Když se řekne včela, spousta z nás si představí všeobecně známou včelu medonosnou (Apis melifera), která žije v úlu a vyrábí med. Tato včela žije v tzv. eusociálním uspořádání. Každé hnízdo má jen jednu včelí matku neboli královnu, schopnou klást vajíčka a ostatní včely jsou buď dělnice starající se o hnízdo (úl), nebo samečci zvaní trubci, jejichž jediným posláním je oplodnění královny. Včela medonosná je ale jen jednou zástupkyní z početné skupiny včel. V naší krajině můžeme potkat dalších více než 600 druhů včelek, většina z nich žije zcela nenápadně, převážně osamoceně. Říká se jim včelky samotářky.
V čem jsou včelky samotářky jiné
Přes 90 % druhů včel nežije v žádném společenství, ale vytváří páry. Tyto včely nazýváme často jako včelky samotářky. Tyto včely nevytvářejí med a nestaví si voskové plástve, přesto jsou pro nás životně důležité. Stejně tak jako výše zmíněná včela medonosná, i ony sbírají nektar a pyl z květů a také rostlinný olej. Ke sběru nektaru jim slouží sosák s jazýčkem. Včely nasátý nektar spolknou a v hnízdě vyvrhnou do plodové komůrky, nektar i pyl tak slouží jako potrava pro včelí larvičky i pro dospělé včely. Navíc ještě přenášejí na těle (či v těle) pyl. Díky tomu máme my i ostatní živočichové co jíst, jelikož pylem se většina rostlin rozmnožuje a rozmnožení velkého množství druhů rostlin je na opylení hmyzem přímo závislé.
Včelky samotářky jsou mírumilovné a plaché, nemusíte se jich tedy vůbec bát. Samičky sice mají žihadlo, ale oproti včele medonosné je obvykle drobnější a ani jejich jed, kterým se včely brání proti nepřátelům, není zdaleka tak silný. Včelky samotářky na vás jen tak nezaútočí, bránit se budou jen v případě, když byste je vzali do ruky a omylem zmáčkli. Díky těmto vlastnostem jsou skvělými společníky i na zahradě s dětmi a domácími mazlíčky.
Samotářky si nestaví žádná velká hnízda, hodně z nich využívá již existující dutinky, díry a škvíry. Nemusíte tak mít obavy, že by vám poničily zahradu nebo dům či chatu. Používají materiál, který je k dispozici a který jim vyhovuje podle jejich ekologických nároků (hlína, písek, rostlinná vlákna, dutinky ve dřevě, stébla rákosu atp.), ale potřebují ho tak malé množství, že to ani nepostřehnete.
Ze života včelek samotářek
Včely společně s kutilkami tvoří jednu celou nadčeleď blanokřídlého hmyzu s latinským názvem Apoidea – včelotvaří. Tato skupina je složena ze 13 čeledí, z nichž 9 je složeno ze zástupců samotářských včel. Jednotlivé druhy se liší svojí velikostí (od 4 do 30 mm), svým vzhledem, ekologickými nároky a také způsobem, jakým si tvoří svoje obydlí. Hnízdo včely samotářky je tvořeno přístupovou chodbou a plodovou komůrkou. Nepředstavujte si ho ale jako vosí hnízdo nebo hnízdo včely medonosné, je to většinou jen dutinka či skulina, do které jsou zabudovány jednotlivé komůrky.
Včely samotářky využívají k výrobě komůrek rozmanitý podklad a materiál. Podkladem mohou být přirozené dutiny v zemi nebo ve dřevě, chodbičky a hnízda jiného hmyzu, prázdné ulity plžů, skalní štěrbiny, převisy… Některé včelky samotářky si vyhrabávají chodbičky v zemi, v měkké dřeni stonků nebo v opadávající omítce. Hnízdí samotářsky, některé ale i komunálně (využívají ke vstupu do hnízda společný vchod, např. včelky rodu Lasioglossum, česky ploskočelky), popřípadě tvoří společenství, které už je jistým předstupněm systému včely medonosné.
