Většina druhů čmeláků si pro svoje hnízdo volí skryté dutiny. Hnízda si budují buď na povrchu nebo pod zemí.
Některé druhy čmeláků mohou zahnízdit v suchém listí, suché trávě nebo nahromaděném mechu, ale také v senících, v úžlabích trámů nebo v tepelné izolaci pod střechou, mohou obsadit i ptačí budku, holubník, kompost, opuštěné veverčí hnízdo nebo dutinu ve stromu. Prostě v každé chráněné dutině, kde najdou nějaký teplodržný materiál.
Druhy hnízdící v zemi pak mají nejraději opuštěné díry myší nebo jiných drobných savců. Někdy se z toho důvodu doporučuje nový čmelín zevnitř ovonět myšinou, to pokud chceme, aby si královna našla tento hnízdní prostor sama.
Výběr místa pro hnízdění
Čmeláci ve střední a severní Evropě žijí v jednoletých společenstvích. Zimu přežívají jen oplodněné mladé královny, které na jaře po probuzení (březen až květen, dle druhu čmeláků) zakládají nové čmeláčí kolonie. Čmeláčí matky to ale nedělají ihned a bez rozmyslu, čekají na chvíli, kdy mají dostatek potravy pro uživení sebe i potomků, proto jsou tak důležité raně kvetoucí rostliny. Svou roli hraje také počasí (aby jim vajíčka nebo vylíhlé larvy nezmrzly).
Při hledání vhodného místa k zahnízdění používá čmeláčí samička zrak a čich. Když najde možnou vhodnou dutinu, prozkoumává ji tím, že do ní vleze. Pokud se ukáže, že místo není k hnízdění vhodné, hledá samička dál. Někdy si samička prohlédne takových dutin více a vrátí se k té nejvhodnější.
Hnízdní materiál ve vybraném prostoru si samička upraví pro svou potřebu, ale bohužel není schopna si takový materiál obstarat a do hnízda nanosit, musí si najít dutinu, která už izolační materiál obsahuje. Čmeláci jsou aktivní i při nižších teplotách a v horším počasí než včely medonosné, mají větší tělo, které generuje více tepla, a také velmi husté ochlupení. Při stavbě hnízda ale musí myslet na své potomky, proto si čmeláčí matky staví hnízda uprostřed tepelně izolujícího materiálu.
Někdy se bohužel stane, že mladá královna vhodné místo pro hnízdo vůbec nenajde. Pokud najde špatné místo, které třeba promokne, hnízdo po pohromě opustí a buď zahyne, nebo se pokusí vniknout do již založeného hnízda jiné královny, kde však proběhne boj a jedna z královen je vyhnána nebo zabita. Někdy při takovém souboji zahynou dokonce obě královny.
Podobný případ je, když čmeláčí plod zmrzne. Samička bohužel není schopna ve svém nebo cizím hnízdě znovu vytvořit úvodní buňky k založení rodu, a proto je prvotní výběr prostoru a tím pádem i dostatek hnízdních možností velmi důležitý.
Jak vypadá hnízdo čmeláka
Hnízda čmeláků se liší svou velikostí dle hnízdícího druhu a také dle ročního období. Každé čmeláčí hnízdo začíná pouze jednou odhodlanou samičkou, plně rozvinuté hnízdo může obsahovat až stovky jedinců.
Struktura samotných plodových buněk je tvořena z vosku, který vytváří královna ve voskových žlázách na zadečku. V nádobách z vosku dělá navíc zásoby nektaru pro sebe na noc a na nepříznivé dny. Plodové buňky obsahují obvykle více vajíček najednou. Po vylíhnutí krmí matka larvy směsí pylu a nektaru. Pokud je potřeba, musí je také zahřívat. Larvy se po čase zakuklí a z kukly už pak vyleze dospělý čmelák (konkrétně dělnice), tyto dělnice královně pomáhají s dalším chodem hnízda, především se sháněním potravy. Když začnou dělnice shánět potravu, královna už nemusí vylétat z hnízda a může se věnovat pouze kladení vajíček a péči o potomstvo. Hnízdo se pomalu rozrůstá, přibývají další dělnice a plodové buňky.
Co se děje v hnízdě před zimou
Po fázi, kdy se v hnízdě rodí jen dělnice, nastává čas, kdy se narodí také čmeláčí samečci (trubci) a následně i nové královny, které se venku brzy spáří s nepříbuznými trubci z jiného hnízda. Na konci léta nebo na podzim (dle druhu čmeláků) čmeláčí hnízdo zaniká.
Celé osazenstvo čmelína, stará královna, dělnice i trubci postupně hynou, jen mladé matky přečkávají zimu v zemi, často takto hibernují už brzy po spáření, což může být i uprostřed léta. Na jaře se tyto samičky probouzejí a celý koloběh začne nanovo.
Pokud jste narazili na hnízdo čmeláků, máte docela kliku, protože hnízda bývají velmi nenápadná a je těžké je odhalit. Rozhodně čmeláky nijak nerušte ani do hnízda nijak nezasahujte. Čmeláci jsou obecně velmi mírumilovní tvorové, je velmi nepravděpodobné, že by nás nějak napadli, netřeba to ale pokoušet. Žihadlo mají pouze samičky a dělnice, ale zřídkakdy ho používají, raději volí strategii úprk a do přímého střetu se pouští jen při ohrožení života nebo narušení hnízda.
Video zachycující čmeláky hnízdící v zemi najdete tu.
Úvodní foto: pixabay.com
Komentáře jsou zamknuty.