Jak a kde přežívá hmyz zimu

1 920

Podobně jako někteří savci hibernují, i někteří hmyzáci přečkávají zimu v úkrytu a čekají na příchod jara a vyšších teplot, aby to mohli zase pořádně „rozbzučet“. Většina hmyzu před zimou hyne, ale nenechme se zmást, někdo musí přežít i v tom nejdrsnějším počasí, aby dal na jaře základ nové generaci. I když si to možná neuvědomujeme, i v zimě jsme obklopeni včelkami, čmeláky, vosami a dalším hmyzem, jen je prostě zrovna nevidíme, protože jsou pečlivě schovaní. A kde? O tom bude tento článek.

Kde všude se hmyz v zimě ukrývá?

Hromádky listí

Foto: pixabay.com

Spadané listí a další přírodní „podestýlka“ jsou důležitým úkrytem pro mnoho hmyzáků včetně mladých čmeláčích královen nebo larev motýlů a můr. S radostí se zavrtají do hromádky listí nebo jiného mulče.

Listí jako magnet přitahuje také slunéčka a další hmyzí druhy. Suché listy tvoří přirozeně drobné vzduchové kapsy, pokud je hromádka větší, je to skvělá izolace.

 

Pod zemí

Asi 70 % druhů včelek samotářek hnízdí v zemi, můžou zde trávit také chladné měsíce. Pokrývka sněhu přidává další izolační vrstvu. Pokud o nějakém takovém místě víte, tak ho určitě ani v zimě nerozebírejte. V zemi můžeme narazit například i na larvy brouků, některé tráví pod zemí i několik let, zvládnou přežít několik zim, než se z nich pak vyklubou dospělí jedinci.

Duté stonky rostlin

Foto: pixabay.com

Některé druhy včelek samotářek (některé čalounice, zednice…) si staví hnízdní komůrky uvnitř stonků rostlin a zároveň v nich přečkávají zimu. Proto je dobré nechat suché rostliny na záhonu až do jara. Brzy na jaře pak můžeme květiny částečně ostříhat, když ale necháme mrtvé stonky na místě, včelky si do nich mohou naklást vajíčka. Larvy se během léta vyvinou, přečkají zimu ve stonku a další jaro pak vylétnou nové dospělé včelky.

Pokud potřebujeme stonky před zimou seříznout, ale hnízdí nám v nich včelky, můžeme je i se včelkami přenést na nějaké suché a chladné místo, kde je necháme do jara. Když se na jaře oteplí, vrátíme je zpět na zahradu.

Když se bavíme o stoncích rostlin, tak to platí i pro hmyzí domečky, i v nich jsou často během zimy schované včelky samotářky.

Pod dřevem a kameny

Ruměnice pospolná, foto: pixabay.com

Pro hmyz je hromada vyskládaného dříví nebo hromádka kamení velmi atraktivní skrýš, a to po celý rok. Bezobratlé můžeme najít zimovat také ve spadlých mrtvých stromech nebo pařezech. V mrtvém dřevě se hmyz může ukrývat v opuštěných chodbičkách dřevokazných brouků. Pokud se chystáme zapálit hromadu klestí, je lepší ji předem přeskládat, bude v ní určitě živo.

 

 

Lidské příbytky

Slunéčka nebo motýly můžeme v zimě často najít uvnitř lidských objektů. Pokud v nějakém suchém a původně chladném místě zatopíme, může se stát, že tyto odpočívající druhy nechtěně aktivujeme. Bez potravy by ale takto „nastartovaní“ brzy zahynuli, je potřeba je přemístit zase někam, kde je chladněji.

Vodní hmyz

Vodní hmyz se při mrazech sdružuje na lokalitách, kde je voda proudící, tedy nemrzne, nebo přečkává do jara v nižších úrovních vody, kde je voda teplejší.

Co se týče přezimování, tak si nemusíme představovat jen zimující dospělce, většina druhů hmyzu přežívá v úkrytu ve stadiu vajíčka, larvy nebo kukly.

Jak to, že hmyz v zimě nezmrzne?

Hmyz nasazuje v zimě dvě hlavní strategie: vyhýbání se mrazu a odolávání mrazu. Vyhýbání mrazu je prostě zavrtávání se tam, kde jsou vyšší teploty, hmyz může mít také vyvinutý způsob, jak se zahřát (např. včela medonosná), popřípadě vzácně také migruje do teplejších oblastí (některé druhy motýlů).

A odolávání mrazu? Víte, jak používáte v zimě do ostřikovačů u auta nemrznoucí kapalinu? Tak něco podobného má k dispozici také hmyz. Tělo začne produkovat speciální látky (např. glycerol nebo cukr), který zabrání zmrznutí, a ta trocha tělních tekutin, které hmyz v sobě má, zůstane mrazem neporušená.

A co to všechno znamená pro nás? Pokud chceme žít s hmyzem v míru a chceme mu na zahradě poskytnou prostor, neměli bychom mu (zvlášť před zimou) rušit jeho skrýše. I v malé hromádce přírodního materiálu může být docela živo a co by pak jedl třeba takový ježek nebo kos, když by v listí na jaře nenašli svoji oblíbenou pochoutku?

 

Úvodní foto: pixabay.com

Mohlo by vás také zajímat

Komentáře jsou zamknuty.