V přirozených biotopech hnízdí ptáci nejčastěji v dutinách starých stromů, v hustých keřích, některé druhy si staví hnízdo v rákosí, v kolmém břehu nebo přímo na lidských obydlích. Intenzivnější využívání naší krajiny námi lidmi vedlo k tomu, že přirozených míst vhodných k hnízdění výrazně ubylo. Proto mnoho z nás umisťuje na své zahrádky kromě krmítek také ptačí budky. Sousedství ptáků přináší mnoho výhod, ptáci jsou nejen krásní, zajímaví a pěkně zpívají, ale dokáží výrazně pomoci i s přemnoženým obtížným hmyzem, jako jsou třeba komáři.
Naši volně žijící ptáci hnízdí nejčastěji v dutinách stromů (na zahradě, v parku, v lese, v sadu…), přeneseně tedy v budkách, protože ty dutiny stromů nahrazují. Některé ptačí druhy si tyto dutiny dokonce sami tesají zobákem do kmene stromu (datel, strakapoudi, žluny, některé sýkory), ostatní se spoléhají na dutiny již někým vytvořené (sýkory, brhlíci, rehek zahradní, šoupálci atd.). Dutina stromu nebo budka je pro zahradní ptáky nejbezpečnější způsob, jak zahnízdit. Neprší do ní, udržuje poměrně stálou teplotu a pokud je otvor dost malý, chrání ptáky před predátory.
Čím se liší ptačí budky?
Budky pro ptáky se liší velikostí a tvarem vnitřního prostoru, některé jsou pravoúhlé, jiné mají prostor ve tvaru válce. Při výběru je důležitý také vletový otvor, ten udává, pro jaké ptáky je budka určena. Budky se vyrábějí nejčastěji ze dřeva (z desek nebo z vydlabaného kmenu) a z dřevocementu. Některé budky jsou už konstruované se zvýšenou ochranou před predátory.
Pokud má budka správný vletový otvor pro daný druh, chrání ptáky před nepříznivým počasím (déšť, kolísání teplot) i před predátory. Když je navíc dobře umístěna, může se stát, že jí dají ptáci přednost před přirozenou dutinou ve stromě.
Záleží na průměru vletového otvoru?
Průměr otvoru určuje, který pták se do budky vejde a který už ne. To je důležité v případě, že chcete v budce ubytovat malé zahradní ptáky. Pokud má budka otvor, který vyhovuje i většímu ptáku, ten často toho menšího z budky vypudí. Stává se to třeba v případě sýkory koňadry, která z budky vyžene sýkoru modřinku. Proto se pro modřinky a další drobné pěvce vyrábí budka s průměrem vletového otvoru 26-28 mm.
průměr 26 mm pro malé sýkorky – sýkora modřinka, sýkora babka, sýkora úhelníček a sýkora parukářka
průměr 32 mm univerzální velikost pro malé ptáky
45 mm pro špačky
55 mm pro strakapoudy
8 cm sýc rousný, holub doupňák, kavka obecná, kulíšek nejmenší
11 cm puštík obecný, holub doupňák, kavka obecná, morčák velký a hohol severní
Tvary vletového otvoru
Co se týče přímo tvaru, tak otvor může být kruhový, čtvercový, oválný atp. Někteří ptáci prý preferují oválný otvor (sýkory, lejsci a rehkové). Pro šoupálky je vhodný štěrbinový tvar. Jinak je důležitější průměr a z hlediska bezpečnosti také to, aby před vletovým otvorem nebylo bidélko.
Způsoby otevírání budek
To, že se dá budka otevřít, je velmi důležité především kvůli pravidelnému čištění budky. Stačí jednou ročně budku po hnízdní sezóně otevřít a vyndat a vymést nahromaděný obsah. Existují čtyři základní způsoby otevírání budek – střešní, přední, boční a spodní.
Nejpraktičtější se ukazuje přední a boční otevírání. Je to i z toho důvodu, že budku nemusíte na čištění sundávat a dno můžete vymést do nádoby, kterou si k budce přinesete. Část budky, která se před čištěním otevírá, musí být dobře zajištěna před samovolným otevřením. Stěna budky může být vysouvací, otvírací pomocí pantu, vyklápěcí atd.
