Díky vám pomáháme: Česká společnost pro ochranu netopýrů
Rozhovor se zástupkyní ředitele ČESON Petrou Schnitzerovou
S Petrou jsme se poznali při řešení náhradních dutin pro netopýry na domě, kde hnízdili po generace a jehož majitelům byl osud netopýrů bohužel úplně lhostejný. Pochopil jsem, že tím, co dělá, žije a snaží se pro tyhle létající myšky udělat maximum. Rozhovor vedeme po e-mailu nejen kvůli covidu, ale i z toho důvodu, že Petra je na mateřské dovolené.
Jak se, Petro, dařilo netopýrům v roce 2020?
Podobně jako v několika předchozích letech. Pořád je nejvíc ohrožovaly probíhající rekonstrukce domů (zejména zateplování), podobně jako rozsáhlé kácení stromů a s tím související možné ztráty jejich úkrytů. I když se tady situace přece jen zlepšila, a to zejména díky zavedení podmínky provedení zoologického průzkumu před realizací stavby do dotačních programů na zateplování, ale i díky naší dlouhodobé systematické práci s pracovníky úřadů, stavebníky a veřejností.
V roce 2020 však vlastně přibyla ještě jedna nová hrozba. Když byly na jaře v médiích zveřejněny první informace o tom, že koronavirus způsobující nemoc covid-19 pochází z netopýrů, měli jsme velké obavy, že se lidé opět začnou netopýrů víc bát, nebudou ochotní spolupracovat jako dosud, budou ničit jejich úkryty nebo je i bez ohledu na zákonnou ochranu dokonce zabíjet a všechna naše mnohaletá práce vyjde vniveč. Snažili jsme se proto zkreslené informace uvádět na pravou míru a dělat pokud možno co nejvíce osvěty. Naštěstí nevíme o tom, že by u nás netopýrům někdo kvůli těmto obavám ublížil, i když s různými negativními reakcemi (např. s odmítáním instalace netopýřích budek jako náhradních úkrytů při zateplování domů) jsme se potýkat museli. Postupně se situace naštěstí uklidnila, lidé jsou informovanější a naštěstí snad i sami pochopili, že nebezpečí jim hrozí spíš jinde než od netopýrů schovaných někde v budce pod střechou…
Jak vypadá tvůj běžný den? Trávíš více času v terénu nebo v kanceláři?
V současnosti můj pracovní den vypadá hodně jinak než před třemi lety, kdy jsem nastoupila na mateřskou… Zatím pracuji jen na část úvazku, z domova a převážně u počítače, což je ale dáno i současnými protipandemickými opatřeními, které nám znemožňují realizovat klasické akce jako exkurze, výukové programy, přednášky nebo odborné semináře atd.
Moje pracovní doba se odvíjí od toho, jak mám zajištěno hlídání syna – takže někdy je to dopoledne, někdy odpoledne, někdy noc… Připravuji například různé osvětové a vzdělávací materiály, informace na webové stránky či facebook, vyřizuji dotazy v rámci poradny, chystám webináře pro úředníky a další cílové skupiny, pomáhám s administrací běžících projektů a přípravou nových grantových žádostí, řeším celou řadu dalších věcí, které takto řešit jdou. Do terénu se ale také dostanu – občas zajišťuji průzkumy domů před zateplováním nebo sčítání netopýrů na zimovištích ve “svých“ regionech, které mám na starosti. A doufám, že dojde i na zmíněné vedení exkurzí a další akce pro veřejnost, které mají díky přímému kontaktu s lidmi pro ochranu netopýrů docela zásadní význam a které mě i díky tomu hodně baví.
Kvůli čemu vám lidé nejčastěji volají?
Nejčastější telefonáty se týkají zjištěného výskytu netopýrů v domech. Jde jednak o náhodné nálezy jednotlivých netopýrů, kteří třeba omylem vletěli do obytných prostor (to bývá hlavně na přelomu léta a podzimu, kdy se osamostatňují nezkušená mláďata) nebo lidé najdou vysílená či poraněná zvířata nejčastěji někde na zemi, což se děje hlavně v průběhu zimy a časného jara. Ptají se pak, co mají dělat, aby netopýrům pomohli.
V letních měsících je telefonátů asi nejvíc a týkají se výskytu letních kolonií na různých chatách a chalupách. Lidé zjistí, že se jim netopýři zabydleli typicky někde pod střechou, že jich je tam víc a začnou mít obavy o své zdraví, o poškození střechy, případně jim vadí netopýří trus, jejich zvukové projevy nebo se potřebují pustit do opravy budovy. V těchto případech chtějí poradit, jak dané problémy šetrně řešit. Někdy je to jednodušší, někdy složitější, někdy to bohužel končí zánikem úkrytu. Každopádně to většinou vyžaduje naši návštěvu na místě, po které následují další kroky.
