Odpad se stal v poslední době aktuálním tématem. Prakticky každá domácnost více nebo méně třídí odpad. Přesto však každý týden u našich domovů zastaví popeláři a naší černou popelnici – takové naše černé svědomí – vyprázdní. Co bychom dnes bez popelářů dělali? Stačilo by nechat pár týdnů odpad ladem a už bychom okolo naší popelnice nechtěli ani projít, natož jí otevírat či se dokonce odpadem nějak zabývat… Biologickému odpadu, který se v útrobách našich popelnic rozkládá a nevábně smrdí, se mnoho domácností nevěnuje. A to je škoda – je to materiál jako každý jiný a není těžké se postarat o to, aby z něj odpad vůbec nevznikl, natož aby začal zapáchat.
Proč kompostovat? Asi tušíte, že z několika důvodů:
- Biologicky rozložitelný odpad tvoří 40 – 60 % komunálního odpadu. Začnete-li kompostovat, o polovinu se vám zlehčí koš.
- Pokud by se všem domácnostem o polovinu zmenšil koš, nebylo by nutné ho tak často odvážet. Naše odpadové hospodářství čeká dříve nebo později veliká změna. Již dnes víme, že se budou do budoucna zvyšovat dnešní velmi nízké poplatky za odloženou tunu odpadu na skládkce. Proto se nám vyplatí i z ekonomických důvodů zefektivnit nakládání s odpadem.
- Když si kompost sami zpracujete, budete mít skvělé hnojivo ke kytkám či rostlinkám na zahradě, okenním parapetu či balkónu.
- Pomůžete navrátit důležité živiny a vlastnosti půdě, kam patří – a ne na skládku, kde bio odpad vytváří skleníkový plyn metan.
Co všechno lze kompostovat?
Názory na to, co se dá zkompostovat se často i mezi odborníky různí. Zbytky rostlinného původu jsou samozřejmostí. Hlídat bychom si měli akorát poměr suchého a mokrého podílu – uhlíkaté a dusíkaté části. Starší a tvrdý materiál obsahuje více uhlíku, než mokrý a čerstvý materál. Ten je naopak bohatý na dusík. V praxi to znamená, že aby kompost dobře pracoval, nelze ho „krmit“ pouze posekanou trávou nebo odřezky z kuchyně. Ty je dobré kombinovat s dřevní štěpkou ze starých větví, proložky od vajec, ruličky od toaletního papíru i papírovými kompostovatelnými sáčky.
Uhlíkatá část – seno – usušená tráva, popel, piliny, větve, nasekané dřevo, listí, proložky od vajec, ruličky od toaletního papíru, papírové kompostovatelné sáčky, papírové kapesníky, čaj a kávová sedlina, zbytky ovoce, šlupky z citrusových plodů,…
Dusíkatá část – zbytky ze zeleniny, zbytky pečiva, tráva neusušená, plevel, rostliny,…
Zkompostovaná hmota by měla mít optimální vlhkost. Tu zjistíme tak, že hotový kompost vezmeme do ruky a stiskneme. Pokud z něj teče voda, je moc vlhký. Bude vhodné ho doplnit o piliny či slámu. Pokud se rozpadá, je příliš suchý. Můžeme ho pokropit zahradní konví nebo promíchat s vlhkými složkami. Kompost vlhký tak akorát po stisknutí drží pohromadě.
Do zahradního kompostu a kompostéru patří také skořápky od vajíček.
Dá se však zkompostovat zbytek masa, uvařeného jídla a kostí? Někteří zkušení „kompostéři“ říkají, že ano. Dobře rozběhnutý a vedený zahradní kompost bez problému zpracuje zbytky uvařeného jídla, odřezky od masa i kuřecí kost. Nemůže to však být jeho základ, spíše výjimečná součást. Bude také třeba na jaře pohlídat, aby proběhl tzv. proces hygienizace, kdy se kompost zahřeje na více než 50° a všechny plísně, bakterie i plevel teplota zahubí.
Zkompostovat se dají i jiné věci, ne jen jídlo. Co třeba bambusové kartáčky na zuby? V kompostu se rozloží za 4 měsíce. Je třeba si jen dát pozor na to, z čeho jsou vyrobené štětinky – ty už kompostovatelné nemusí být. V případě bambusové celulózy kompostovatelné jsou bez problému. Na kompost tak hodíte celý kartáček.
Také krabičky na jídlo z přírodních materiálů můžeme zkompostovat poté, co nám doslouží. Takové krabičky z bioplastu – kukuřičného škrobu a minerálů – však není možné kompostovat v domácím kompostu. Důvodem je to, že odolají teplotě až 80°.
Páníčky jistě potěší, že je možné kompostovat také psí i kočičí exkrementy. Na ty je však potřeba pořídit si speciální kompostér, který se umístí do zeme. Exkrementy se v něm tedy rozkládají přímo do půdy a kompostér nijak nezapáchá. Kompostování je hygienický způsob, jak se exkrementů zbavit.
Kapitola druhá – kompostovatelné sáčky
Jak jsou na tom sáčky na odpadky? Vybrat bychom měli kompostovatelné sáčky, jejichž materiály jsou různé: kraftový papír, recyklovaný papír a kompostovatelný plast (bioplast) z různých materiálů – například kukuřičného nebo bramborového škrobu či kyseliny mléčné – PLA. Sáčky se po jejich zkompostování rozpadnou na přírodě velmi dobře známé složky a nijak životní prostředí nezatěžují.