Ochrana budek proti predátorům
Nejčastější predátoři ptáků jsou jiní ptáci (např. strakapoudi, straky), kočky a kuny. Predátoři ohrožují ptačí vejce a mláďata v budkách.
Strakapoudi se do budky dostanou tak, že zvětší vletový otvor. Budku tím zároveň poničí, takže ta je přístupná dalším predátorům. Na ptačích vejcích a malých ptáčatech se může přiživit také kuna lesní a kuna skalní. Pokud je vletový otvor malý a nedokážou do budky přímo vlézt, pokouší se vytáhnout vejce nebo mláďata tlapkou. Podobně to dělají kočky. Kočky a kuny pak někdy navíc chytají vyplašené ptačí rodiče, kteří vylétají z budky.
Jak ochránit obsah budky před predátory?
Nejlepší je samozřejmě pořizovat takové budky, které už mají ochranu jako součást konstrukce. Pokud si vyberete budku z dřevocementu, tak u té nedokáže strakapoud zvětšit vletový otvor, protože materiál je příliš pevný. I u budek, které už na zahradě máte, se ale dají udělat drobné úpravy, díky kterým budou bezpečnější.
Způsoby ochrany ptačích budek
Vyztužení vletového otvoru
Některé ptačí budky už mají vyztužení otvoru v základní výbavě. Pokud ne, dá se otvor poměrně jednoduše oplechovat. Otvor v plechu se dělá o 1-2 mm větší než je průměr vletového otvoru budky. Okraje plechu musí být obroušené, aby se o ně ptáci nezranili.
Plech nebo kovovou destičku je potřeba dobře připevnit, aby nebyla mezi deskou a stěnou budky mezera (v té by mohla ptákovi uvíznout nožka). Na budkách se dělají ochrany i z pevného plastu.
Budka bez bidélka
O bidélku se zmiňujeme pravidelně, sem tam je ještě k vidění. Kočkám a kunám ale pomáhá v přístupu do budky.
Dostatečná hloubka hnízdní dutiny
Při útoku kočky nebo kuny hrajou někdy roli i centimetry. Důležitá je vzdálenost spodního okraje vletového otvoru od dna budky. Tato vzdálenost se udává 15 až 18 cm u sýkorníku (budka pro sýkory). Tlapka šelmy pak na hnízdo nedosáhne.
Pokud by se prostor budky pravidelně cca jednou za rok nečistil, ptáci si postaví nové hnízdo na starém a hnízdo se dostane nakonec do takové výšky, že je blízko vletového otvoru, takže jsou vejce nebo ptáčata v nebezpečí.
Prodloužený vletový otvor
U některých budek Schwegler můžete vidět vletový otvor, který je schválně prodloužený, aby kočky a kuny na hnízdo prostě nedosáhly. Na klasickou budku Schwegler můžete pořídit panel s vletovým otvorem opatřeným ochranou. Tento panel lehce vyměníte za původní. Pokud máte dřevěnou budku, lze na ni přišroubovat dodatečnou kovovou konstrukci. Ta je součástí plechové destičky, která vletový otvor navíc i vyztuží.
Bezpečné umístění budky na zahradě
Všeobecně platí, že je bezpečnější zavěsit budku v prostoru než ji připevnit na kmen stromu. Pokud má budka šikmou nebo kónickou střechu, nemůžou na ní kočky a kuny číhat. Blízko vletového otvoru by neměla být větev nebo jiná konstrukce, ze které by se mohli predátoři k budce dostat.
Ochranný límec
Jde o zábranu dokola kmenu, přes kterou se kočky a kuny nedostanou do koruny stromu a k budce a hnízdu.
Pravidla pro zavěšování budek
Kdy budky zavěšovat?
Nejvhodnějším obdobím je podzim. Může se to zdát brzy, protože hnízdní sezóna začíná až na jaře, ale dělá se to z toho důvodu, že ptáci, kteří u nás zimují, si vybírají místo pro hnízdění už od podzimu a budka stihne navíc trochu zapadnout do prostředí (takzvaně opršet). Vyvěšování budek v předjaří a brzy z jara slouží pak především pro ty druhy, které se k nám vracejí ze zimovišť. Jinak samozřejmě platí, že lze budku pověsit i kdykoliv během roku, dříve nebo později ji ptáci objeví a snad i obsadí.