Velkou část naší poradny tvoří i konzultace ohledně technických řešení na ochranu netopýřích úkrytů při přípravě rekonstrukcí bytových domů a různých veřejných budov, kdy se na nás obrací pracovníci úřadů, projektanti či stavební firmy. Řešíme ale i kácení stromů a řadu dalších věcí.
Dokážou tě netopýři ještě něčím překvapit?
Překvapují mě pořád! Stále toho o nich víme strašně málo a stále je co objevovat. U nás žije 27 druhů netopýrů a každý z nich je jiný, využívá trochu jiné úkryty, má jiné lovecké strategie, jiným způsobem se pohybuje v krajině. Některé aspekty netopýřího života navíc donedávna byly, případně ještě stále jsou, velmi těžko zkoumatelné. Navíc, svět se mění a zvířata – nejen netopýři – na ty změny samozřejmě reagují, přizpůsobují se jim, mění své zvyky, chování, a my se proto musíme neustále učit… S kolegyněmi si často říkáme, že čím více se jim věnujeme, tím víc otázek z toho vzniká…(ale tohle je vlastně taková obecná zákonitost…).
Mění se postupem času vztah lidí k netopýrům?
Jsem ráda, že po těch 11 letech, co se netopýrům intenzivně věnuji, mohu odpovědět ano. Lidé jsou určitě informovanější a i díky tomu přibývá těch, kteří se snaží i v případě problémů nebo plánované rekonstrukce řešit situaci co nejšetrněji a konzultovat možné postupy. Přibývá dokonce těch, kteří mají z přítomnosti netopýrů ve svém domě radost, případně pro ně vyvěšují budky, aby je přilákali na svou zahradu apod. V době, kdy jsem začala pracovat pro ČESON, mi přišlo u nás zcela nereálné to, co běželo u našich německých a rakouských kolegů, kteří v rámci akce Fledermausfreundlich rozdávali památeční plakety lidem za péči o úkryt netopýrů v jejich domě. A nyní tu máme rozdáno přes 160 plaket “Náš soused je netopýr“ a lidé se o ně dokonce sami aktivně hlásí! To je určitě doklad velkého posunu v myšlení… Na druhou stranu stále řešíme i opačné případy, je to běh na dlouhou trať.
Mají se lidé netopýrů bát?
Rozhodně ne – není čeho se bát. Netopýři lidi nijak neohrožují.
Jak se rodí netopýři? Jak to, že mláďata po narození nespadnou?
Mláďata netopýrů se rodí v letních koloniích, to jsou různě velká uskupení samic (desítky až tisíce jedinců). Při porodu musí samice zachytit své mládě létací nebo ocasní blánou, aby nespadlo, a ihned ho olizuje. Mládě se instinktivně zachycuje drápky na matčině srsti a hledá mléčné bradavky, které má samice na hrudi mezi křídly (na podobném místě jako je to u lidí), kde se přisaje. Samice ho přidržuje a zahřívá pod létací blánou. Samice vrápenců mají navíc ještě pár tzv. přichycovacích bradavek u pohlavního otvoru, kde se mládě drží v době mimo kojení.
Netopýří novorozenec je holý a slepý a také nedokáže létat, protože jeho křídla jsou zatím jen krátká. Má však silné zadní končetiny s drápky, pomocí kterých se dokáže záhy po narození zavěsit např. na trám vedle matky. To je možné díky speciální úpravě zadní končetiny – při zavěšení netopýra zvláštní šlachy automaticky stahují prsty na nohách hmotností samotného zvířete a tak při tom netopýr nevydává žádnou energii – neunaví se.
Na jakých místech u nás v Česku netopýři nejčastěji zimují? Mají dost místa v jeskyních?
Více než polovina druhů, které se u nás vyskytují, zimuje v podzemí. Kromě přirozených jeskyní využívají často také staré štoly a různé sklepy, ale také další prostory vzniklé lidskou činností, které jim poskytují podobné podmínky jako podzemí – např. staré vojenské bunkry a pevnosti, chodby v hrázích přehradních nádrží apod. Naše společnost každoročně monitoruje 600 takovýchto zimovišť po celé ČR. Část netopýrů však zimuje jinde: v dutinách stromů nebo v různých škvírách – skalních spárách, škvírách ve starých zdech, ale třeba i v hromadě složeného dříví. A hojně také v panelových i jiných domech – ve spárách mezi panely, v dutinách odvětrání střech, štěrbinách pod parapety… Právě poslední typy úkrytů jsou nejvíc ohroženy rozsáhlým zateplováním budov, které nejen u nás v posledních letech intenzivně probíhá, a to díky mírnému počasí běžně i v průběhu zimy.
