Čím jsou mravenci užiteční

4 200

Jednotliví mravenci jsou sice docela nenápadní, když ale spojí síly, dokážou velké věci. Mraveniště uprostřed záhonu, podhloubené kořínky květin a mravenčí „farma mšic“, to asi všichni známe. Méně známé už je ale to, čím jsou mravenci prospěšní a jakou úlohu v přírodě mají. Dnes si o tom něco málo řekneme, abychom trochu očistili tu pošramocenou mravenčí pověst.

Čím jsou mravenci užiteční a jakou úlohu v přírodě mají?

Mravenci provzdušňují půdu

Mraveniště
Mraveniště, foto: pixabay.com

Nejen žížaly a krtci svými chodbičkami zajišťují, že je v půdě dost prostoru a tím pádem i vzduchu, který může být při dešti nebo zalévání nahrazen vodou. Mravenci si budují hnízda v zemi, nadzemní část mraveniště pak vznikne díky tomu, že si mravenci vytvoří v zemi chodbičky a nadbytečný materiál vynášejí nahoru nad terén, kde z něj staví hromádky. Až ty většinou zachytí náš lidský zrak a hlásíme, že jsme našli mraveniště.

Aktivita mravenců prospívá cirkulaci vzduchu a vody v půdě, to pak dělá dobře rostlinám i různým půdním organismům. Některé druhy mravenců využívají vybudované mraveniště jen pár měsíců, jiné druhy i desetiletí. Do opuštěných mravenišť se pak často nastěhuje jiná kolonie, své nově nabyté mraveniště si ale musí předem upravit k obrazu svému, takže dochází k dalšímu přenášení stavebního materiálu a dalšímu hloubení chodeb. Podzemní mraveniště mají typicky vertikální tunely, které propojují horizontální komůrky (komůrka je výběžek nebo rozšíření tunelu).

Mravenci obohacují půdu o živiny

Mravenec pastvinný
Mravenec pastvinný, foto: Saxifraga-Ab H Baas, CC BY-NC-SA

Kolonie mravenců potřebují velké množství potravy, kterou si skladují ve svých mraveništích nebo v jejich blízkosti. Tím obohacují půdu o organickou hmotu. Zbytky jídla a výměšky mění složení půdy, pH se posunuje směrem k neutrálnímu (z kyselého i zásaditého). Stejně to umí například žížaly. Co se týče živin, bylo vyzkoumáno, že díky shromážděnému organickému materiálu má půda s mraveništi větší obsah dusíku a fosforu.

Mravenci se živí také měkkými tkáněmi mrtvých živočichů, dříve nebo později „zrecyklují“ jakkoliv velké zvíře. Uklízejí tak své okolí a vracejí živiny do oběhu.

Mravenci šíří semena rostlin

Jaterník podléška
Jaterník podléška, foto: pixabay.com

Mravenci mají s některými rostlinami rozvinuté symbiotické vztahy, jeden z těchto vztahů má dokonce svůj vlastní název – myrmekochorie, toto krkolomné slovo označuje rozšiřování semen rostlin mravenci. Mravenci konzumují jen určité části těchto přinesených semen v mraveništi, co už nepotřebují, to vynesou zpět na povrch. Semínku to ale nebrání ve vyklíčení, díky mravencům se tak rostlina úspěšně šíří po okolí. Tento způsob rozmnožování rostlin je cenný především v náročných a konkurenčních prostředích.

K běžným myrmekochorním rostlinám střední Evropy patří violka vonná, čemeřice smrdutá, dymnivka dutá, bažanka vytrvalá, jaterník podléška, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, pryskyřník zlatožlutý, česnek medvědí, rozrazil břečťanolistý nebo vlaštovičník. Jde o rostliny, které produkují semena brzy z jara, než dojde k jejich zastínění listy stromů. V této době je pro mravence nedostatek jiné potravy, takže je o semínka o to větší zájem.

Mravenci a modrásci

Modrásek hořcový
Modrásek hořcový klade vajíčka, foto: Saxifraga-Mark Zekhuis, CC BY-NC-SA

Další z mnoha mezidruhových vztahů mají mravenci s modrásky. V tomto případě jde ale o podvod ze strany modrásků, kdy housenky svými feromony napodobují vůni mravenčích larev, mravenci si larvu motýla odnesou do mraveniště a starají se o ni jako o vlastní. Některé druhy modrásků se nechávají mravenci krmit, jiné se živí přímo mravenčími larvami. Larvy dokonce zvládnou napodobovat hlas mravenčí královny a tím si zajišťují speciální zacházení. Housenky za to „své“ mravence odměňují cukernatými výměšky.

Mravenců je na celém světě přes 12 tisíc druhů (v čeledi mravencovití) a to nejsou všechny druhy ještě objevené, takže ve skutečnosti jich může být i dvakrát tolik. Mnoho z nás má mravence zafixované jako zahradní škůdce, svými mraveništi „překáží“ při sekání trávníku, roznáší nám na pracně pěstovaných plodinách mšice a sem tam zavítají i do našich příbytků, aby zjistili, co nám ve spíži přibylo dobrého. Odhaduje se, že biomasa mravenců (hmota, kterou svými těly tvoří) na Zemi je podobně velká jako biomasa lidí. Když si představíme to množství, tak je jasné, že většina mravenčích aktivit se odehrává skrytě a nám lidem vůbec v ničem nepřekáží, naopak, prospívá celému ekosystému, kterého jsme i my součástí.

 

Pokud byste chtěli do světa mravenců proniknout opravdu detailně, doporučujeme knihu Mravenci – život lesního společenství.

 

Úvodní foto: pixabay.com

Mohlo by vás také zajímat

Komentáře jsou zamknuty.