Hustota budek
Někteří ptáci, jako třeba vrabec polní a domácí nebo špaček obecný, hnízdí takzvaně polokoloniálně, tedy hnízdí rádi blízko sebe a nevadí jim to. Jiní ptáci preferují spíše soukromí. Lze tedy pověsit i dvě budky na jeden velký strom i více budek do různé výšky. Maximálně nebudou obsazeny současně, ale každá v jiném období hnízdní sezony.
Jak vysoko budku zavěsit
Každý druh preferuje jinou výšku nad zemí, naštěstí ale ptáci osidlují i výše nebo níže umístěné budky, takže se s tím nemusíte tolik trápit. Pro drobné zahradní ptáky je nejčastější umístění 2-3 metry nad zemí. Myslete také na to, že bude potřeba budku každý rok vyčistit, a to buď na místě, nebo v případě, že je budka ve špatném stavu, ji bude potřeba sundat. Budky pro větší druhy ptáků (dravce, sovy atp.) se umisťují výše do cca 6-8 metrů nad zemí. Někteří ptáci mají pro změnu rádi dutiny nízko u země. Pokud u sebe chcete ubytovat nějaký konkrétní druh, který se v okolí vyskytuje, zjistěte si, co mu vyhovuje.
Na jakou stranu má směřovat vletový otvor?
Co se týče světových stran, není to zas tak důležité, podstatnější je to, aby do budky otvorem nepršelo. Zjistěte si směr převládajících dešťových srážek a podle toho umístěte budku tak, aby byl její vnitřní prostor před deštěm chráněný.
O tom, jak budku připevnit na strom, se dočtete v dřívějším článku. Pokud budete budku přidělávat ke kmeni stromu, volte raději hřebíky z hliníkové slitiny, stromu na rozdíl od těch obyčejných neuškodí.
Kontrola a čištění budek
Kontrolu doporučujeme provádět mimo hnízdní sezónu, protože každé vyrušení ptáků může mít za následek, že vyplašení ptačí rodiče svoji snůšku opustí.
Pravidelné čištění budek je důležité, provádí se po skončení hnízdní sezóny tedy cca začátek podzimu. Předem se ujistěte, že v budce už ptáci nehnízdí. Při čištění odstraňujeme starý hnízdní materiál a zároveň s ním i případné parazity. Paraziti napadají mláďata, oslabují je a zpomalují jejich růst. Pokud tedy vyvěšujeme budky, abychom ptákům pomohli, je potřeba je zároveň pravidelně čistit a udržovat v dobrém stavu. Budky ve špatném technickém stavu a roky nečištěné budky jsou pro ptáky nebezpečné.
Zimování a nocování v budkách
Budky slouží ptákům nejen k hnízdění, ale v zimě také jako úkryt při nepříznivém počasí nebo k nocování. Ptáci jinak nejčastěji nocují v hustých větvích stromů a keřů nebo v dutinách stromů. Dle výzkumů v budkách nejčastěji nocují sýkory, vrabci a brhlíci. Ptáci využívají budky k nocování a úkrytu především v období, kdy už není na stromech listí a teplota klesá pod bod mrazu. Někteří nocují v budce i během stavby hnízda, při sezení na vejcích a když jsou mláďata ještě hodně malá. Ptáci nocují v budkách převážně po jednom.
Jiné živočišné druhy v ptačích budkách
Ptačí budky jsou občas osidlovány i jinými druhy než jsou ptáci. I dalším živočichům totiž chybí ve volné přírodě vhodné dutiny k zabydlení.
Vosy
Vosy vytvářejí jednoroční kolonie, které s podzimem zanikají a zimu přežívají pouze mladé oplodněné královny. Pokud přežijí zimu, hledají na jaře prostor k založení hnízda. Vosy si hledají místo chráněné před větrem a sluncem, potřebují prostor pro vlet a výlet jedinců. Pokud se hnízdo do budky časem nevejde, můžou vosy v jeho stavbě pokračovat i mimo budku.
Sršně
Sršeň vypadá jako velká vosa, oproti vosám má ale méně jedu a je méně útočná. Sršeň by za normálních okolností hnízdila ve vykotlaném stromě, ale těch ubývá, musí si proto hledat náhradní prostory, což jsou často právě ptačí budky. Sršní kolonie je stejně jako ta vosí jednoletá. Sršni se živí převážně hmyzem, mouchami, housenkami atp., čímž jsou pro nás lidi velmi užiteční. Vychytávají také velké množství hmyzu jako potravu pro své larvy.
