Naše spolupracovnice Markéta Nováková pro vás připravila nový seriál, který se celý točí kolem krásného a obsáhlého tématu zahrad. Věříme, že toto téma zaujme a přinese vám mnoho užitečných informací a inspirace.
Šetření vodou není jen o tom, že šetříme penězi, i když to může být jeden z motivů. Šetření vodou je i vnímání vody jako vzácného zdroje, kterého si vážím a přistupuji k němu s respektem.
Když máme nonstop přístup k vodovodu a zdroji pitné vody, když si můžeme kdykoliv otočit kohoutkem a napít se či zavlažit záhony, zacházíme s vodou často jinak, než když víme, že je její zdroj omezený. Jsou krajiny, které se s nedostatkem vody potýkají už od nepaměti a kde přežijí jen rostliny a živočichové, kteří jsou suchu dokonale přizpůsobení. Něco takového v našem mírném pásmu moc neznáme, i když postupným upravováním krajiny jsme si nevědomky připravily výzvy, kterým momentálně čelíme. Nebudeme tu vyjmenovávat, co všechno je v naší přírodě špatně, spíš chceme nabídnout řešení pro ty, kdo nechtějí jen tak stát a přihlížet. Podle trefného čínského přísloví: „Ať ten, který tvrdí, že něco nejde, nezdržuje toho, který to dělá.“
Jestli jste se rozhodli řešit nedostatek vláhy komplexněji, následující tipy vás navedou na správnou cestu. Jednotlivá témata jsou zatím jen lehce nastíněna, některým se budeme věnovat více v dalších textech. Berte to jako seznam, co všechno můžete udělat, aby byla vaše zahrada suchu odolnější.
Jak tedy přistupovat ke své zahradě, když chceme nebo musíme šetřit vodou?
Správný výběr rostlin a stanoviště. Dejte přednost původním rostlinám, nebo rostlinám vhodným pro vaše klima. Kdo někdy pěstoval nějakou exotickou rostlinu původem třeba z vlhkých tropů asi tuší, na co narážíme. Neznamená to, že si máte svoji zahradu osázet kaktusy, ale že si z dostupné nabídky máte vybrat ty, které přinesou užitek a zároveň nemusí být permanentně napojené na přísun vody a vzdušné vlhkosti. To platí především pro trvalky, keře a stromy, tedy rostliny, které budou trvalou součástí vaší zahrady.
Zmapujte si svoji zahradu z hlediska půdního složení a sucha/vlhkosti zeminy. Respektujte potřebné mikroklima rostlin, které se chystáte na zahradu umístit. Nemusí jít o žádný speciální chemický rozbor, stačí jen klasifikace suché/vlhké stanoviště a slunné/stinné stanoviště. Pokud si dáte vlhkomilné rostliny na místo, kde by měla být spíše skalka, nic dobrého vám to nepřinese, naopak vám to odčerpá spoustu vody a výsledek stejně nebude takový, jaký byste očekávali. Při osazování zahrady tedy počítejte už dopředu s tím, jaké stanoviště daná rostlina preferuje.
Rostliny na zahradě rozmisťujte v blocích a skupinách podle náročnosti na zálivku. Společenství rostlin, kterým se dohromady daří a mají podobnou potřebu vláhy, vám ušetří nejen vodu, ale také spoustu času. Místo jednotlivých rostlin rozesetých po zahradě zaléváte celou skupinku najednou. Rostliny se pak o dostupnou vláhu rozdělí.
Vybírejte si odrůdy, které jsou na sucho adaptované. Můžou to být i takové rostliny, které pocházejí ze suššího podnebí, takže je jejich odolnost prověřená.
Zrušte nakrátko střižený anglický trávník, který je na sucho extra citlivý. Krátký trávník je taková černá díra na vodu, čím víc ho stříháte, tím více ho musíte zalévat, ale i tak většinou v průběhu léta zhnědne a zflekatí. Nahraďte alespoň část trávníku rostlinami, které nepotřebují tolik péče a nespotřebují tak velké množství vody. Může to být třeba kus květinové louky, která potěší nejen vaše oko, ale i opylující hmyz či ptáky.
Zasaďte si na zahradu strom, ideálně několik stromů, ve společenství se jim bude lépe dařit. Pokud budou mít hluboké kořeny (každý druh stromu má jiný kořenový systém), budou si brát vláhu z hloubky. Takové stromy snášejí sušší půdy. Strom poskytne vaší zahradě stín a vzdušnou vlhkost – voda, která se odpařuje z listů. Jestli máte dostatečně velkou zahradu, strom je nejlepší klimatizační jednotka.