Některé sáčky někteří výrobci označují za rozložitelné, ikdyž nejsou kompostovatelné. Takové sáčky do kompostu nepatří. Aby byl materiál rozložitelný, do klasických plastů z ropy se přidá látka urychlující jejich rozklad v prostředí. O jejich využití prozatím tolik nevíme a stále se vedou diskuze o tom, jak bezpečné pro životní prostředí jsou. Nehledě na to, že dělají problémy při recyklaci plastu – nelze je snadno rozeznat od klasických plastů, a tak mohou výsledný recyklovaný produkt dokonale znehodnotit.
Kompostovatelné sáčky je možné naplnit biologickým odpadem a poté k nim na kompostu či v kompostéru přihrnout jiný organický materiál – tak dochází k jejich rychlejšímu rozložení. Ze sáčků vyrobených z obnovitelných přírodních zdrojů, třeba kukuřičného nebo bramborového škrobu, nevznikají po zkompostování žádné nepříznivé látky. Kompostu však také nedodávají látky, které by ho nějak obohatily. Oproti tomu papírové sáčky kompostu dodají uhlíkatou část.
Jak kompostovat – prakticky
Existuje několik způsobů, jak kompostovat (a to i ve městě!): zahradní kompost, zahradní kompostér, domácí vermikompostér, hnědá popelnice – kompostejner. Pokud se rozhodnete pro kompostování doma, myslete na to, že výsledný kompost bude odpovídat kvalitě vyhozených surovin. Na kompost je tedy ideální házet slupky a zbytky, které nebyly chemicky ošetřeny – od lokálního pěstitele, který nepoužívá zbytečnou chemii, či v Bio kvalitě. Díky tomu může být i vaším kompostem pohnojená zelenina či bylinky „bio“.
Biologický odpad z domácnosti (převážně odřezky z kuchyně) je dobré někde shraňovat. K tomu poslouží speciálně nadesignovaný koš s postranními průdochy, do kterého vložíte kompostovatelný sáček dle libosti. V koši odpad dýchá, nezapařuje se a rychle nevlhne. Tím pádem také později zapáchá. Bioodpad není třeba vynášet každý den – ikdyž to může znít bláznivě! Odpad opravdu nezačne zapáchat při běžné pokojové teplotě za dřív než 2-3 dny.
ZAHRADNÍ KOMPOST
Nejznámnějším ze způsobů kompostování je pravděpodobně zahradní kompost, který možná znáte ze zahrádek svých babiček a dědečků či maminek a tatínků. Jedná se o dřevěnou čtvercovou konstrukci, do které bio odpad házíte. Je dobré mít alespoň dvě tyto konstrukce, ideálně vedle sebe. Když jednu ohrádku naplníte, začnete používat druhou. Kompost je dobré jednou až dvakrát za sezónu přeházet vidlemi. Díky tomu se život v něm ještě víc probudí a začne suroviny zpracovávat. Všechny mikroorganismy a bakterie začnou žít hlavně na jaře, když se objeví první paprsky sluníčka. Zralý kompost se vytvoří za 6 – 12 měsíců – podle toho, jak často ho přeházíte.
ZAHRADNÍ KOMPOSTÉR
V případě zahradního kompostéru se jedná o plastovou (často recyklovanou a recyklovatelnou) konstrukci připomínající tvar pyramidy. Tuto konstrukci umístíte na trávu nebo půdu a plníte jí bio odpadem. Dovnitř se dostanou žížalky a jiné organismy, které začnou odpad zpracovávat. Vše dobře dýchá díky průduchům. Na kompost z kompostéru se můžete těšit další sezónu či ke konci té stávající. Jednoduše otevřete spodní dvířka a použijete již hotový kompost.
DOMÁCÍ VERMIKOMPOSTÉR
Chcete-li mít vlastní kompost, ale nemáte zahradu, pořiďte si (nebo vyrobte) vermikompostér. V takovém kompostéru žijí kalifornské žížaly a odpad zpracovávají. Obsah vermikompostéru nesmrdí. Žížaly mají rády zbytky ovoce a zeleniny a čaje a přímo milují kávovovu sedlinu. A tak ho můžete umístit třeba i do kanceláře. Kompostér si můžete vyrobit i sami. Jak na to se dozvíte třeba na praktickém workshopu. Vermikompostér nepojme veškerý biologický odpad, který potkáte – lze ho plnit pouze omezeným množstvím odřezků, čaje a kávy z kuchyně. Některé zbytky žížaly nemají rády – například slupky z cibule. Čas od času se vermikompostér může stát domovem také pro mušky octomilky. Před těmi je dobré se chránit netkanou textilii, která jim brání dostat se dovnitř.
HNĚDÁ POPELNICE – KOMPOSTEJNER
Některé obce i městské části svým občanům poskytují možnost vyhazovat bio odpad do hnědých popelnic, které si následně zpracují v kompostérnách a kompost využijí na obohacení městské zeleně. Hnědé popelnice se často vyvážejí jednou za týden či dva. Můžete do nich vhazovat všechny zbytky z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinu i čaj. Ze zahrádky a balkónu do nich také vše patří. Už se však nehodí do nich vhazovat proložky od vajec či skořápky a zpracované jídlo. Nemáte-li hnědou popelnice k dispozici, většinou je možné si jí za poplatek objednat. V Praze to poskytují Pražské služby a nestojí to více než 100 Kč za měsíc.
ZAHRADNÍ KOMPOST V KOMUNITNÍ ZAHRADĚ
V posledních letech se ve větších městech začaly objevovat komunitní zahrady, které na svém pozemku většinou zahradní kompost mají a umožňují okolním obyvatelům ho využívat. Porozhlédněte se po komunitní zahradě ve svém okolí.
Napadají vás nějaké otázky? Nebojte se nám napsat!