Před několika lety jsme uskutečnili náš útěk z města a odstěhovali se na malou vesnici, do nového rodinného domu v těsném sousedství lesa. Nechtěli jsme za přírodou někam chodit nebo jezdit, chtěli jsme ji mít hned u domu. A tak jsme celou zahradu udělali co nejvíce přírodní, vysadili jsme pouze původní dřeviny, vybudovali rybníček, instalovali množství budek, domečků a úkryt a těšili jsme se na nové zvířecí sousedy.
Velmi brzy si zřejmě zvířata řekla mezi sebou, že i v okolí Prahy se ještě najde zahrada, kde nepoužívají žádnou chemii, kde krátce střižený trávník nahradila louka sečená kosou a túje nahrazuje svída, dřín, kalina i vrba jíva. A tak, k naší velké radosti, se k nám velmi rychle na skok i na trvalo, nastěhovala spousta ptáků, netopýři obsadili pro ně určenou budku na domě, čmeláci zahnízdili nejen v připraveném čmelínu, ale i v kupce sena z naší louky, včelky samotářky rychle našly navrtané otvory ve dřevě a dutinky připravené pro jejich rozmnožování a tolik vítaní požírači mšic – slunéčka, zlatoočky a škvoři si našli cestu do připravených úkrytů. Dírou v plotě nám často dupou ježci, cestou k hromádce klestí a listí, pod kterou jsme jim dali ježčí domek. Slepýše zaujal náš kompost. Užovka zvolila jako svoje trvalé bydliště seno pod plachtou. Veverky zjistily, že jejich krmítko doplňujeme pravidelně, a tak se pravidelně stavují na návštěvu. Život kypí i na rybníčku. Rychle se tu zabydlely vážky, šídla, čolci i různé druhy žab. Asi nejvíce jsme ale pyšní na populaci rosniček, které si u nás dávají pravidelná jarní milenecká dostaveníčka, jejichž následkem se potom koupeme spolu se stovkami jejich pulců.
Bohužel naší radost z nových zvířecích sousedů začaly rychle kazit velmi časté nárazy ptáků do našich oken a prosklených dveří. Kosi, sýkorky, brhlíci, ale i třeba strakapoudi považovali naše okna za místo vhodné k průletu. Většina tento náraz nepřežila, a tak jsme několikrát týdně sbírali jejich ztuhlá mrtvá tělíčka. Nechtěli jsme se smířit s tím, že ptáci, které tu tak rádi vidíme, krmíme a posloucháme, hynou kvůli našemu domu. A tak jsme si řekli, že s tím něco uděláme.
Do vesmíru létáme a tohle vyřešit neumíme?
Začali jsme hledat řešení na internetu a zjistili jsme, že ochrana ptáků před nárazy do skel je více než aktuální téma, které se netýká zdaleka jen našeho domu. Dle odhadů ornitologů nárazem do skla zahyne jen v Evropě každý rok těžko neuvěřitelných 100 milionů ptáků! Letící pták totiž v prosklené ploše nevidí překážku, ale naopak zrcadlící se krajinu. Plochu proto považuje za volný prostor. Toto riziko se ještě zvyšuje s použitím „zrcadlového“ skla a využitím rohových oken.
Asi největší problém představují ohromné skleněné plochy na protihlukových stěnách, prosklených kancelářských budovách a nákupních centrech, zastávkách hromadné dopravy. Ale o tom, že ptáci narážejí i do oken rodinných domů, paneláků, ale i skleníků nebo otevřených pařníků nás utvrdili nejen vlastní zkušenosti a vědecké studie, ale i zkušenosti našich zákazníků – pracujeme totiž v obchodě, který prodává i ptačí budky a krmítka, a tak o návštěvy lidí se zájmem o ptáky řešící stejné problémy není v našem obchodě nouze.
V jedné zahraniční studii jsme se dokonce dočetli, že úmrtí ptáků po nárazu do prosklené plochy je druhou nejčastější příčinou jejich úhynu způsobenou člověkem – po ničení přírodních biotopů. Odhaduje se, každý m2 skla má na svědomí 2 zabité ptáky ročně. A to se velikost prosklených ploch na novostavbách rok od roku zvyšuje.
Mýty o účinné ochraně
Dříve se tvrdilo, že stačí nalepit jednu siluetu dravce na okno a ptáci se jí budou bát. Tohoto mýtu se bohužel nadále drží čeští stavitelé liniových staveb. Stačí vyhlédnout z okénka na dálnici nebo z vlaku, kolik je takových nefunkčních polepů všude kolem nás. Autoři těchto polepů to ještě nalepí hezky pravidelně, aby to lahodilo lidskému oku. Bohužel toto řešení je dle ornitologů dokonale špatné a dokonale nefunkční. Ptáci si totiž na nepohyblivého „dravce“ rychle zvyknou a nijak výrazně je neodrazuje od průletu.
Dle testů je stejně nefunkční i plastová silueta sovy přidělaná na střeše a odpuzovač ptáků využívající magnetické pole, které teoreticky naruší geomagnetickou orientaci ptáků a přinutí je vyhnout se okolí odpuzovače. Na ochranu před nárazem do skla ale ani toto řešení nefunguje.
Řešení existují
Z nejnovějších ornitologických studií jsme se dozvěděli, že optimální ochrana je rovnoměrné pokrytí skleněných ploch cca 0,5 cm pruhy s mezerami optimálně 10 cm při vertikálním pokrytí a 5 cm při horizontálním pokrytí.
Tohle řešení jsme si dovedli představit na již zmiňovaných protihlukových stěnách, nebo nákupních centrech, ale asi těžko lze očekávat, že i velký milovník ptáků si dobrovolně změní své okno v zamřížované vězení. Ani nám se do toho nechtělo.
