Bez odpadu s rozumem

0 2 932

První čtvrtina roku za námi, jaro v plném proudu, tak by se hodilo trošku bilancovat. Co Vaše novoroční předsevzetí? Jak jste na tom? Mezi nejčastější předsevzetí stále patří zdravější životní styl (lépe jíst a více se hýbat) a přestat kouřit. V posledních letech si ale lidé také dávají za cíl šetrněji nakupovat a produkovat méně odpadu.

Podle statistik v lednu závratně stoupá návštěvnost posiloven a sportovišť obecně. Někde dokonce o 200 procent. V únoru už je návštěvnost o polovinu nižší než v lednu a v březnu si nový životní styl udrží jen čtvrtina nadšenců. Proč? Trenéři se shodují, že hodně lidí přepálí začátek, vyčerpají se a cvičení už jim nepřináší radost a dobrý pocit. Vidím zde tak trochu paralelu s módní vlnou zero waste (život bez odpadu).

Pojďme se na to podívat trochu víc z blízka. Na začátku máte problém a pojmenujete ho, chcete zhubnout / omezit odpad. Pak hledáte řešení, brouzdáte na webu, hledáte informace jak na to. Pročítáte články, a nakonec si uděláte takový akční plán. Zapíšete se do fitka a začnete jíst lépe / najedete na zero waste způsob života. V obou případech je to šok, ale říkáte si, že začátky jsou vždycky těžké, takže se kousnete a dřete, přece se nevzdáte.

A tady podle mě podobnost končí. Zatímco začít cvičit může být opravdu těžké a ze začátku to může i bolet, omezení odpadu a změna myšlení směrem k větší zodpovědnosti k přírodě Vás „bolet“ nesmí. Jak jsme si řekli na začátku, nesmíte chtít všechno hned. Proto já osobně nemám moc ráda ten termín zero waste. Přijde mi trochu radikální a myslím, že na některé lidi může působit zbytečně negativně, jako něco, čeho nebudou schopni nikdy dosáhnout. A to je škoda.

Osobně preferuji výrazy označující životní filozofii jako less waste (s méně odpadu) a nebo ještě lépe sustainable (udržitelnou). Protože jediná změna, která má opravdu smysl je taková, která přetrvá, uchytí se, inspiruje lidi kolem, a tak se může šířit dál. Taková změna ale nesmí být příliš obtížná nebo kostrbatá. Pokud se ze dne na den rozhodneme, že přestaneme kupovat všechny potraviny, které mají obal, nachystáme zavařovačky, vyhodíme všechnu drogerii, která není eko a cruelty free (bez utrpení zvířat), nakoupíme hromadu sody a octa, abychom si mohli vyrobit domácí čistící prostředky, umícháme si zubní pastu, deodorant a balzám na rty, většinu z nás to doslova zavalí. Naše mysl bude zcela pohlcená myšlenkami na to, co musíme, nesmíme a odmítáme, že nás to vyčerpá a my to vzdáme. Pokud máte malé děti, pravděpodobně to vzdáte ještě rychleji.

Tak jak to udělat, abychom se nezbláznili a měli ze změny radost? Když jsem ještě chodila do školy, základem ekologického myšlení byly takzvané 3R reduce (omezit), replace (nahradit) a reuse nebo recycle (použít znovu). Přední iniciátorka zero waste Bea Johnson zařadila do své životní filozofie hned 5R v přesném pořadí: refuse (říkat ne / odmítat), reduce, reuse, recycle a rot (kompostovat). Já bych k tomu ještě neskromně přidala na první místo 6.R a to rethink (přehodnotit). Zastavte se a zamyslete, co už teď děláte dobře nebo alespoň lépe než dřív a pochvalte se za to.

Určitě něco najdete. Pravděpodobně máte svou lahev na vodu nebo alespoň tašku na nákup s sebou (ať už látkovou nebo plastovou). Výborně, máte skvěle nakročeno. Potom zkuste najít jednu věc, kterou můžete změnit hned. Možná je na čase vyměnit zubní kartáček, nebo jste narazili na bezvadné látkové pytlíčky na ovoce a zeleninu. Popřemýšlejte, kde nakupujete a jaké jsou Vaše reálné možnosti nakupovat víc bez obalu. Možná půjde koupit šunku u řezníka do vlastní krabičky nebo alespoň do papíru namísto vakuově balené ze supermarketu.

Vyberte jednu dvě změny a zařaďte je do běžného života. Teprve až zjistíte, že už tyto věci děláte automaticky a že jste si zvykli, hledejte další. Postupujte od malých změn k těm pro Vás zásadnějším. Pro každého to může být něco jiného.

U nás doma to rozhodně není stoprocentní. Ale snažíme se a přidáváme postupně, podle možností i věku členů domácnosti. Někdy se to nepovede, zapomenete se, nestihnete nebo onemocníte, nepranýřujte se. Důležitá je změna myšlení a snaha. Musí Vás to těšit, jedině tak dáte signál svému okolí, které třeba ještě váhá, že to není zas takový problém. Jsem přesvědčená, že touhu dělat věci lépe má v sobě každý, jen je třeba najít cestu nebo impuls. Tím impulsem můžete být pro své okolí právě Vy.

Mohlo by vás také zajímat
Zanechte komentář