Kdo se bojí škvora?

Kdyby se konala nějaká soutěž o nejoblíbenějšího obyvatele zahrady, škvor by se na prvních příčkách asi neumístil. Přitom si svojí užitečností nezadá třeba s daleko populárnějším slunéčkem. Škvor se anglicky řekne earwig, v češtině se mu občas lidově říká ucholák, uchavec a dalšími výrazy, které společně s tím anglickým naznačují nějakou spojitost s uchem.

Ano, asi tušíte, že je řeč o známe pověře, že škvoři lezou do uší a mohou vám v nich prokousnout bubínek. Tahle povídačka nebyla nikdy potvrzena, ale škvor se této nálepky uchožrouta zbavuje jen těžko, tak jsme se rozhodli, že mu trochu pomůžeme a zkusíme uvést pár důvodů, proč je škvor stejně dobrý, jako všichni ostatní hmyzáci.

Jsou škvoři nebezpeční?

Většina z nás má ze škvorů respekt kvůli klíšťkám, které mají na zadečku. Ty jsou ale pro člověka neškodné, škvorovi slouží k obraně před predátory, k lovu, samečkové pomocí nich mezi sebou zápasí (o teritorium, potravu a o samičky) a používají je při páření. Proč je mají na zadečku? Pravděpodobně z toho důvodu, že se pohybují ve škvírách a chodbičkách, takže kdyby měli tyto obranné klíšťky vepředu, špatně by se jim s nimi procházelo. Většina druhů škvorů má sice křídla, ale létají jen opravdu výjimečně, takže ani škvořích náletů se bát nemusíte. Aktivní jsou převážně v noci, ve dne je potkáme v případě, že jim rozebereme úkryt a vyrušíme při odpočinku.

Čím jsou škvoři užiteční?

Škvoři vyhledávají temné a vlhké kouty, bydlí v hromádce kamení nebo dříví, na okraji kompostu nebo v mulči. Živí se rozpadajícím se přírodním materiálem, rostlinami a hmyzem.

Dospělí škvoři i jejich larvy se řadí mezi všežravce, preferují ale živočišnou potravu, mimo mšic jedí také vlnatky, svilušky a jiný pomalu lezoucí drobný hmyz a jeho vajíčka. Na zahradě mohou být tedy velmi užiteční, sem tam ale můžou ukousnout i to, co nechceme. Pokud vám tím nenadělají moc škody, určitě jim to odpusťte, protože spolu s beruškami, zlatoočkami, pestřenkami a dalším hmyzem tvoří obrannou linii proti mšicím.

Škvoři se navíc živí i mrtvým hmyzem, takže uklízí, co najdou. Až když jim dojdou rozkládající se rostliny a drobný hmyz, přesunou se na zdravé rostliny.

Kteří tvorové se živí škvory?

Mezi tvory, kteří si dokážou smlsnout na škvorech, patří ptáci, ještěrky, žáby, ale i menší mnohonožky, pavouci nebo vosy.

Životní cyklus škvora

Škvor se rozmnožuje pomocí vajíček, samička je klade nejčastěji do prostoru v zemině nebo spadaného listí cca 5 cm pod úrovní terénu. Zajímavostí je, že samička vajíčka neopouští, ale stará se o ně celou dobu až do vylíhnutí a ještě nějaký čas poté. To je v říši hmyzu, který netvoří společenství a žije spíše samotářsky, docela vzácné.

Samička s vajíčky pohybuje, čistí je od plísní, zbavuje parazitů a chrání je před predátory. Z vajíček se líhnou nymfy, což je zvláštní druh larvy, která už ale připomíná dospělce, i když nemá ještě všechny orgány dovyvinuté. Samička stále o své potomky pečuje, dokud se malé nymfy nenaučí obstarat si potravu samy. Nymfa se několikrát svlékne a nakonec se z ní vyloupne dospělý škvor. Celý životní cyklus škvora trvá přibližně jeden rok.

Obydlí pro škvory

Když byste chtěli na své zahradě ubytovat škvory, není to nic složitého, škvoři se vyskytují skoro všude, v Česku je nejhojnější škvor obecný.

Kromě různých přirozených skrýší vezmou zavděk i dřevocementovým úkrytem pro škvory, který můžete umístit například na strom, který potřebujete vyčistit od mšic. Tento úkryt by měl být ve stínu, je určený pro nasazení na uřízlý konec větve (v případě stromu) nebo na tyčku (v případě umístění na záhon). Jestli máte ale zahradu plnou divokých koutků, škvoři si v ní jistě najdou dost míst k odpočinku sami.

Pokud má škvor domek přímo na stromě, nemusí při svítání putovat do denní skrýše daleko. Balení obsahuje 3 domečky, jde o dutý dřevocementový válec, který se nasadí na větev nebo tyčku a škvoři, ale i jiní hmyzáci se mohou v dutině ukrývat. Úkryt můžete nechat venku celý rok a není potřeba ho nijak čistit.

Bydlení pro škvory a další hmyz si můžete vyrobit i sami z hliněného květináče naplněného slámou. Materiál uvnitř (sláma, seno atp.) by měl být zajištěný proti vypadávání třeba nějakým hustým pletivem nebo síťkou z juty. Květináč pak zavěsíte ke kmeni stromu otvorem dolů.

Příroda nestvořila žádného tvora jen tak, i ten nejpodivnější živočich má v ekosystému své místo, ačkoliv se to nám lidem často nepozdává a chtěli bychom mít kolem sebe jen to na první pohled líbivé. I takový škvor ale dokáže být krásný, třeba když rozvine křídla, která má pod krovkami poskládaná jako miniaturní origami. Prý jde o jeden z nejefektivnějších způsobů, jak poskládat větší plochu křídla pod drobnou krovku a design škvořích křídel byl podroben zkoumání a dostal se i na titulní stránku vědeckého časopisu. Příběh škvora tak dokládá, že to nejzajímavější je lidem často hodně dobře skryté a že odsoudit nějakého tvora jen na základě pověr a prvního dojmu je hodně krátkozraké.

Zdroje informací:

Studie o škvořích křídlech Earwig fan designing: Biomimetic and evolutionary biology applications

Úvodní foto: pixabay.com