Když jsme před cca 10 lety začali v Zelené domácnost vyvíjet, vyrábět a prodávat čmelíny, neexistovalo ani slovo čmelín. Tehdy se jim říkalo úly pro čmeláky. Chtěl jsem to změnit, protože dost lidí si v té době myslelo, že čmelák je sameček od včely. A tak mně napadl název čmelín, abych včely a čmeláky více odlišil. A už u toho názvu zůstalo, a to je asi dobře.
Lidé, kteří chov čmeláků ve 20. století zkoušeli, nebyli moc propojení, a tak každý experimentoval a zkoušel po svém. Většina to po pár nezdarech vzdala, vydrželo jich jen pár. Měl jsem to štěstí, že jsem v té době sehnal kontakt na pana Stuchla. Ten choval čmeláky na své zahradě nedaleko Seče, která byla plná kvalitních čmelínů dělaných podomácku ze zbytků, a skvěle funkčních klapek proti zavíječi. Vývoji svých čmelínů a klapek se pan Stuchl věnoval, na dnešní dobu, neuvěřitelných 40 let. Stále se snažil své výtvory vylepšovat, ku prospěchu a bezpečnosti čmeláků a trpělivě zkoušel a zkoušel, jak to funguje v praxi. Zahrada mu byla malá, a tak další čmelíny umisťoval i v jiných lokalitách. Experimentoval již tehdy i se čmelíny v zemi, pár jich měl u Řípu, další měl i na balkoně svého pražského bytu.
Trápilo ho, jak čmeláků ubývá a jak se my lidé chováme k přírodě. Dlouhé hodiny jsem si s ním povídal nejen o čmelácích, ale i tom, jak udělat zahradu a krajinu přátelskou opylovačům a všemu živému. Z našich rozhovorů postupně vznikla kostra a náplň webu www.cmelaci.cz, jehož je pan Stuchl hlavní autor. Tehdy mu bylo přes 70 let a byl moc rád, že se díky webu jeho dlouholeté zkušenosti dostanou k dalším nových chovatelům.
Právě design čmelínů a klapek pana Stuchla, léta zkoušený a zdokonalovaný, je stále základem pro naše sériově vyráběné čmelíny. Začátek výroby nebyl snadný, protože pan Stuchl nám nic neodpustil a vše muselo být tak, aby čmelíny a klapky opravdu pomáhaly. Trvalo skoro rok, než byl spokojen s materiály, tvary a zpracováním.
Jak čas plynul, enormnímu zájmu o čmeláky, který jsme webem a komerčním prodejem rozpoutali, si všimly i další firmy a začaly vyrábět vlastní čmelíny. Některé vyrábějí spíše dřevěné krabice, kde čmeláci nepřežijí déle, než do prvního ochlazení či horkých dnů, nebo do prvního ataku čmeláčích predátorů. Strašně mě to štve. Jiné čmelíny nabízejí chovatelé, kteří vyrostli na našem typu čmelínů a začali experimentovat se změnami. Nic proti, vše se vyvíjí, ale vždy si vzpomenu na doporučení pana Stuchla (již bohužel zemřel), který mi říkával: „ Abys poznal, že něco nového opravdu funguje, je potřeba mnohaleté testování na více lokalitách, jinak se rozhoduješ jen podle svých subjektivních pocitů a dojmů a to je často pro čmeláky špatně“.
A tak jsou naše čmelíny zdravě konzervativní. Mírné a postupné inovace neděláme za každou cenu, ale až tehdy, když máme jistotu, že to jsou změny opravdu k lepšímu. Chceme se ale také i nadále snažit o to, aby chov čmeláků nebyl složitější, než být musí. Nechceme z pomoci čmelákům dělat exkluzivní koníček pro pár nadšenců, jde nám o co největší, ale současně opravdovou pomoc.
Nepřekročitelnou hranicí pro inovace jsou ale pro nás „vychytávky“, které hubí spousty tvorečků kolem jen proto, aby „naši“ čmeláci prý byli v bezpečí. Lepidla a pasti, ve kterých škvoři, vosičky a další hmyzáci hynou bolestnou a dlouhou smrtí nemají na zahradách milovníků přírody (nejen čmeláků) co dělat. Snažíme se samozřejmě zabraňovat těmto zvířatům, která čmeláčímu hnízdu nesvědčí, přístupu do čmelína, ale ne cestou jejich hubení a zabíjení.
Vždyť vše živé v přírodě má své místo a význam. My lidé zatím víme o přírodních souvislostech stále velmi málo. A tak bychom si neměli hrát na Pána Boha a rozhodovat, zda toho či onoho na zahradě nechceme, a tak ho zabijeme. Popravdě se děsím lidí, kteří, jen na základě své domněnky, klidně odsoudí nějaké tvory k likvidaci nejen na své zahradě, ale ještě to prostřednictvím internetu, poradí dalším. A ti pak třeba bez výčitek pod vlajkou ochrany čmeláků taky pobijí nešťastníky, kteří právě upadli v nemilost, jen proto, že jim to někdo poradil.
Dnes je plno chovatelů ovcí, kteří chtějí střílet vlky, chovatelů drůbeže, kteří zase chtějí zabít lišky a kuny, rybářů, co nenávidí vydry a podobně. Opravdu nechci, a jsem si téměř jist, že by to nechtěl ani pan Stuchl, aby do toho přibyli chovatelé čmeláků, kteří za každou cenu likvidují zase někoho jiného. Lidé, kteří vidí přírodu takto černobíle, totiž nepomáhají přírodě, ale jen sami sobě. A to není nic, u čeho by měla a chtěla Zelená domácnost asistovat. Vždyť slogan našeho obchodu je „s vámi pomáháme přírodě“, ne že pomáháme jen někomu a něčemu.
Petr Dobrý
Chcete také začít pomáhat čmeláky a nevíte jak na to: začněte webem www.cmelaci.cz, vše pro chov najdete v našem obchodě ZDE, naše filmečky pro čmeláčí začátečníky najdete ZDE.