Půda na zahrádce by neměla být moc zhutnělá, čím kvalitnější zemina, tím více vody zadržuje. Je v ní prostor pro vzduch, kořínky a půdní živočichy. Dokonalá zemina by měla fungovat jako houba, vodu rychle nasát, zadržet a pak postupně nechat rostliny, aby si z ní braly, co potřebují. Čím kvalitnější je tedy zemina na vaší zahradě, tím lépe se vám bude s vodou hospodařit. Zacházejte s půdou tak, abyste ji obohacovali, ne vyčerpávali.
Mulčování
Na odkrytou zemi použijte mulč, aby půda nevysychala. Mulč zadržuje vlhkost a může vám ušetřit až 70% zálivky. Nejběžnějším vhodným mulčem je sláma nebo štěpka z listnatých stromů. Tento živý materiál funguje navíc jako izolace (před zimou i před žhavým sluncem, žížaly vám poděkují). Mulč by ale neměl hnít a rostliny dusit, nepoužívejte tedy třeba vlhkou najemno nasekanou trávu. Nedoporučuje se ani nadrcené dřevo či kůra z jehličnanů, protože uvolňují látky, které ostatním rostlinám brání v růstu.
Organický mulč se na záhonku postupně rozkládá, takže navíc zásobuje půdu živinami. Pro některé rostliny se hodí i štěrk nebo nadrcené cihly – ty ale nepřidají do půdy žádné živiny.
Když teprve čekáte, až vám něco vyroste, můžete nechat zeminu “nahou“ a mulč přidat, až když má rostlinka pár centimetrů.
Živý mulč jsou plazivé rostliny, které vytvářejí živé zelené koberce. Je vhodný na místa, kde nechcete nic zvláštního pěstovat, ale zároveň zde nechcete nechat prostor pro plevel.
Před pokrytím mulčem zeminu dostatečně prolijte. Po pokrytí mulčem můžete rostliny zalévat jako obvykle i přes mulč. Na toto téma připravujeme i samostatný text, protože je to opravdu jednoduchá technika s velkým přínosem.
Zavlažování
K zalévání používejte takzvanou šedou vodu nebo vodu dešťovou. Šedá voda je použitá voda z domácnosti, která není natolik znečištěná, takže se dá lépe upravit a následně využít na zalévání (je to veškerá voda kromě vody z WC). Neměla by se ale dostat přímo na plody, které pak budete jíst. Používání této vody jde ruku v ruce s ekologickými mycími prostředky, protože najednou musíme více přemýšlet o tom, co za přípravky v domácnosti používáme a co z domu vypouštíme. Čištění šedé vody se může odehrát v domácí čistírně odpadních vod, nebo třeba i v kořenové čističce.
Zadržováním dešťové vody na svém pozemku šetříte pitnou vodou z vodovodu a šetříte taky náklady na zpracování vody, která by jinak odtekla do kanalizace. Kde můžete, tam si umístěte okap se svodem do sudu nebo nádrže, třeba i na malé stříšce u dílny či altánu.
Více dešťové vody na své zahradě udržíte i díky terénním úpravám. Zvlášť když máte zahradu z kopce, voda po ní pomalu stéká odshora dolů. Je potřeba ji zastavit, což uděláte tím, že jí dáte do cesty překážky. Můžete vybudovat různé terasy nebo příkopy a další terénní prvky napříč sklonem svahu. Existuje ještě jedna terénní vychytávka, říká se jí svejl (z anglického swale), je to kombinace příkopu a násypu, který efektivně zadrží vodu a uloží ji pod zem, odkud si ji rostliny mohou pomalu odebírat.
Zalévejte chytře, to ale neznamená moderní zařízení s nádržemi a sondami, ale spíš způsob, jakým vodu rostlinám poskytujete. Při klasickém zalévání shora na povrch půdy se hodně vody odpaří nebo odteče. Tomu může zabránit mulčování, ale také používání zavlažovacích nádob. To jsou hliněné nádoby zahloubené do země, které skrz svoji stěnu předávají vodu do okolní zeminy, ze které si ji rostliny samy odebírají. Vy doplňujete vodu do nádoby a rostliny už se samy obslouží. Další z jednoduchých triků, kterým se budeme ještě podrobněji věnovat.
Možná jste si všimli, že jednotlivé tipy tvoří dva hlavní tematické okruhy. První se týká především návrhu zahrady a výběru správných společenství rostlin. Druhý okruh je o tom, kde vodu brát. Celé je to doplněné o praktické jednoduché zlepšováky, které přinesou téměř okamžitý efekt. Všechny tyto principy vám dají dohromady zahradu, která si vystačí s minimem vody oproti původní spotřebě a bude navíc trvale udržitelnější. Možná je teď pravý čas opustit starý způsob myšlení, i když se nám třeba vůbec nechce, a zkusit nový přístup, který více odpovídá situaci, ve které se nacházíme. Rádi vám k tomu nabídneme kopu inspirace.
Zdroje informací:
Web:
Tipy na knihy k tématu:
Úsporné zavlažování zahrady
Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku
Úvodní foto: permaculture.co.uk