Kvalitní kompost z vlastní zahrady

Půda na poli, kde vládne konvenční zemědělství, je hrubá, suchá, tvoří hroudy. Je to půda vyčerpaná, která je schopná zadržet jen minimum vody, zbytek vody sklouzne po povrchu a odplaví s sebou část ornice. Jak je možné, že v takové půdě něco roste? Na konvenčních polích se k stimulaci růstu používají umělá hnojiva. Rostlinám pak stačí jen půda jako hmota, do které se stále znovu přidávají “živiny“, aby zde vůbec něco rostlo. Ekologové tomu říkají, že “půda funguje jen jako držák na rostliny“. Během takového hospodaření se sice pokryjí nároky rostlin na živiny, ale zapomíná se na nároky půdních organismů, což významně ovlivňuje kvalitu půdy.

“Kvalitní půda poskytuje rostlinám všechny živiny sama o sobě.“

Jak vypadá zdravá půda?

Ideální půda pro pěstování plodin na zahradě je půda plná humusu, půda, která je živá, protože ji obývá velké množství půdních organismů, které ji permanentně zúrodňují. Taková půda obsahuje dost minerálů, které může poskytnout rostlinám jako výživu. Zdravá půda v sobě zadržuje dostatek vláhy, kterou si pak rostliny mohou odebrat.

Plodiny, které z takové půdy vzejdou, mají daleko větší výživovou hodnotu a co poznáme na první zakousnutí, mají lepší chuť!

Zdravá půda dobře zadržuje vodu (nasaje ji jako houba), je plná života od nejmenších tvorů (neviditelné půdní bakterie) až po žížaly, kvalitní půda je pěkně nakypřená, ale to nedocílíte obracením, ale spíš tím, že necháte všechny ty živé tvory pracovat a spolu s rostlinami vytvořit ideální půdní strukturu. Součástí půdy je i vzduch, který je v chodbičkách a na místech po odumřelých koříncích rostlin. Zdravá půda by měla být stále pokrytá mulčem (tím živým nebo dodanou organickou hmotou), nebo porostlá. To aby byly půdní organismy chráněny před vnějšími vlivy. Mulč navíc dodává zemi průběžně živiny.

Z čeho se skládá půda?

Půda je tvořena zvětralou horninou (~45%), vzduchem (~25%), vodou (~25%) a organickou hmotou, což je zbylých cca 5% a jsou to půdní organismy, kořínky a humus. 5% se zdá být málo, ale těchto pár procent ovlivňuje i provzdušnění půdy a zároveň i množství vlhkosti, které se v půdě drží.

Jak si takovou půdu na zahradě vytvořit?

Možná jste se stali majiteli pozemku, kde se chystáte něco vypěstovat. Nebo jste se rozhodli, že nechcete pokračovat v systému zahradničení ve stylu hnojení, herbicidy, pesticidy. Nechcete si zeminu kupovat v pytlích, ale chcete si takovou krásnou půdu vytvořit na vlastní zahrádce.

Jednou z možností je samozřejmě kompostování, díky kterému si takovou výživnou zeminu můžete “vyrobit“ sami a pak ji do půdy dodávat.

Pokud ale půjdeme dál, takovou půdu si můžete vytvořit i přímo na místě, kde se chystáte zahradničit.

Jak na to?

Rozvržení zahrady

Nejde jen o estetickou záležitost, jde o to, že pokud chceme mít půdu opravdu v pohodě, nesmíme po ní chodit, je tedy potřeba vytvořit systém cestiček a záhonků. Z cestiček bychom měli dosáhnout na všechna místa na záhonech. Velikost záhonů tedy přizpůsobujeme rozměru “na dosah ruky“.

