Veverky jsou samotářská lesní zvířata. Jednou z mála výjimek je období námluv, kdy můžete potkat samičku a samečka pohromadě, a pak také doba, kdy samička učí svá mláďata, jak obstát v přírodě, a pravidelně je vyvádí ven z doupěte. Pokud se tedy setkáte v přírodě s veverkou, bude to nejpravděpodobněji jedna veverka, která si jde pěkně rychle po svých.
Naše česká veverka obecná může obývat prostor až o velikosti jednoho hektaru, ten si většinou pečlivě hlídá a každého konkurenta okamžitě vykáže. Veverky si svoje teritorium značkují – klasicky močí a trusem, ale také slinami a pachovými žlázami. Podle těchto značek pak cizí veverka pozná, jestli je dané místo obsazené a využívané, nebo jestli je “vzduch čistý“ a může se tam usadit.
Veverky se mohou navzájem i stopovat, to když sameček shání samičku, nebo když chce samec vyčenichat cizí veverčí hnízdo s mláďaty. Také proto jsou veverky stále tak ostražité. K přerušení stopy využívají i své schopnosti kličkovat a skákat z větve na větev, pronásledovatele tím můžou jednoduše zmást a zavést do slepé uličky.
Jak veverky bydlí
I z důvodu utajení si veverky staví několik hnízd na různých místech a střídají je. Když mají pocit, že jsou v ohrožení, přestěhují se na bezpečnější místo, které zatím nikdo neobjevil (to poznají právě díky dobrému čichu).
Hnízda si veverky staví v korunách stromů blízko kmene z propletených klacíků, lýka, mechu, listí a dalšího materiálu. Nebydlí tedy uvnitř stromů, jak si lidé často myslí. Výjimku tvoří doupné stromy (stromy s vyhnilou nebo vyhrabanou dutinou), ale ani ty nejsou mezi veverkami moc populární. Vlastními silami vybudované hnízdo řádně zateplené suchým izolujícím materiálem je pro veverku prostě základ.
Známky pobytu veverky
Veverčí trus
Trus veverky obecné připomíná malé olšové šištičky, bobky jsou tupě zakončené.
Hnízdo veverky
Během dne odpočívají veverky třeba i na větvích stromů, na noc si ale zalézají do hnízda. Veverčí hnízda mají kulovitý tvar a dva vstupy (jeden hlavní a druhý únikový). Průměr hnízda bývá od 30 do 50 cm. Vnitřek je vystlán jemnou trávou, mechem, lýkem, peřím nebo srstí. Pokud nabídnete veverce i jiný hřejivý materiál (třeba kousky vlny nebo vlněné látky), ráda ho do svého hnízda zakomponuje. Veverka vchod systematicky uzavírá, podle toho lze odhadnout, jestli je hnízdo obydlené.
Letní hnízdo nemusí být tak dobře zateplené jako zimní, stejně tak porodní hnízdo staví veverka daleko pečlivěji.
Zbytky potravy
Veverky rády hodují na semínkách šišek, loupou jednu šupinu šišky za druhou a odhazují je stranou, takže pod nimi může vzniknout hromádka z těchto šupin a nebo můžete narazit i na zbytek “oškubané“ šišky. Na torzu šišky bývají ponechány šupiny na špičce, protože tam žádná semínka nejsou. Takových odhozených zbytků můžete na jednom místě najít i více, záleží, jaký měla veverka zrovna apetit.
Protože jsou veverky hodně rychlé a hbité, ne vždy je jednoduché je spatřit, i když třeba žijí nedaleko. Pokud jste ale všímaví, můžete objevit jednotlivé pobytové stopy, aniž byste spatřili veverku samotnou. Veverky bývají nejaktivnější za rozbřesku a před setměním, píšeme ale “bývají“, protože jsou to neuvěřitelně chytrá zvířata a jak zjistí, že o nich někdo ví, klidně svoje denní návyky změní. Bezpečnost především! Život s veverkami vám tedy kromě velké dávky potěšení přinese i obrovskou lekci trpělivosti.
Další články o veverkách najdete ZDE.
Zajímavé knihy a odkazy:
https://www.zelenadomacnost.com/p/veveracka-kronika-ii/
https://www.zelenadomacnost.com/p/stopy-zvirat-v-zivotni-velikosti/
https://www.academia.cz/atlas-stop-zvirat-broz–richarz-klaus–academia–2009
http://www.wightsquirrels.co.uk/Red-Squirrel-Facts.html
Úvodní foto: pixabay.com