Přispějte k ochraně plazů vybudováním hadníku

Jestli jste slovo hadník ještě nikdy neslyšeli, tak vězte, že jde o takovou uměle vytvořenou ubytovnu pro ještěrky, slepýše a hady. Je to ale zároveň i líhniště, kde se mohou tito živočichové v klidu rozmnožovat a vyvádět nové generace.

Co dobrého vám může hadník na zahradu přinést?

Kromě druhové rozmanitosti a spousty příležitostí k pozorování nových obyvatel zahrady také skvělé obránce vaší úrody před hlodavci – to v případě, že se v hadníku usídlí užovky. Pokud se vám do hadníku nastěhuje slepýš, tak ten vám pomůže se slimáky, hmyzem a dalšími bezobratlými. Ještěrky pak konzumují převážně různé druhy hmyzu, pavouky a žížaly. Všechny užovky, ještěrky a slepýši žijící v Česku jsou ohrožení, někteří dokonce kriticky, takže tím, že jim vytvoříte vhodné zázemí, přispíváte k ochraně přírody.

Jak vybudovat hadník?

Hadník není nijak složitý, jen na něj budete potřebovat dost prostoru. Hadník se skládá z ohrádky a výplně. Doporučuje se plocha alespoň 2 x 2 metry, může být ale i větší, například 3 na 3 metry, to když máte opravdu velký pozemek a chcete na něm pozorovat co nejvíce plazů. Čím větší líhniště, tím vyšší pravděpodobnost, že uvnitř vznikne vhodné mikroklima. Ohrádka musí fungovat zároveň i jako průlez, musí tedy obsahovat nějaké mezery. Na výšku je ideální 1 až 1,20 metru. Na ohrádku můžete použít dílce drátěného plotu s oky 5 cm, nebo ji můžete sestavit i z prken či klád. Mezi prkny musí být ale otvory (mezery) minimálně 6 cm, aby se obyvatelé hadníku dostali dovnitř a ven, maximální šířka otvoru se uvádí 20 cm, to zase kvůli tomu, aby se na živočichy v hadníku nedostali predátoři zvenčí. Jestli budete používat dřevo, zvolte neošetřené (nenamořené, nenalakované). Při použití konstrukce ze dřeva se doporučuje vnitřek ještě vyložit pletivem s 5 cm oky.

Čím hadník naplnit?

Když máte připravenou konstrukci, můžete začít prostor plnit.

Na dno přijde vrstva větví, větviček a různých klacíků, na to vrstva hoblin, hnoje, štěpky a kůry, záleží, co máte zrovna k dispozici. Pak můžete pokládat zase dřevo a menší i větší větve. Můžete přidat i hnůj, kompost, odpadní zahradní materiál (listí, posekanou trávu). V hromadě by mělo být díky procesům rozkladu brzy teplo a vlhko, což je to správné klima pro líhnutí plazů. Vrstvy můžete prokládat i lepenkou, papírem nebo přírodními textiliemi.

Výplň bude potřeba jednou za rok doplnit, protože si bude postupně sesedat. Je to jako s kompostem, ale tenhle kompost nikdy nepřehazujete, abyste obyvatelům neublížili. Materiál se doporučuje doplňovat jednou ročně v období od začátku května do půlky června, kdy je nejmenší pravděpodobnost, že se zde budou nacházet březí samice nebo nakladená vajíčka, která byste mohli nechtěně poškodit. Ani v zimě se nedoporučuje s hadníkem manipulovat, protože v něm může některý z živočichů přezimovat.

Místo pro líhniště má být slunné, aby bylo zajištěno dostatečné prohřátí substrátu, nesmí být ale vystaveno slunci do té míry, aby zcela vyschlo. Vhodné umístění je blízko různých suchých kamenných zídek se skulinami nebo hromady kamení, protože to jsou oblíbená zimoviště plazů, takže se tam po vylíhnutí mohou rovnou přesunout.

Celý hadník se nakonec doporučuje ještě znovu překrýt pletivem s 5 cm oky, protože na snůškách a mladých plazech si rádi pochutnají různí predátoři. Ti z volné přírody jako jsou lasicovití, potkani, bažanti a draví ptáci, nebo domácí zvířata jako jsou kočky, psi nebo třeba i slepice.

Jako doplněk můžete část hadníku překrýt fólií nebo plechem, vznikne tak chráněné místo s vyšší teplotou. Ještěrky, slepýši nebo užovky se na nich mohou vyhřívat.

Nenastěhuje se mi do hadníku zmije?

Jediným jedovatým hadem v České republice je zmije obecná, pokud ale nebydlíte v lokalitě, kde se běžně vyskytuje, nemusíte mít obavy. Dříve byla k vidění poměrně běžně, pak její výskyt dost klesnul a momentálně se nachází hlavně v podhorských a horských oblastech. I tak je velmi plachá a skrývá se hned, jakmile zaregistruje vibrace lidských kroků. Zmije bývá občas zaměňována s užovkou hladkou, když jste na procházce a narazíte na hada, ten většinou okamžitě zmizí a člověk si jen v rychlosti všimne něčeho klikatého. Užovka hladká má na hřbetě také vzorek a je o hodně pravděpodobnější, že v přírodě potkáte právě užovku.

 

Jestli se chcete na své zahradě těšit ještěrkami, slepýši nebo užovkami, kromě zmíněného ubytování a různých skalek je potřeba upustit od všech chemických postřiků a jedovatých návnad na slimáky. Jedy do přírodní zahrady nepatří, protože ničí jak kořist, tak predátory. Obyvatelům zahrady můžete nabídnout mělkou misku s vodou. Některé druhy užovek vyhledávají vodní plochy, takže je přilákáte třeba jezírkem s pozvolným vstupem do vody. Takovou přírodní zahrádku ocení nejen plazi, ale i další volně žijící živočichové.

V minulém díle seriálu o přírodních zahradách jsme se věnovali jedlému trávníku.

O životě ještěrek si můžete přečíst i na našem samostatném webu Život na zahradě > Ještěrky.

 

Zdroje informací:

Text Mojmíra Vlašína Jak založit líhniště neboli hadník

Článek Záchranný program užovky stromové v České republice

Přehled výskytu zmije obecné

Seznam plazů volně se vyskytujících v Česku

Úvodní foto: pixabay.com