady zlatoočky
Zlatoočky jsou aktivní za soumraku a v noci. Ve dne se schovávají v různých přírodních skulinách. Můžete jim na strom pověsit nějaký hmyzí hotel, do kterého vložíte vhodný materiál, na internetu najdete i různé návody na domácí výrobu jednoduchého příbytku pro zlatoočky. Jako u ostatního hmyzu a volně žijících živočichů samozřejmě platí, že je potřeba se vyhnout pesticidům, ideálně tedy jakékoliv chemii na zahradě a tvořit svůj koutek přírody nejen pro sebe, ale myslet při tom i na hmyz.
Tohle samozřejmě není konečný výčet tvorů, kteří vám na zahradě pomohou se mšicemi. Slunéčko, škvor, pestřenka a zlatoočka jsou populární zástupci hmyzí říše, které je docela jednoduché rozpoznat. Není tedy důležité chránit jen tyto druhy, ale vytvořit si na zahrádce takové prostředí, kde se bude dařit i jinému hmyzu a kde bude váš kousek přírody jako malý dobře fungující ekosystém.
Úvodní foto: pixabay.com
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.