Rok v zahradě: únor

Víte, že v prapůvodním kalendáři, který vymysleli Římané, měsíc únor vůbec neexistoval? Nebyl v něm ani leden, tyhle dva měsíce byly prostě v kolonce “zima“ a lidé si je do kalendáře vložili až později. Počátek roku byl v březnu a dává to docela smysl. Dnes jsou lidé sice aktivní po celý rok a zimní a jarní měsíce se tolik neliší, když se ale zadíváte na přírodu, určitě vnímáte, že leden a únor jsou měsíce, ve kterých jde především o to přečkat dočasnou nepřízeň a dožít se jara.

Příprava na hnízdní sezónu

V únoru, jak se prodlužují dny a třeba i na chvíli vysvitne slunce, se začínají ozývat ptáci. Samečci ptáků si obhlížejí teritorium a připravují se na sezónu hnízdění. Pokud se chystáte umístit na svoji zahradu ptačí budku, stále je vhodná doba, i když nejvhodnější je podzim, protože ptáci si ji zavčasu prozkoumají a vědí o ní s předstihem. Předjaří je ale také v pořádku, nové budky využijí ty páry, které se k nám vracejí po zimě, nebo ty, na které žádná nezbyla.

Ještě stále je důležité ptáky přikrmovat, jestli to tedy neděláte celoročně, protože zima není u konce a v přírodě nemusí být dost jídla pro všechny. Tím spíš, pokud je krajina vydatně zasněžená a promrzlá.

V Británii je týden od 14. února vyhlášen Národním týdnem ptačích budek, aby se zvýšil jejich počet (ptáků i budek) ve volné přírodě i v zahradách. Můžete si to pamatovat tak, že tento týden začíná na svatého Valentýna, protože my přece ptáky milujeme. Ptáci se kolem tohoto období navíc pomalu párují, aby dali základ nové generaci. Za normálních okolností by si ptáci vybrali pro stavbu hnízda dutinu ve stromě nebo ve zdi, ale jak už jsme několikrát na našem blogu řešili, těchto míst není v krajině mnoho, takže ptačí budky jsou takovou kompenzací, aby ptáků tolik neubývalo. Ptačí budku můžete vybrat podle toho, koho u sebe na zahradě chcete ubytovat. Liší se velikostí vstupního otvoru a také tím, jestli jde o uzavřenou budku nebo polobudku. Budka by měla být v každém případě dobře zabezpečená proti predátorům.

Sázení stromů a keřů a plánování osazení zahrádky

Před nástupem vegetačního období máte ještě možnost doplnit svoji zahradu o nějaké nové stromy nebo keře. Samozřejmě až v době, kdy je půda rozmrzlá. Můžete zvolit rovnou takové rostliny, které budou užitečné nejen vám, ale i ptákům. Doba tújová ještě není u konce, ale vy si můžete vytvořit živý plot i z přátelštějších rostlin. Túje kolem sebe vytvářejí totiž prostředí, které dalším rostlinám moc nesvědčí. Keře můžete vybrat pro ptáky i pro opylovače, nebo je zkombinovat. Keře pro ptáky fungují jako skrýš a zároveň jako samoobsluha, protože se ptáci živí zralými bobulemi. Pokud je úroda bobulí hojná, ptáci se na keřích shromažďují celou zimu a postupně ujídají zásoby.

Ještě stále máte dost času naplánovat si, co a kam vysadíte. Stromy a keře sázené na jaře mají pak celé vegetační období, aby dobře zakořenily a připravily se na další zimu.

Poslední úpravy keřů

Jestli plánujete ještě nějaké prořezávání a zastřihávání keřů, zkuste to stihnout do konce února, protože v březnu už si budou někteří ptáci stavět hnízda. Jako první bývají kosi, drozdi a červenky.

První předjarní květiny

Na konci února vykvétají první cibuloviny, sněženky a bledule, později také krokusy nebo ladoňky sibiřské. Pokud byste chtěli mít zahradu již ke konci zimy sem tam rozkvetlou, na cibuloviny musíte myslet už na podzim, kdy se vysazují.

První letošní veveřátka

Veverky se často páří už v lednu, samička je březí 38 dní, takže je klidně možné, že v některých veverčích doupatech už teď bydlí veverka i se svými mláďaty. Veverka svoje mláďata kojí, takže musí jíst za sebe i za všechny svoje potomky, aby měla dost mléka na jejich krmení. Pomoc v podobě krmítka naplněného ořechy a slunečnicovými semínky a vedle toho miska s vodou může mámě veverce a jejím mláďatům zachránit život.

Veverky si pro svoje zimní bydlení s mláďaty staví speciální hnízdo, které je zateplenější než to letní a je větší, aby se tam samička s mladými vešla. Pokud je ale potřeba, z důvodu bezpečnosti nebo velikosti, veverka svoje potomky klidně přestěhuje. Běžně má v okolí několik různých hnízd, které střídá podle potřeby. Sameček s malými veverkami nebydlí a samička si dává dobrý pozor, aby on ani jiní živočichové o poloze hnízda nevěděli.

Zaječí námluvy a proč nesbírat na procházce mláďata

U zajíců probíhá páření od února do října, pokud je zima teplá, tak klidně v lednu nebo i prosinci. Mláďata žijí se svou mámou v nadzemním pelechu (oproti králíkům, kteří žijí ve vyhloubených norách) a ona je navštěvuje jen na kojení. V závislosti na době páření můžete tedy narazit na mladé zajíčky už od února, samička je nechává v pelechu samotná, aby k nim zbytečně nepřitahovala pozornost. Když tohle lidé nevědí, můžou si myslet, že mláďata jsou opuštěná a že jim hrozí nebezpečí. Pokud se mládě nehýbe a jen se tiše krčí k zemi, znamená to, že je v pořádku. Zdravé mládě sebrané ze svého přirozeného prostředí je mládě zbytečně připravené o dobrý start do života.

Pozor dávejte i na své psy, protože ti by mohli na procházce malé zajíčky vyčmuchat a zakousnout.

Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.

Lidové pranostiky související s únorem často zdůrazňují, že pokud je únor teplý, zima ještě udeří. Letos se nám únorová zima opravdu vydařila, takže by snad mohlo přijít pěkné jaro. I když jsou pro aktivní volně žijící zvířata sníh a mráz velkou zátěží, pro přírodu v našem klimatickém pásmu je sněhová pokrývka důležitá. Nasycení krajiny vodou není jen o tom, jestli a jak moc prší, sníh hraje důležitou roli v tom, že se voda do půdy uvolňuje postupně a doplňují se stavy mělkých podzemních vod. Únor není na aktivity v přírodě a na zahradě moc bohatý, ale už v příštím díle našeho seriálu si to vynahradíme, protože březnem to všechno konečně začne.

Předchozí lednový díl si můžete přečíst ZDE.

Úvodní foto: pixabay.com