Jaké nejčastější nepravdy o netopýrech kolují?
Asi nejrozšířenější je tradiční pověra o tom, že se netopýři zamotávají lidem do vlasů. Prakticky není akce, kde by se mě na to někdo nezeptal. Přitom netopýři se dokážou i v naprosté tmě perfektně orientovat pomocí echolokace. Při lovu se umí i za rychlého letu šikovně proplétat mezi větvemi v korunách stromů, lokalizovat a ulovit svou miniaturní a unikající kořist (např. komára) nebo prolétávat složitými a úzkými jeskynními systémy… Proč by tedy měli narazit do člověka? Natož se mu chtít zamotat do vlasů…Oni se lidem, stejně jako ostatní zvířata, raději vyhnou. Novinkou je obava, že netopýři přenášejí onemocnění covid-19. Není to pravda u našich netopýrů, ale ani u těch tropických druhů. Ale bohužel, i přes opakované vysvětlování ze strany odborníků, se stále znovu a znovu objevují tyto nepravdivé a pokroucené informace v médiích a někteří lidé jim bohužel věří…
Jak poznáme, že v našem okolí žijí netopýři?
Jednoduše – stačí se během teplých dnů projít večer za soumraku venku a dívat se kolem sebe, zda neuvidíte lovící netopýry. Nejvhodnější období pro toto pozorování je od května do září, kdy je jejich lovecká aktivita největší. A nejlepší místa jsou kolem vodních ploch a toků, na místech, kde rostou listnaté stromy, kde něco kvete… zkrátka tam, kde je zároveň hodně hmyzu, který je jejich potravou. Stejně populárním netopýřím místem ale proto mohou být i lampy městského osvětlení…
Některé druhy netopýrů jsou poměrně nápadné – např. netopýr rezavý, ten vylétá ještě za světla, je velký, takže je možné ho pozorovat, jak loví proti dosud světlé obloze. Netopýr vodní zase typicky sbírá hmyz těsně nad vodní hladinou – stačí posvítit baterkou a můžete pozorovat jeho letecké kreace. Nebo si můžete pořídit ultrazvukový detektor – přístroj, který dokáže zachycovat a slyšitelně reprodukovat netopýří ultrazvuky, pomocí kterých se za letu orientují a pomocí kterých můžeme určovat jednotlivé druhy. Koupit ho lze v Zelené domácnosti a bližší informace, jak s ním pracovat, jsou třeba na našem webu. Také je možné zkusit prozkoumat stromy v okolí, zda v nich není netopýry obsazená dutina (někdy lze slyšet jejich sociální “vrzavé“ hlasy), prohlídnout podrobněji půdu či sklep…
Co by měli lidé vědět, aby se netopýrům s námi lépe žilo?
Že jsou to velmi zajímavá a zároveň velmi zranitelná zvířata, která žijí v blízkosti člověka již tisíce let a že jejich přežití závisí na naší toleranci k nim. Jejich zranitelnost vyplývá z toho, že mají nízkou rozmnožovací schopnost (každá samice má jen 1-2 mláďata ročně a velká část jich navíc nepřežije první rok života) a pevnou vazbu na tradiční úkryty, kam se rok co rok vracejí (zánik takového úkrytu, zejména v případě samičích kolonií, může být velkou katastrofou, ze které se dlouho vzpamatovávají). A také to, že mají v přírodě nezastupitelnou roli pro udržování přirozené rovnováhy. Vzhledem k tomu, že konzumují velké množství hmyzu, fungují také jako velmi účinná biologická ochrana rostlin, a to včetně hospodářských plodin a lesních porostů. Netopýři tak poskytují lidem velmi cenné služby, jejichž hodnotu lze i vyčíslit (vědci například spočítali, že netopýři ušetří celosvětově pěstitelům obilí přes 20 miliard korun ročně tím, že se živí hmyzem, který ničí úrodu, snižují výskyt houbových onemocnění, která napadají hmyzem poškozené rostliny atd.).
Jak vám pomáhají peníze od Zelené domácnosti, našich zákazníků a dalších milovníků přírody?
Peníze od Zelené domácnosti používáme na podporu našeho dlouhodobého projektu zaměřeného na ochranu netopýrů vázaných na úkryty v budovách. Tyto projekty zahrnují širokou škálu činností od různých osvětových aktivit pro veřejnost přes odborné poradenství až po praktickou realizaci různých opatření v terénu. Větší díl nákladů s nimi spojených pokryjeme pomocí grantů, část ale vždy musíme vložit z jiných, tzv. vlastních zdrojů. Tady využíváme jednak peníze získané za zpracování různých průzkumů a posudků např. v rámci plánovaného zateplování domů, ale právě také příspěvek od Zelené domácnosti.
