Proč je dobré mít na zahradě břečťan?

Břečťan je stálezelená popínavka, kterou má mnoho z nás spojenou se hřbitovy, opuštěnými zahradami a jinými spíše temnými kouty. Možná proto se na něj hodně lidí kouká skrz prsty, břečťan je vnímán trochu jako plevel, který poroste, co může, navíc je mírně jedovatý, což mu na popularitě také nepřidává. Pokud bychom hodnotili břečťan pouze z lidského hlediska, moc bodů by od nás asi nedostal, příroda používá ale jiný bodovací systém. U ní by břečťan naopak předstihl i lidmi oblíbenější a na první pohled atraktivnější rostliny.

Proč je břečťan dobrý?

Hmyzáci by doporučili vysadit břečťan, protože jim poskytuje spoustu pylu a nektaru. Květy navíc tvoří nektar od konce léta až do konce podzimu, kdy už je potravy pro hmyz v přírodě i zahradě pomálu. Na květech břečťanu se krmí pestřenky, čmeláci, včelky, vosy, sršni a někteří motýli.

Břečťan má dokonce svoji “vlastní“ včelku samotářku, která je specializovaná na jeho květy. Včelka byly poprvé identifikována jako zvláštní druh roku 1993, je rozšířená v jižní Británii, ale byla zaznamenána i v dalších státech Evropy. Jde o samotářku, která si staví hnízdo v zemi, anglicky byla pojmenována Ivy Bee a latinsky Colletes hederae.

Ptáci by se také přimlouvali za břečťan, protože především ten popnutý do výšky skýtá skvělé útočiště a místo pro stavbu hnízda. Někteří ptáci v něm nocují celoročně. Největší fanoušci břečťanu jsou kosi, drozdi a holubi hřivnáči, kromě zázemí jim rostlinka nabízí i potravu.

Plody břečťanu dozrávají v jiném období než u ostatních rostlin, v průběhu zimy se na místě květů formují malé zelené bobulky, když nastane správný čas, což bývá na konci zimy, bobule zbarvené do tmavě fialova jsou připravené ke konzumaci. Pozor ale, jen pro ptáky!

Zahradníci mají rádi břečťan, protože roste i tam, kde vše ostatní selhalo. Jsou to zmiňované stinné kouty, zdi nebo ploty, břečťan se může plazit i po zemi jako půdopokryvná rostlina (živý mulč), čehož se dá při návrhu zahrady také využít. Roste i tam, kde se ničemu jinému nedaří.
Půda je ráda pokrytá břečťanem, protože ten ji pěkně porůstá, takže se země v létě nepřehřívá a v zimě funguje břečťan jako izolace před mrazem.

Domy porostlé břečťanem jsou lépe chráněny před vnějšími vlivy, především před horkem, v zimě pak funguje brečťan jako dodatečná izolace fasády.

Mýty kolem břečťanu

Tato odolná zelená rostlina je opředena mýty, které jsou ale založené spíš na domněnkách než na faktech.

Jedním z těchto mýtů je, že břečťan dusí stromy. Asi jste už v lese potkali strom, který je odspodu až ke špičce pokrytý hustým břečťanem. Nepoškodí to strom? Může, ale nemusí. Břečťan neroste ze stromu, ale má své vlastní kořeny, takže na stromech nijak neparazituje, nedusí je, ani neškrtí. Jediné, co může břečťan způsobit, je omezení fotosyntézy, když vlastními listy zakryje listy stromu. Na své zahradě to ale můžete lehce vyřešit tím, že břečťan trochu usměrníte a necháte ho plazit pouze tam, kde to stromu neublíží.

Dalším mýtem je, že břečťan poškozuje budovy, po kterých se plazí. V tomto případě ale záleží na materiálu, ze kterého je fasáda vyrobená. Břečťan má vzdušné kořínky, kterými se na fasádě přidržuje, pokud byste měli na domě nějaké škvíry, kořínky by je mohly zvětšit, břečťan tedy fasádu sám nenaruší, ale může zvětšit už vytvořené praskliny. Když si necháte břečťanem porůst nějakou stěnu a později si to rozmyslíte, po stržení rostliny zůstávají na ploše zbytky drobných kořínků. Břečťan je tedy závazek, za to vám ale dům dodatečně zaizoluje a v horkém létě se nebude fasáda tolik přehřívat.

Jednou z obav je také to, že budou po břečťanu do výšky šplhat myši. Myši ale zvládnout vylézt i po fasádě, když je dostatečně hrubá. Po hladké zdi naopak nevyšplhají ani myši, ani břečťan, pokud ho nějak neuchytíte.

Jak pěstovat břečťan?

Při pěstování břečťanu je asi nejdůležitější si předem rozmyslet, kde ho chcete vysadit.

V českých obchodech najdete jak základní břečťan popínavý (hedera helix), tak různé jeho kultivary. Do přírodní zahrady je nejlepší ten klasický břečťan, který bohatě kvete a tvoří plody, které ptáci tak milují.

Rostliny břečťanu potřebují polostinné stanoviště s humózní a dobře propustnou půdou, kořeny starších rostlin vedou hluboko pod zem, břečťan je mrazuvzdorný, kvete až od určitého věku (8-10 let).

Pokud vám břečťan přeroste na zahradě přes hlavu, můžete ho prostě prořezat. To je dobré dělat mimo sezónu hnízdění, abyste neohrozili ptáky, kteří mají v hustém porostu břečťanu schovaná hnízda. Rostlinu můžete množit řízkováním, sama se ale množí i semeny, která musí projít trávicím traktem ptáků.

Břečťan je trochu zvláštní rostlina, možná to bude i tím, že je to vlastně liána, tedy popínavá rostlina s dřevnatým stonkem. Existují důkazy o tom, že se hojně vyskytoval už v třetihorách, zhruba 12 až 5 milionů let zpět, což docela vysvětluje jeho houževnatost. Pěstování břečťanu na zahradě má svá pro i proti, kdyby ale mohli hlasovat ptáci spolu s hmyzem, určitě by byli jednohlasně pro, protože jim poskytuje jak útočiště, tak potravu, a to zrovna v “chudém“ období, kdy je to více než vítané.

Úvodní foto: pixabay.com