Co chceme do půdy vložit

Dejme tomu, že půda, ze které vycházíme, není nic moc, ale to vůbec nevadí, my ji můžeme spoustu látek pro začátek dodat.
dřevěné uhlí – oživuje půdu svojí porézností, můžete ho předem namočit něčím výživným, nebo ho prostě jen mělce zarýt do země a nechat přírodu konat
kamenné moučky – uvolňují do půdy minerály, ale velmi pomalu a postupně, moučkami se remineralizují půdy a upravují jejich vlastnosti
agroperlit – jde o médium vulkanického původu, je velmi porézní, vylehčuje půdu, zvyšuje provzdušnění
kompost – kompostování není žádná velká věda, stačí si nastudovat principy tvorby kompostu, sem tam ho přeházet a dostanete hmotu plnou živin, kterou pak můžete přidávat k rostlinám, kompost dávejte spíše k povrchu a ideálně přikryjte mulčem

Kypření půdy

Pokud je půda příliš zhutnělá, bude potřeba ji nakypřit. Bude to velký zásah, ale jestli vše dobře dopadne, bude to poslední obracení půdy a rytí, které budete provádět. Další provzdušňování už za vás budou dělat půdní organismy a rostliny. Do půdy se během kypření dostane vzduch a můžete do ní zamíchat také různé výše uvedené “přísady“.

Na takto připravenou půdu už nešlapeme, pohybujeme se pouze na cestičkách. Každým došlápnutím bychom porušovali křehkou půdní strukturu. Ta je zpočátku uměle vytvořená (nakypřením nástroji), ale postupem času si půdní organismy vybudují vlastní systém života v půdě. Co se stane, když půdu zryjeme? Obrátíme ji vzhůru nohama.

Každý půdní mikroorganismus vyhledává jinou hloubku a tím, že ho přestěhujeme do jiného patra, ho většinou usmrtíme. Proto by mělo být tohle důkladné zrytí zahrady ve jménu permakultury poslední manipulací s vrstvami půdy. Dále už budeme jen dodávat živiny na povrch.

Zelené hnojení

V zemědělství se využívají takzvané meziplodiny, což jsou rostliny, které se nesklízejí, ale jsou zasety, aby na poli něco bylo (ochrana půdy, snížení eroze) a poté zapraveny do půdy jako takzvané zelené hnojení. Vy si můžete zvolit rostlinu, kterou chcete nechat na místě růst, nebo prostě počkat, co tam vyroste (asi nějaký plevel tedy doprovodná rostlina) a pak to zamulčovat a máte krásný základ humusu pro budoucí plodiny. Myslete při tom také na to, že pokud meziplodina odumře a vy ji necháte pěkně na místě a nezryjete, po odumřelých kořenech vzniknou chodbičky pro vzduch a vodu, což půdě velmi prospívá.

Mulč jako výživa na povrchu půdy

Když máme půdu nakypřenou a do ní dodané různé zlepšující ingredience, můžeme pokračovat vylepšováním na povrchu. Mulčováním, tedy pokrýváním půdy vrstvami organického materiálu, dodáváme půdě další živiny, které se postupně rozkládají a půda je vstřebává do země. Jde o další ze způsobů zúrodňování půdy.

Jako mulč můžeme použít posekanou trávu, kompost, listí, slámu, štěpku z listnatých stromů, všechno můžeme smíchat dohromady a rozprostřít na povrchu. Mulč chrání půdu před vysycháním, přehříváním a brání růstu plevelům. Pro neúrodnou půdu je mulč jako potrava, postupně ho vstřebává, takže bude potřeba ho průběžně doplňovat. O mulči už máme na blogu samostatný článek, ve kterém je pokrytí půdy rozebráno podrobněji.

Pokud se budeme držet výše uvedených principů, vznikne nám půda, která je plná organické hmoty, má pěknou strukturu (vzduch v půdě a distribuce jednotlivých složek) a zadrží daleko větší množství vody. Možná jste se nad tím nikdy nezamysleli, ale půda je živý organismus, který může být buď aktivní a nasycený, nebo podvyživený a v útlumu. Když tento organismus nakrmíte, tedy dodáte mu vše, co potřebuje, on vám pak zajistí úrodu, která na oplátku nakrmí vás.

Předchozí díl seriálu o zakládání louky na zahradě si můžete přečíst zde.

 

Další zdroje informací pro zvídavé zahradníky:

Kniha Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku

Debata Duše K 17.11. 2019 – tentokrát o půdě a cyklech života

Přednáška Jak nevyschnout

Kniha Život v půdě