Tak schválně, podle čeho si vybíráte dovolenou? Možná vás zrovna letos poprvé napadlo, že vzdálenost hotelu od pláže a typ stravování nebudou ta jediná a nejdůležitější kritéria. V tomhle článku si shrneme, co všechno můžete udělat jinak než dřív. Pokusíme se spolu najít kompromis, jak se nevzdat cestování, ale zároveň srazit jeho dopady na minimum. No na minimum, znáte mě, radikální řešení mi moc nejdou, takže je zkusíme pro začátek omezit.
Proč se o to vůbec snažit? Jestli rádi cestujete, asi se vám líbí čistá příroda, kde jsou v řekách ryby, na loukách motýli a když nacházíte na čisté pláži mušle místo odpadků, je to prima, že jo? Kvůli tomu přece cestujeme, abychom se dostali na hezká místa. Tak proto to řešíme, aby ta hezká místa nezmizela z povrchu zemského.
Způsob dopravy
A hned do toho šlápneme. Létání je pověstné svou značnou uhlíkovou stopou, což je suma uvolněných skleníkových plynů. Problémem je obrovský, nepolevující nárůst letecké přepravy v posledních letech. Některé letecké společnosti sice začínají experimentovat s alternativními druhy paliv, ale vše je teprve na začátku a výsledek zatím nejistý.
Já samozřejmě chápu, že pokud máte rodinu na jiném kontinentě, nebudete dvakrát do roka cestovat jako Willy Fog a jednoduše poletíte. O tom tohle není. Jde spíš o to, co si sami před sebou a svými dětmi obhájíme. Musím na tu schůzku osobně? Nejde to po Skypu? Kdo mě nutí? Proč mě nutí? Je ta pravá dovolená na Zanzibaru? Nikde jinde hezky není? A proč tam chci? Protože to dobře zní? Nebo to byl můj životní sen a já se tam opravdu velmi toužím podívat?
Možná teď budete argumentovat možností offsetů (uhlíkových kompenzací) nebo emisními povolenkami v rámci EU. Myslím, že jde o úhel pohledu. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný, ale ani jeden z těchto nástrojů nás nenutí k tolik potřebné změně. Někdy možná i naopak. Můžete si totiž říct, že když jsou emise zastropované, je jedno jestli poletíte nebo ne. Taky si můžete koupit kompenzaci a zaplatit někomu, že za vás někde třeba vysadí stromy (snad se uchytí, snad vyrostou a neuschnou, snad se o ně někdo bude start, snad nebude pozdě). Možná se vám bude líp spát. Ale co na to dlouhodobý horizont? Platíme někomu, aby po nás uklízel, ale bylo by lepší tomu nepořádku předcházet. Je to vlastně stejné jako s recyklací…“Ale já přece třídím odpad“ Skládky jsou plné odpadu, který někdo vytřídil. Na dvorech recyklačních firem se kupí surovina, kterou nikdo nevykupuje. Dlouhodobě to řešení není, přestože je to potřebný a mnohdy i funkční systém. Tohle je téma, které je zásadní, budí vášně, pohoršení a vráží klíny mezi lidi, už jsem k tomu řekla svoje a teď se posunem zas k praktickým denním činnostem. Jste rádi? 🙂
Jídlo a pití
Pokud to jde, pijte vodu z kohoutku. Samozřejmě záleží na destinaci. Jestli jste se ale pro tentokrát vzdali toho létání, dost možná jste někde, kde to problém nebude. Další výhoda, že? Vodu s sebou řešíme klasicky lahvemi, které používáme na kola a ještě bereme starou obyčejnou termosku, kde voda vydrží krásně studená.
Co se jídla týče, je prima si nosit svoje svačinky a vyhnout se tím kupovanému jídlu s sebou, s kterým se pojí jednorázové obaly. Na druhou stranu, nejezdíme na dovolenou, abychom trávili hodiny v kuchyni, takže všeho s mírou. Pokud budete jíst v restauracích, vybírejte ty, kde servírují na talíře a dávají normální příbor, případně si noste svůj, zabere minimum místa. Pokud vybíráte fastfood, preferujte ten, který používá kompostovatelné obaly. Nebojte se zeptat. Ono když se jich zeptá každý den pár lidí, možná si je pořídí.
Pokud cestujete s dětmi, asi se nevyhnete minimálně jedné zmrzlině denně. Obyčejný kornoutek je jistě lepší volba než plastová miska s plastovou lžičkou. Jestli mě něco rozčiluje stejně jako brčka, tak jsou to tyhle malé plastové špachtličky. Pokud máte malé dítě, kterému zmrzlina padá, nechte si ji dát do vlastní mističky nebo hrnečku na kávu a použijte svou lžičku. Ostatně malá lžička se vejde i do té nejmenší kabelky, nosím ji pro dcerku v létě pořád s sebou.
Nákupy
I na dovolenou vozím svoji 13 let starou polyesterovou tašku Škoda Roomster, ve které mám nastrkané všechny možné pytlíčky na ovoce a pečivo. Ať jsme doma nebo jinde, zavěšuji ji ke dveřím, abych ji nikdy nezapomněla vzít s sebou. Zmačká se to všechno do kuličky, nacpe do batohu nebo i do kabelky a je to. Můžete jít příkladem i v zahraničí, a že to někde je vážně potřeba.
Hygiena
Naše domácnost přešla na tuhá mýdla, kromě toho, že krásně voní a připomínají mi prázdniny u babičky, tak se taky bezvadně převáží, nezabírají místo a ze své podstaty nikam nevytékají. Vždycky si říkám, co jsme na těch tekutých věcech viděli.
V naší domácnosti má taky už několik let své místo menstruační kalíšek, a právě při cestování doceňuji všechny jeho přednosti.
Také jsme omezili vlhčené ubrousky (ale děti už jsou větší) a většinu nehod prostě řešíme vlhkou žínkou a suchou bavlněnou utěrkou. Papírové kapesníčky máme samozřejmě s sebou, ale spíš pro jistotu. Vrátili jsme se k látkovým (díky babi za tvou kredenc plnou zásob z české Milety), a světe div se, nemáme při rýmě skoro vůbec odřené nosy. Tohle můžu opravdu doporučit.
Odpad
Na dovolené se snažíme chovat jako doma, takže zhasínáme, neplýtváme vodou a třídíme odpad. Dejte si pozor na různé styly i barvy kontejnerů a pozorně čtěte, co do nich patří. Někde se třídí do barevných pytlů a funguje svoz odpadu, jinde mají kontejnerový systém. Co jiný kraj, to jiný mrav.
Na závěr bych nám všem ráda popřála, abychom i do budoucna měli krásná místa na dosah a abychom uměli docenit i to, co máme za humny. Nepodléhejme zbytečně společenskému tlaku na to, jak má vypadat správná dovolená a užívejme si hlavně čas strávený se svými blízkými.