Proto jsme zajásali při další informaci, že ptákům nezáleží na tvaru samolepky, ale na jejich hustotě. Pokud jsou vzory umístěny dostatečně hustě, mohou mít libovolný tvar – siluety ptáků, květiny, geometrické obrazce, pruhy apod. Ptáky nevaruje před sklem tvar vzoru, ale vizuální podnět. Více obrazců vedle sebe na skle lépe upozorňuje ptáky na neprostupnost skla.
S touto klíčovou informací jsme společně s Lukášem Viktorou, z České společnosti ornitologické, hledali taková řešení, která budou na oknech působit decentně a přitom ptáky, při doporučené instalaci dostatečně chránit i na oknech rodinných domů a bytů.
Funkční ochrana
Využili jsme motiv siluety ptáka, kde velikost jedné velké siluety nahradilo více menších siluet různých barev. Tyto siluety lze využít všude tam, kde nám nevadí částečné zastínění vnitřních prostor. My jsme je instalovali hlavně na oknech v ložnicích, kde přes den nebýváme.
Siluety perforované chrání ptáky, ale na skle působí ještě decentněji a hlavně méně zastiňují vnitřní prostory. Ty u nás našly místo na oknech a dveřích v pracovně.
S informací, že ptákům nezáleží na tvaru samolepek, ale důležité je pro ně použití takových barev, které jsou vidět i při měnící se barvě odrážejícího se okolí ve skle (roční období), jsme zkusili i další varianty samolepek. Zůstali jsme u ptačích motivů a použili jsme motiv ptáka s bublifukem a poletujícími bublinami. Ty jsou v různých velikostech i barvách, takže ptáky dostatečně upozorňují na nebezpečí. Na větší plochy se prostě nalepí více bublin. Naše děti by s nimi nejraději polepili i nábytek – tak se jim nápad s ptákem s bublifukem zalíbil.
Největší problém byl s velkými prosklenými plochami v obýváku. Stáli jsme před otázkou, co zvolit tam, kde to musí být opravdu decentní. Až v USA, které jsou v prevenci nárazů ptáků do skel asi nejdále, jsme objevili samolepky s UV efektem. Ty využívají skutečnost, že ptáci na rozdíl od nás, vidí ultrafialové (UV) světlo – část světelného spektra, které je lidským okem neviditelné. Ptáci tuto schopnost vnímání UV světla využívají v každodenním boji o přežití v přírodním světě, při hledání potravy, námluvách, reprodukci… Tyto UV samolepky různých tvarů dokážou odrážet UV světlo, takže ptáci je vidí jako jasně viditelné svítivé objekty. Pro lidi však zůstávají téměř neviditelné. Ideální pro náš obývák. Jak už to tak bývá, vše má své výhody a nevýhody. Nevýhodou těchto UV samolepek je skutečnosti, že UV efekt po cca 9 měsících mizí a je potřeba samolepky obměňovat, ale pro tu „neviditelnost“ to za to stojí.
Další možnosti ochrany
Na problematickém oknu lze instalovat také krmítko na okno. Pták při příletu a odletu neletí vekou rychlostí, a proto jeho případný náraz do okna není fatální. Stejný efekt má i instalace těstě k oknu (max. 0,5 metru od okna). To jsme instalovali na okně v kuchyni propojené s jídelnou, takže k naší velké radosti nyní vaříme a jíme v ptačí společnosti.
Mnohdy stačí pro ochranu ptáků důsledně zatahovat žaluzie nebo závěsy v době nepřítomnosti. Lze také experimentovat s visícími provázky před oknem, vlastní okenní výzdobou nalepenou na sklo a podobně. Fantazii se meze nekladou. My nyní všechny tyhle rady kombinujeme dohromady. Na oknech máme samolepky, ale klidně zatahujeme i závěsy tam, kde uvnitř nemáme květiny.
Při experimentování je nutné vědět, že účinná ochrana musí být instalována (samozřejmě pokud je to možné) z vnější strany okna. Vnitřní instalace funguje méně, protože nebrání odrazu okolí v okně. Nalepené obrazce by pro maximální ochranu měly být cca 10 cm od sebe. Nám se to zdálo moc husté, a tak jsme z počátku udělali mezery větší – cca 20 – 30 cm. Uvádí se, že s většími mezerami účinnost rychle klesá, ale nám na některých oknech postačují 2 – 4 samolepky (dle velikosti plochy), na nejproblematičtějších, jsme několik samolepek dolepili a na jednom využíváme na okně krmítko v kombinaci se samolepkami.
Takto se nám podařilo instalací kombinace výše zmiňovaných ochranných opatření, v hodnotě cca 900 Kč (samolepky, krmítko na okně…) zcela zamezit nárazům ptáků do našich prosklených ploch na domě, ale i pařníku a skleníku. Jsme za to moc rádi a považujeme to za jednu z našich nejlepších investic.
Naše domácí prosklené plochy tak již nejsou smrtící pastí a slouží jen ke svému účelu, propojovat nás co nejvíce s naší zahradou a našimi zvířecími sousedy, které máme rádi.
Přišlo nám líto se o tyhle zkušenosti nepodělit s ostatními lidmi, které nárazy ptáků trápí, a tak máme velkou radost, že se nám podařilo, ve spolupráci s ČSO a dalšími organizacemi a jednotlivci, spustit informační web na toto téma nazvaný Ochrana ptáků. Věnujeme se v něm i ochraně ptáků před kočkami.
Věříme, že naše snaha o osvětu na toto téma může zachránit tisíce ptáků, kteří nyní hynou zbytečně. A každý zachráněný pták má přeci smysl.
Petr Dobrý
psáno pro časopis Naše příroda
Další články věnované ptákům najdete ZDE.