Měli jste někdy na procházce v přírodě pocit, že vás někdo z výšky stromu pozoruje? Když jste se tam ale zadívali, kde nic tu nic? Možná to byla veverka, která vás monitorovala a čekala, až budete v dostatečné vzdálenosti a ona se bude moci vrátit ke své denní veverčí rutině. Ano, tušíte správně, náš seriál o živých tvorech kolem nás se od “přízemních“ ježků přesouvá do korun stromů k veverkám.
Veverky jsou podobně jako ježci samotářská zvířata, každá veverka má své teritorium, které si pečlivé chrání. Samička se potkává se samečkem jen za účelem páření, potom už si jdou každý po svém. Samička tedy vychovává mláďata sama, naučí je vše, co je potřeba, a když už jsou mladé veverky dostatečně samostatné (cca do konce třetího měsíce, ale může to být i dříve), samička je vypustí do světa.
Ač vám to na první pohled možná nepřijde, žije u nás v České republice jen jeden druh veverky – veverka obecná. Ta může mít barvu od zrzavé po hnědou až černou. Lidé si často myslí, že co barva, to jiný druh veverky, ale pravdou je, že všechny odstíny české veverky spadají pod veverku obecnou.
Pokud znáte z médií takzvané americké veverky (veverky popelavé), tak ty u nás nežijí, ale třeba ve Spojeném království a Irsku už tento invazivní druh pomalu vytlačuje původní veverku obecnou.
Veverčí rok
Veverka nespí zimním spánkem, je tedy aktivní v průběhu celého roku. Maximálně pár dní, kdy je opravdu ošklivé počasí, zůstává v hnízdě a nevylézá. Jinak ji ale můžeme v přírodě vídat od jara až do zimy.
Veverčí námluvy začínají často už v lednu, veverka je březí 38 dní a první veverčátka se tedy mohou narodit už v chladném únoru. Kolem 6 týdnů věku začnou veverčátka objevovat okolí svého hnízda, učit se lézt po stromech a shánět si potravu. Zpočátku jsou malé veverky poměrně nemotorné, ale všechno se brzy naučí. Máma je postupně odstavuje a malé veverky přecházejí na dospěláckou stravu – to jsou především různé oříšky a semínka, plody stromů, pupeny nebo mladé lístečky. Malé veverky se učí dělat si zásoby potravy na horší časy a chránit se před predátory. Predátoři mohou přijít jak ze země po stromě (kuna nebo kočka), tak z nebe (různí dravci), takže je potřeba být stále ve střehu, což se musí veverčí mláďata co nejdříve naučit.
Dříve nebo později musí veverčí máma svoje děti vyslat do světa (nejpozději ve 3 měsících věku mláďat) a každý si jde vlastní cestou. Je to především z toho důvodu, že má veverka několik vrhů do roka, takže po osamostatnění mláďat si hledá dalšího partnera, aby znovu zabřezla. Takto může mít i tři vrhy do roka, záleží na dostupnosti samců a také na veverčí kondici.
Kde veverky bydlí
Veverky bydlí převážně v hnízdech, které si staví na stromě ve větvích blízko kmenu. Jedna veverka může mít i přes 10 hnízd, protože je z bezpečnostního důvodu střídá. Každé bývá jinak velké a zateplené (více nebo méně), takže je veverka může měnit i v závislosti na počasí (léto nebo zima) nebo podle účelu (hnízdo pro jednu veverku versus hnízdo pro matku s mláďaty). Veverčí hnízda jsou eliptická, mají dva vchody – jeden hlavní a druhý únikový pro případ ohrožení.
Hnízdo je vyrobené z větví a klacíků (nosná konstrukce) a pak vycpané mechem a lýkem či trávou, nachází se od výšky 6 metrů, pro člověka jsou veverčí hnízda tedy poměrně mimo dosah a nenápadná. Pokud je ale vysokých stromů nedostatek, vyrobí si veverka hnízdo klidně i v keři pár metrů nad zemí.
Když byste chtěli veverkám nabídnou nějaké bydlení, vyrábějí se i speciální veverčí budky. Taková budka má dva vstupní otvory, je dostatečně prostorná, takže v ní může bydlet i samice s mláďaty. Nikdo vám samozřejmě nezaručí, že se vám v takovém domečku usídlí právě veverky a ne třeba ptačí rodinka, ale pokud se vám na zahradě pohybuje nějaká veverka, bydlení je jedna z možností, jak ji nalákat, aby u vás trávila více času.
Co veverky jedí
Veverky jsou specialistky na ořechy, dokážou jednoduše rozlousknout i tvrdý oříšek. Jedí i různá semínka a plody stromů. Preferují plody ořešáku, lísky, kaštanovníku jedlého, mají rády bukvice z buku, semínka ze šišek jehličnanů, občas si pochutnají i na žaludu z dubu. Pokud najdou na stromě jablko, často to skončí tak, že ho rozloupnou a vyjedí jen drobná semínka zevnitř. Veverky vědí, kde najít tu nejlepší a nejvýživnější pochoutku.
Kromě toho ještě rády konzumují pupeny stromů, květy (i jehnědy) a mladé šťavnaté pučící lístky. V lese si pochutnají také na houbách.
Veverky se občas scházejí na krmítku společně s ptáky, ale můžete jim pořídit i speciální veverčí krmítko, do kterého se ptáci nedostanou a veverka ho jedním pohybem otevře.
Přikrmování veverek se budeme více věnovat v jednom z dalších textů, dobré krmení a bydlení je prostě základ. V příštím díle veverčího seriálu si proto povíme podrobněji o tom, jaký druh “kuchyně“ a servírování veverky preferují a čím je můžete v krmítku i na zahradě opravdu nadchnout.
Další články věnované veverkám si můžete přečíst ZDE.
Zajímavé odkazy:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/opravnik-obecne-oblibenych-omylu-o-veverkach
https://inews.co.uk/news/environment/red-squirrels-comeback-pine-marten-predators-2002377
http://www.redsquirrels.info/education/feeding-red-squirrels/
https://www.ornita.cz/cz/leve-menu/historie-ornity-sdruzeni/veverka-obecna-sciurus-vulgaris