Do komůrky umístí včelka zásobu potravy (směs květového nektaru a pylu) a naklade vajíčko. Pak plodovou komůrku uzavře a pokračuje v práci na další komůrce.
Při sbírání nektaru a pylu včelka rostliny nevědomky opyluje. Některé včelky samotářky pojmou za jednu návštěvu květu jen malé množství nektaru a pylu, musí tedy letět častěji a navštíví i mnohem více květů, což z nich dělá mistry v opylování.
Toto všechno je práce samičky, ale co dělají samečkové? Životním úkolem samečků je oplodnit samičku. Ani pak ale nezůstávají stranou, někteří pravidelně kontrolují hnízdní stanoviště, po letových trasách obletují keře a stromy a označují ho svým druhově specifickým feromonem. Lákají tím neoplozené samice, reagují na něj ale i ostatní samci, takže někdy dochází k samčímu rojení.
U většiny druhů včelek samotářek dochází na podzim k úhynu dospělců a zimu přežijí jen potomci v hnízdních komůrkách. Z nakladeného vajíčka se vyklube larva, která se živí připravenou potravou a poté se zakuklí. U některých druhů přezimují oplodněné samičky, u jiných kukly či mladí jedinci obou pohlaví, kteří se posléze na jaře páří. A celý koloběh pokračuje.
Domky pro včelky samotářky
Možná už jste si všimli, že se na trhu objevují speciální “hmyzí hotely“. Mimo jiné mohou ubytovat i včelky samotářky, pokud obsahují vhodné dutinky, protože i těm ubývá v přírodě vhodné prostředí k životu a přichází o místa, kde by mohly založit další generaci včelek.
Domeček pro včely samotářky si můžete i vyrobit. Na internetu najdete spoustu návodů, jak domek smontovat, v základu je to konstrukce ze dřeva, do které si naskládáte různý materiál (stébla rákosu, dřevo s vyvrtanými dírkami, cihly s otvory…).
Ať kupovaný, nebo doma vyráběný domek by měl mít stříšku s přesahem, aby do něj nepršelo. I tak ale nic nezkazíte, když ho v období, kdy už není hmyz aktivní (podzim až zima), přemístíte dočasně na nějaké suché místo. Včelí zárodky mají rády sucho a chladno, ale ne mráz. Před příchodem jara ho pak vraťte zpátky, aby mohly včelky v pohodě vylétnout. Dutinky pro samotářky by měly mít průměr 3 až 8 mm. Pokud zvolíme více různých průměrů, domek osídlí více různých druhů samotářek. Zadní strana domku (dutinek) musí být plná, průchozí dutinky samotářky neosídlují vůbec, nebo jen zřídka. Na délce dutinky nezáleží.
Zahrada pro včelky samotářky
Co potřebují včelky k životu kromě bydlení? Samozřejmě něco dobrého k snědku. Žádná včelka nepohrdne rozkvetlou loukou plnou pestrobarevných květů. Pro včely jsou nejvhodnější původní druhy rostlin, žádná exotika, ať je to luční kvítí, bylinky, keře nebo stromy.
Některé včely samotářky jsou úzce specializované na určitý druh květin, jiné jsou pro změnu ochotné čerpat nektar z různých zdrojů.
V zahradě, kde se chcete radovat z přítomnosti včelek samotářek, ale i jiného hmyzu, se vyvarujte používání pesticidů a jiných chemikálií. Na takovéto látky jsou nejen včely velmi citlivé.
Včelky samotářky jsou trochu opomíjené, ale my jim rádi pomůžeme dostat se na výsluní. Čím víc se o ně budete zajímat, tím více fascinující se vám jejich svět bude zdát. Takový neobvyklý domácí mazlíček, který nepotřebuje moc péče, i tak ho můžete od jara do podzimu pozorovat a v přímém přenosu sledovat, jak si vybírá místo ke hnízdění, buduje komůrku, hromadí nektar a pyl a posléze komůrku uzavírá. Takové malé domácí National Geographic.
Další články věnované včelkám najdete ZDE.
Zdroje a zároveň také doporučení na knihy:
Domeček pro včely a užitečný hmyz
Blanokřídlí České republiky