V Evropě i v ČR dramaticky ubylo hmyzu, odhaduje se, že až o 80%. V Evropě i ČR za poslední léta neméně dramaticky ubývá řady druhů ptáků. Souvislost mezi těmito neveselými trendy se přímo nabízí, protože hmyz představuje pro značnou část ptáků hlavní zdroj potravy. Přesto pro většinu ornitologů v ČR znamená věta „mírně ptáky dokrmuji celoročně“ něco jako rudý hadr před býčíma očima. Osobně si nemyslím, že je čas na desetiletí trvající vědecké debaty. Je čas jednat teď a tady. Dříve, než bude pozdě.
Kdy naposledy jste při nočním příjezdu autem domů zjistili, že máte čelní sklo plné hmyzích mrtvolek, které se velmi špatně odstraňují? Že už to ani nepamatujete? Já také ne. Jenže co je dobré pro motoristy, je problém pro ptáky, kteří se létajícím hmyzem krmí. Když není hmyzu dostatek, značná část ptáků hledá náhradu v bobulích jedlých keřů, ovoci a semínkách ”plevelů“. Když ani to vlivem neúrody a našeho neutuchajícího boje s „pleveli“ není, ptáci v lepším případě odletí tam, kde nějakou potravu ještě najdou. V horším nevyvedou v tom roce mladé (nemají je čím krmit), v nejhorším zemřou hlady.
Nechci sugestivně klást otázky typu: proč jihneme nad ptáky hledajícími zoufale potravu v zimní zasněžené krajině, zatímco nás stále nechávají v klidu ptáci hledající potravu od jara do podzimu pro sebe a své mladé v krajině plné anglických trávníků a monokulturních lánů ošetřených chemií? Ale nevycházím často z údivu, když čtu naopak častá doporučení, že přikrmovat v zimě kdy není sníh, je špatně, protože ptáci si potravu najdou. Opravdu ti, co to říkají, nevidí, jak se krajina za poslední léta změnila pro ptáky k horšímu? Tuším, že to spíše nechtějí vidět.
V naší Zelené domácnosti nabízíme širokou řadu kvalitního krmení pro ptáky, takže je mi jasné, že budu okamžitě obviněn, že mi jde o kšeft. Jenže věřte, nevěřte, existují zahraniční studie, které ukazují, že mírné přikrmování ptáků v době hnízdění zvyšuje početnost snášek a úspěšnost vyvedení mláďat. Ukazuje se, že ptáci pro mláďata stále preferují „živou“ potravu. Ale protože je čím dál tím víc náročnější jí nalovit, rodiče sami se rádi „odbydou“ na krmítku, aby měli více času na další lov pro lačná mláďata. Jak už to v dnešním složitém světě chodí, existují i studie s jinými výsledky. Proto nechme studie studiemi, on život je často „trochu“ jinde.
Taky bych chtěl, aby krajina kolem nás byla jako před lety pestrá a bez chemie a aby potravy pro zvířata bylo všude dostatek. Na rozdíl od jiných si ale dokážu přiznat, že tomu tak není. Naší velkou zahradu máme koncipovanou jako přírodní, plnou původních jedlých keřů a stromů. Jedlých pro lidi i pro ptáky. Taky máme louku místo trávníku. Přesto již řadu let přikrmuji ptáky celoročně. Desítky každoročně obsazených budek na naší zahradě a počet vyvedených mláďat rozhodně nesvědčí o tom, že by to ptákům nevyhovovalo. Právě naopak.
Nejsem profesionální ornitolog, nesedím dlouhé dny a hodiny nad výsledky výzkumů. Jen používám svoje oči a svůj selský rozum. A ten mi říká, že řadě druhů ptáků svítí červená a bez potravy prostě nepřežijí. Nechci se dožít toho, že o dnes běžných ptácích budu svým vnoučatům jen vyprávět a ukazovat jim obrázky v knihách. Proto píšu tento článek, proto klidně podstoupím kritiku věčných optimistů, kteří si myslí, že svět je ještě pořád v pořádku. Není. Přiznejme si to a zkusme s tím něco udělat. Začněme třeba jedním plným vhodným a pravidelně čistěným ptačím krmítkem po celým rok všude tam, kde krmíme v zimě. Nemusíme krmit jen slunečnicí a lojovými koulemi. Existuje potrava ze sušeného hmyzu, z ovoce i bobulí. Třeba ten ptačí semafor díky tomu přepne alespoň na oranžovou. Byl bych za to moc rád, vždyť co by to bylo za krajinu, kde se sice může zpívat, ale nebude mít kdo.
Petr Dobrý
spolumajitel internetového obchodu Zelená domácnost a praktický ekolog
Další články věnované ptákům najdete ZDE.