Pomoc broukům na zahradě – postavte jim pyramidu ze špalků

8. díl seriálu o přírodních zahradách

8 150

Brouci jsou důležitou součástí ekosystému. Někteří živočichové, jako třeba ježci a ptáci, se brouky a jejich larvami živí, naopak brouci si rádi pochutnají třeba na housenkách, mandelinkách, některé druhy konzumují i menší plže. Věděli jste, že larvy střevlíků jsou dravé a likvidují slimáčí vajíčka? To je dobrá zpráva pro všechny zahrádkáře. Horší zpráva ale je, že brouků v přírodě ubývá. Aby brouci naši krajinu neopustil úplně, což by byla velká škoda, připravili jsme pro vás tipy, jak jim můžete jednoduše pomoci.

Roháč obecný
Autor fotografie: Ondřej Kouklík

Největším evropským broukem je roháč, poznáte ho podle jeho charakteristických předních kusadel, zvlášť samečci roháčů mají kusadla jako hrom. My použijeme roháče jako názorný příklad toho, jak brouci v krajině fungují. V Česku totiž, stejně jako ve zbytku Evropy, roháčů ubývá, dříve poměrně hojný brouk u nás přežívá pouze na několika stanovištích. Je to hlavně tím, že potřebuje (podobně jako jiní brouci a další živočichové) dutiny starých stromů a mrtvé pařezy. Prostě taková ta místa plná dřeva v rozkladu, navíc v kontaktu se zemí.

Na fotografii nalevo vidíte samce roháče obecného. Jde o velkého brouka, samečci mají na délku 35 až 75 mm, samičky o trochu méně.

 

 

Jak si žijí roháči a co pro ně můžeme udělat?

Roháči zůstávají v okolí místa, kde se vylíhnou. Samčí doletová vzdálenost je až 500 metrů, samičky ale zpravidla necestují dále než 20 metrů od místa vylíhnutí a na své místo zrození se pak po oplodnění vrací naklást vajíčka. Tohle broučí chování znamená, že jednotlivé populace roháčů žijou často v izolaci a pouze na malém okruhu. Když není poblíž dost mrtvého dřeva, na které by se mohli brouci přemístit, celá populace na daném místě časem vyhyne.

Špalky pro brouky
Broukoviště, zdroj fotografie ptes.org

Důležitými stanovišti pro roháče jsou nejen lesy, ale i soukromé zahrady, pokud v nich najdou vhodné podmínky. Hlavní živný strom roháčů je dub. Dokážou se ale vyvíjet i v pařezech ovocných stromů. Potřebují tedy zmiňované ztrouchnivělé dřevo, které je v kontaktu se zemí, do takového dřeva pod zemí kladou samičky vajíčka. Larvy roháčů se vyvíjejí v kořenech, kořenových nábězích a kmenech umírajících či mrtvých stromů.

Vývoj je několikaletý a před kuklením si larvy udělají kukelní komůrku v substrátu v blízkosti tohoto mrtvého dřeva. Dospělý brouk pak žije jen několik týdnů, dřevem už se neživí, spoléhá na zásoby živin ze stadia larvy, svým jazýčkem může pít mízu stromů nebo šťávu ze spadaného měkkého ovoce.

Duby jsou živnou rostlinou i pro velké množství ostatních brouků živících se dřevem (tesaříci, vzácní kovaříci).

Co tedy my lidé můžeme pro roháče a jiné brouky udělat? Třeba jim vyrobit pyramidu z kulatiny. Když bude dřevo trochu zetlelé, tím lépe, samičkám roháčů vznikne vhodné prostředí ke kladení vajíček.

Návod na pyramidu ze špalků

Pyramida ze špalků
Broukoviště, zdroj fotografie ptes.org
  • Špalkovou pyramidu můžete vybudovat kdykoliv během roku
  • Použít můžete dřevo z listnatého stromu, pro roháče je nejvhodnější dub
  • Kulatina by měla být tlustá alespoň jako paže dospělého člověka
  • Špalky umístěte ideálně do polostínu, aby se zabránilo vysychání
  • Dřevo je potřeba zahloubit do země (50 cm nebo i hlouběji), aby nasávalo vlhkost z půdy
  • Přes pyramidu nechte klidně popínat nějaké rostliny, zajistí stín a budou zadržovat vlhkost

Taková pyramida ze špalků bude přínosem i pro další druhy včetně hub, bezobratlých žijících v mrtvém dřevě a také pro zvířata, která se těmito bezobratlými živí. Bude to skvělé místo, kde budou malí savci číhat na potravu, místo pro vyhřívání plazů a mohou zde žít i včelky samotářky (ty druhy, které hnízdí ve dřevě).

Jak jinak můžete broukům pomoci?

  • Když je to možné, nechte pařezy na místě původního stromu, můžete z nich vytvořit zahradní prvky obrůstající dalšími rostlinami
  • Nepoužívejte na své zahradě pesticidy
  • Zahradní nádrže na vodu vždy zajistěte víkem, aby se v nich brouci netopili, nebo použijte speciální plovák, díky kterému se hmyz neutopí
  • Vyhněte se používání netkaných textilií nebo různých zahradních folií proti plevelům, nově vylíhlí brouci by v nich mohli uvíznout a zemřít (zakuklené larvy se nacházejí v půdě)
  • Když najdete ve ztrouchnivělých sloupcích plotu larvy a potřebujete s plotem manipulovat, vykopejte jámu někde jinde na zahradě a larvy tam přemístěte spolu s trochou původního rozloženého dřeva, pak je jemně přikryjte zeminou

Nikdo vám bohužel nezajistí, že se ve vaší pyramidě ze špalků ubytuje zrovna velkolepý roháč, ale i takový střevlík může být dobrým sousedem. Zvlášť pokud vám vaši úrodu ohrožuje parta nenasytných slimáků, může být střevlík fajn parťákem, který vám pomůže nastolit rovnováhu přírodní cestou.

 

V minulém díle o přírodních zahradách jsme se věnovali tématu plazů a výrobě hadníku.

Zdroje informací:

Anglický web nejen o roháčích ptes.org

Úvodní foto: pixabay.com

Mohlo by vás také zajímat

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.