Čmeláci
I čmeláci se vám můžou usadit v ptačí budce. Zimu přežívají jen oplodněné mladé čmeláčí královny, které pak na jaře zkoumají terén a hledají vhodný chráněný prostor ke stavbě hnízda. Někteří čmeláci hnízdí v zemi, jiní ale i výše nad zemí, takže těm může přijít ptačí budka vhod. Budku ale osidlují jen v případě, že nebyla vyčištěná, sami si dutinu naplnit neumí.
Jak vosy, sršně, tak i čmeláci obsadí budku jen na jednu hnízdní sezónu, kolonie s podzimem zanikají, takže poté můžete prostor budky bezpečně vyčistit a připravit ho pro další obyvatele, ať už pro ptáky, hmyz nebo i drobné savce. Pokud máte přírodu opravdu rádi a my věříme, že ano, tak uvítáte na své zahradě jakýkoliv živočišný druh, který se rozhodl vzít budku za své útočiště.
Veverka obecná
Veverky se mohou usídlit v budkách pro větší druhy ptáků (s větším vletovým otvorem), u budek přímo pro veverky se dělají dva vchody o průměru 6,5 cm (jeden hlavní a druhý únikový). Veverkám slouží budky jako hnízdo nebo k odchovu mláďat. Veverky si prostor vystýlají suchým přírodním materiálem, budku můžou používat také jako zásobárnu potravy.
Plši a plšíci
Plšík lískový, plch velký a plch lesní si staví hnízda z rostlinných materiálů. Můžou bydlet v keřích, dutinách stromů, pokud narazí na vhodnou budku, můžou v ní v zimě hibernovat. Pokud se tedy chystáte ptačí budku na podzim čistit, může se stát, že se v ní už zabydlel nějaký zimní host.
Myšice
Myšice lesní a myšice křovinná se vyskytují v lesích, parcích i zahradách. Dokážou šplhat po stromech a keřích a využívat ptačí budky jako úkryt.
Netopýři
Netopýři vyhledávají jako letní i zimní úkryt různé jeskyně nebo půdy domů atp. V léte tvoří netopýři mateřské kolonie, kdy žijí matky s mláďaty ve společenství, v zimě se naopak netopýři shromažďují v prostoru, kde přezimují. Některé druhy netopýrů jsou původně zvyklé žít ve stromových dutinách nebo štěrbinách, tyto druhy pak vezmou za vděk budkou pro netopýry, která dutiny stromů a štěrbiny ve skalách dobře simuluje, nebo se mohou usídlit i v budce pro ptáky.
Některé budky jsou k tomuto dvojímu účelu dokonce přizpůsobené a dopředu už se počítá, že netopýr může budku obsadit. Netopýři v zimě hibernují a přerušení zimního spánku je může stát život, proto veškeré budky, ve kterých se mohou netopýři nacházet, při podzimní údržbě otvírejte opatrně. Budky pro netopýry poznáte v terénu podle toho, že mají oproti těm ptačím podlouhlý až štěrbinovitý vchod.
Ptáci jsou jedni z nejoblíbenějších návštěvníků našich zahrad. Máme je rádi pro jejich zpěv, zajímavé zbarvení, roztomilé poskakování a rádi je pozorujeme, jak si odnášejí dobroty z krmítka, nebo jak si shánějí materiál na stavbu hnízda. Ptačí budky slouží jako náhradní prostory pro hnízdění, dokud se krajina nevrátí do stavu, ve kterém by ptáci měli přirozených hnízdních dutin dostatek. Systémová změna je určitě důležitá, znamená ochranu starých doupných stromů, pestřejší a stabilnější ekosystémy a podporu ekologického hospodaření. Změna systému je ale pomalá a ptáci potřebují hnízdit už teď, k čemuž jim budky dobře poslouží.
Další naše články na téma ptačí budky:
Není hřebík jako hřebík aneb Jak správně pověsit budku na strom?
Jak vybrat správnou ptačí budku?
Jak ochránit mláďata ptáků před predátory výběrem správné budky
Zdroj informací:
Metodická příručka ČSOP – Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.