Pokud budu konkrétnější, darované peníze používáme zejména pro kofinancování poradenství, v rámci kterého řešíme každoročně přes 600 případů. Nejde jen o jednoduché věci typu rychlé telefonické konzultace. Minimálně třetina případů vyžaduje osobní návštěvu na místě (někdy i opakovanou, ve večerních hodinách apod.), která je nutná, abychom provedli bližší průzkum (zjistili, jaký druh netopýrů a kde přesně sídlí, kde mají vletový otvor, zda se jedná o letní kolonii s mláďaty nebo ne atd.) a na základě toho vymysleli nejvhodnější řešení situace, které bude přijatelné pro lidi i netopýry – např. jak provést plánovanou rekonstrukci střechy, aby zde zároveň zůstal i nadále zachován úkryt netopýrů. Ta práce zahrnuje další jednání s majiteli domu, s příslušnými úřady, případně i pomoc s realizací potřebného opatření. Patří sem i situace, kdy jsou netopýři objeveni např. během probíhající rekonstrukce a kdy je třeba okamžitý zásah na místě, aby se minimalizovalo ohrožení zvířat, ale aby se pokud možno příliš neomezila ani probíhající stavba…, protože to má zase vliv na budoucí pozitivní či negativní přístup stavebníků a obyvatel domu k netopýřím “sousedům“. A na jejich ochotě spolupracovat hodně závisí celková ochrana netopýrů. Peníze od Zelené domácnosti slouží k částečnému pokrytí nákladů s tím vším spojených, zejména na cesty po celé republice nebo na nákup drobného materiálu na opatření (např. stříšku proti padání trusu, která umožní zachování netopýřího úkrytu).
Druhou konkrétní aktivitou, kde příspěvek aktuálně využíváme, je značení výletových otvorů používaných letními koloniemi netopýrů. Jedná se o kriticky ohrožené druhy netopýrů jako je netopýr velký nebo vrápenec malý, které využívají jako úkryty půdy, kde samice každoročně v průběhu letních měsíců rodí a odchovávají svá mláďata.
Pro přístup na půdu mohou používat např. nějaké malé střešní okénko, škvíru pod okrajem střechy nebo třeba otvor po uvolněné lamele žaluzie v okně kostelní věže. V minulosti se opakovaně stávalo a stává, že lidé tento přístup uzavřou – často i nevědomky, neboť netuší, že tudy netopýři létají… To má ale pro netopýry fatální následky – v horším případě dojde k uvěznění a uhynutí celé kolonie, v tom “lepším“ dojde k zániku úkrytu, protože se do něj netopýři nedostanou. Pro zvířata je to ovšem také katastrofa, protože nemají šanci najít si tak rychle v okolí vhodnou náhradu a vzhledem k tomu, že kolonie tvoří seskupení několika desítek, ale často spíš stovek samic, které se sem shlukují z širokého okolí, může to znamenat zánik celé lokální populace daného druhu. Předejít tomu může právě zmíněné značení otvorů jednoduchými cedulkami, které upozorní každého, kdo přijde na půdu. Cedulky doplňujeme ještě podrobnější tabulkou s informacemi o tom, co může netopýry ohrožovat a kam se obrátit v případě potřeby konzultace. Postupně tak plánujeme označit všechny známé úkryty na půdách kostelů, zámků a dalších budov, kterých je v ČR monitorováno několik set. Na některých lokalitách jsou výletové otvory známé z dřívějších průzkumů, někde je však třeba otvory teprve dohledat. Probíhá to formou sledování s pomocí ultrazvukových detektorů a infrahledů v době večerního výletu kolonie. Někdy je to náročnější a je třeba několik pozorovatelů současně i opakování kontrol, než se to podaří.
Kdybys měla kouzelný prsten a mohla na světě kolem nás něco změnit, co by to bylo?
Otevřít oči lidem, kteří nechápou, že na světě nejsme sami, že stejné právo na život mají i všichni tvorové okolo nás. A že často stačí jen docela málo – základní ohleduplnost a zájem o to, jaké potřeby mají živočichové a rostliny v našem sousedství.
Více o České společnosti pro ochranu netopýrů najdete na jejich webu.
—————————————————————–
Díky zákazníkům Zelené domácnosti jsme za rok 2020 mohli darovat 32 000 Kč na pomoc netopýrům.
Děkujeme, že s námi pomáháte přírodě!
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.