Predátoři na zahradě jsou vašimi spojenci – díl I.
1. díl z dvoudílného seriálu o využití predátorů v přírodní zahradě
Všimli jste si někdy, jak vypadá klasické české zahradnictví? Kromě spousty exotických rostlin je součástí každého obchodu s rostlinami i koutek zářící všemi barvami, který by se dal pracovně pojmenovat “Smrt na jedno stříknutí či posypání“. Pro člověka zvyklého chránit každého živého tvora je to trochu jako dům hrůzy. Pod pojmem zdravá zahrada se skrývají přípravky proti “škůdcům“. Hned s příchodem jara je zahradníkům nabízen plán, jak “zničit krtka“.
Takový pěstitel je ale spíš malým chemikem. Paradoxně to kolikrát vypadá tak, že čím víc zbavujete svůj kus zeleně všeho živého, tím spíš vám v nějakém koutě vypukne další kalamita. Naštěstí to není jediná cesta, jak být zahradníkem. Kromě různých ekologičtějších metod si můžeme vybrat i cestu, na které rovnováhu nenarušujeme, naopak ji spolu s přírodou vytváříme.
Co můžete na své zahradě udělat, abyste získali kontrolu nad takzvanými škůdci?
Hýčkat si jejich přirozené nepřátele!
Ještěrky a slepýši
Ještěrky jistě znáte, slepýš vypadá sice na první pohled jako malý had, ale patří k ještěrkovitým.
Pokud na své zahradě řešíte přemnožené slimáky, slepýš bude váš věrný přítel. Kromě slimáků konzumuje i hmyz a další bezobratlé. Ještěrka se živí hmyzem (mouchami, vosami, brouky, kobylkami, housenkami), pavouky, žížalami i mláďaty drobných hlodavců.
Co udělat na podporu ještěrek a slepýšů? Dejte jim na své zahradě k dispozici hromádku kamení, dřeva, nebo jim postavte suchou zídku z kamenů. Potěší je slunná skalka, kde se budou moci vyhřívat.
Pokud byste chtěli jít ještě dál, můžete ještěrkám, slepýšům, ale i užovkám vyrobit na své zahrádce takzvaný hadník. Co že to je? Je to ubytovna a líhniště pro plazy. Jde o něco jako kompost, ale nesmí se přehazovat, aby se nezničila nakladená vajíčka, a měl by být chráněný pletivem před případnými predátory.
Více o tom, jak pomoci plazům v Česku najdete v samostatném článku o výrobě hadníku.
Rejsci a bělozubky
Někdo by si při pohledu na rejska nebo bělozubku pomyslel, že jde o klasickou myš a že úroda je snad v ohrožení, ale je to právě naopak. Oba se živí především hmyzem, poznáte je podle charakteristických protáhlých čumáčků. Rejsek hledá v terénu larvy různého hmyzu, mnohonožky, slimáky, hlístice nebo žížaly.
Bělozubka loví brouky a škvory, larvy hmyzu a malé měkkýše. Je hbitější než rejsek, takže zvládne ulovit i rychlejší kořist. Pokud tedy uvidíte u sebe na zahradě nějaký šedohnědý kožíšek, nemusí to hned znamenat pohromu, ale v případě rejska nebo bělozubky spíš pomoc při ochraně plodin před cizími strávníky.
Plši a plšíci
Plši nás mohou překvapit v ptačích budkách, které si vyberou pro hnízdění nebo zimní spánek. Plši jsou všežravci, živí se především listy, semeny, houbami, ovocem, ořechy, mnohými bezobratlými a jejich larvami, ale nepohrdnou ani ptačími vejci a dokonce ani mláďaty ptáků.
