Rorýsi jsou tažní ptáci, každoročně k nám přilétají ve druhé polovině dubna, zpět odlétají už v červenci nebo srpnu, do Česka totiž zalétají jen na pár měsíců vyhnízdit, zbytek roku tráví v afrických tropech.
Rorýsi tvoří páry na celý život, sameček se samičkou jsou spolu ale jen po dobu hnízdění, pak se jejich cesty rozdělí a setkávají se až další rok k páření a vyvádění mláďat. Páry jsou věrní jak sobě, tak i svému hnízdišti, takže přesně vědí, kde se mají potkat. Pokud jeden z nich náhodou nedoletí, musí si zbylý partner najít do páru někoho nového.
Rorýs, vlaštovka nebo jiřička?
Svojí velikostí jsou rorýsi podobní vlaštovkám, jsou ale štíhlejší a mají užší křídla, rozpětí křídel je větší než u vlaštovky, dosahuje až 40 cm. Vidlicovité zakončení ocasu pak připomíná spíš jiřičku. Když vidíme tyto ptáky proti obloze, můžou nám všechny tři druhy splývat, v letu vypadají siluety dost podobně. Nejlépe tyto tři druhy rozeznáme, když se podíváme na způsob hnízdění a materiál hnízda.
Kde rorýsi hnízdí
Rorýsi v Česku žijí převážně ve městech a na vesnicích, stejně jako vlaštovky a jiřičky používají k zahnízdění naše lidské stavby. Vlaštovky i jiřičky si vlastní hnízda staví ze směsi bahna a slin, hnízda si nejčastěji lepí na fasádu domů (jiřičky – hnízdo shora uzavřené) nebo pod strop v budovách (vlaštovky – hnízdo shora otevřené). Rorýsi ale potřebují pro zahnízdění škvíru nebo dutinu, ve které si poskládají hnízdo ze stébel, rostlinných vláken a dalších přírodních materiálů, jejich hnízdo tedy připomíná hnízda běžných zahradních ptáků.
Největším problémem pro rorýse je úbytek hnízdních možností. Úbytek míst pro hnízdění souvisí momentálně především s popularitou zateplování staveb. Dodatečná izolace staveb je samozřejmě žádoucí, protože díky ní se šetří energií, měli bychom při tom ale myslet i na rorýse. Pokud rorýs na jaře nenajde svoji oblíbenou dutinu či štěrbinu, musí se poohlédnout jinam. To se může jevit jako jednoduchý úkol, ale rorýsi jsou natolik věrní svému hnízdišti, že jim může trvat i rok nebo dva, než si najdou nové místo k hnízdění.
Zateplování a rekonstrukce
Při stavebních úpravách domu je zásadní, abychom nezasahovali do hnízd rorýsů v době jejich hnízdění. Rorýsi často obsazují různé ventilační průduchy a jejich zaslepení by vedlo k jisté smrti mláďat.
„Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 ZOPK jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích, chráněna jsou jimi využívaná sídla (přirozená i umělá) a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je rušit, zraňovat nebo usmrcovat a je také
zakázáno ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia. Provádění rekonstrukcí budov v hnízdním období rorýse je nebo může být zásahem do přirozeného vývoje rorýse obecného.“
Jestli se chystáme k rekonstrukci v období hnízdění, je nutné žádat o výjimku z ochranných podmínek příslušný správní orgán. Ten stanovuje podmínky, které určují průběh prací. V praxi to znamená, že práce v místě hnízdění se nechají na později a mezitím se řeší ostatní části budovy.
Hnízdění rorýsů je potřeba zanést také do projektové dokumentace. Úpravy domu se pak udělají ku prospěchu lidem i rorýsům. Pokud nelze zachovat původní hnízdní možnosti, volí se náhradní řešení. Tím mohou být například budky pro rorýse, které se umisťují přímo do fasády, pod atiku apod., z fasády mohou vyčnívat, nebo s ní úplně splynout (pokud je celá budka zanořená do izolace a natřena spolu s fasádou). Rorýs, na rozdíl třeba od vlaštovek a jiřiček, je schopný zahnízdit i v budce. Budku pro rorýse poznáme podle typického horizontálního vletového otvoru (35 x 70 mm), ale dělají se i budky s kruhovým 5 cm otvorem.
Další varianty náhradních hnízdních možností pro rorýse v případě zateplování nebo rekonstrukce jsou popsány na webu ČSO.
Budky pro rorýse
Pokud uvažujete o pořízení ptačí budky pro rorýse, tak vás nejspíš potěší, že rorýsi jsou velmi čistotní. Rodiče se samozřejmě vyprazdňují mimo budku, ale navíc odnášejí i trus mláďat mimo prostor hnízdění.
Rorýsi obsazují pouze místa s volným příletovým prostorem a vletovými otvory minimálně 6 m vysoko. Budky by neměly být vystaveny přímému slunci (to neplatí pro budky zabudované do fasády, ty jsou izolované), ale postačuje zastínění okrajem střechy za poledního a odpoledního slunce. Budky pro rorýse by se měly dávat ideálně tam, kde rorýsi hnízdí nebo hnízdili, tedy respektovat také stranu domu, kterou preferují.
Celý život rorýsů se odehrává ve vzduchu, ve vzduchu loví potravu, páří se i odpočívají. Ve vzduchu dokonce i spí, a to tak, že vyletí do výšky a ve spánku pomalu klesají. Jejich nohy jsou uzpůsobené tomu, aby se drápky chytili za okraj střech, na fasádě apod. (původně na skalách nebo na stromech).
Jelikož jsou rorýsi stále ve vzduchu, živí se pouze hmyzem, na krmítku (stejně jako vlaštovku a jiřičku) je tedy nepotkáme. Můžeme jim ale nabídnout prostor ke hnízdění, stačí opravdu málo, rorýsi jsou skromní a pečlivě po sobě uklízejí. Prostě ideální sousedé.
Úvodní foto: freepik.com
Zdroje informací:
Brožura Ochrana rorýsů a netopýrů při rekonstrukcích budov
Komentáře jsou zamknuty.