Plch velký, zahradní i lesní se ukrývají v hnízdech umístěných v zemi, na stromech i ve stromech. U nás jsou poměrně vzácní, jsou chránění. Pokud u sebe na zahradě objevíte plcha, můžete mu na strom nainstalovat speciální budku, která má (na rozdíl od té ptačí) vchod ze zadní strany. Plši dále uvítají klidný kout na zahradě s listnatými stromy a hustými keři, ideálně strom s dutinou.
Ptáci
I ti ptáci, kteří po většinu roku preferují semínka, se v období hnízdění mění na sběrače hmyzu pro svoje mláďata. Larvy, housenky i dospělý hmyz pak sbírají od rána do večera a nosí ho svým potomkům do hnízda.
Někteří ptáci se živí hmyzem celoročně, třeba takový strakapoud má přezdívku “doktor stromů“, protože vybírá larvy brouků ze starých kmenů, čímž vlastně stromům pomáhá. Aby se ptákům u vás na zahradě líbilo, potřebují dostatek potravy po celý rok a ideálně i místa, kde mohou zahnízdit. To můžou být kromě ptačích budek i různé křoviny, husté popínavky nebo duté stromy. Ocení také mělké napajedlo s pitnou vodou.
Indičtí běžci
Známí milovníci slimáků. Je jasné, že pořídit si běžce jen kvůli slimákům není úplně ideální, ale jestli už nějaké hospodářství máte, možná se vám budou běžci líbit i jako společníci na zahradu. Je potřeba ale doplnit, že běžci nemohou být jen o stravě, co si najdou na zahradě (kdyby to náhodou někoho napadlo). Kachny snáší někdy i jednoho vejce denně, což je ohromný výdaj látek, a proto potřebují dostatek vitamínů a vápníku. Běžci se tedy krmí směsí pro kachny, slimáky a ozobávání zeleně mají jako bonus.
Ježci
Těmto milým obyvatelům zahrady jsme věnovali už několik textů na našem blogu. Ježek je hmyzožravec, hlavní složkou jeho potravy jsou brouci, larvy, housenky, žížaly, škvoři, méně pak konzumuje mnohonožky, svinky, mravence, pavouky, včely a vosy. Občas slupne i slimáka nebo šneka. Do zahrady tedy přináší mnoho užitku. Vyhledává úkryt v hustých keřích, živých plotech, v hromadách dříví, klestí nebo listí, v kupkách sena či slámy, pod kořeny stromů, v hromadě kamenů nebo v dutém stromě.
Na zahradě se vám mohou ježci ubytovat i pod zahradním domkem, v naskládaném stavebním materiálu nebo v kompostu. Ježkům můžete na svém pozemku nabídnout i vyrobený ježčí příbytek, v případě potřeby můžete ježky dokrmovat. Když se u vás bude ježkům líbit, získáte užitečného zahradního pomocníka a věrného spojence, především co se týče udržování populace hmyzu v přijatelných mezích.
Netopýři
Tyhle “létající myši“ pro vás budou pracovat převážně v noci. Když jdou ptáci spát, nastupují netopýři, kteří loví hmyz potmě pomocí echolokace (vydávají zvuky a podle ozvěn se orientují v prostoru a loví). U nás jsou všechny druhy netopýrů hmyzožravé. Konzumují komáry, pakomáry, chrostíky, pošvatky, brouky a další létající hmyz. Netopýr vás rád zbaví obaleče jablečného nebo obaleče švestkového, přijímá i jiné druhy obalečů a můr. Netopýři bydlí v jeskyních nebo dutých stromech, na zahradě jim můžete instalovat speciální netopýří budku.
Užitečných sousedů můžete na svoji zahradu nalákat daleko více. V pokračování, které vyjde za týden, si povíme převážně o našich spojencích z řad hmyzu. I v hmyzí říši najdeme spoustu užitečných tvorů, kteří nám pomáhají zachovat na zahradě tolik důležitou rovnováhu.
Úvodní foto: pixabay.com
Další zdroje informací:
web Život na zahradě
web ČESON
web o chovu indických běžců
kniha Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.